Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek představuje ty nejvýraznější účastníky ptačí říše.
Volal nám vyděšený kolega, že nám kdosi krade mikrofony, kterými v přímém přenosu Slow Radia snímáme dění na utajeném místě v ptačím ráji v jižních Čechách. Slyší prý hlasité kroky a šmátrání. Bylo těsně před půlnocí, takže představivost v tomto směru pracovala na plné obrátky. Samozřejmě to nakonec nebyl zloděj (naštěstí), ale jen ježek, který se vydal na lov. V kombinaci s uklidňujícím kuňkáním žab a šumem rákosí však jeho kroky skutečně připomínaly audio verzi libovolného dílu vyvražďovačky s názvem Pátek třináctého.
Ačkoli většina denních pěvců odpočívá, ani v noci nám ptáci nedávají košem, i když je někdy potřeba si na jejich zpěv chvíli počkat. Zejména se jedná o dva druhy: Puštík obecný
Puštíci jsou naše nejběžnější sovy, které s oblibou hnízdí i na hrázích rybníků porostlých starými stromy. Období námluv spojené s výraznými hlasovými projevy mají dávno za sebou (ozývají se hlavně v únoru, a pokud je mírná zima i dříve), ale přesto můžeme občas zaslechnout typické kuvit , kterým se ozývá samice, nebo i rozechvělé houkání samce. Slavík zpěvný
Slavík je na pohled dalším nenápadným hnědým, ničím nezajímavým malým ptákem, který se ukrývá někde v hustém křoví. Dokonce ani jeho zpěv, když jej uslyšíme ve dne s kulisou ostatních denních zvuků, není až tak nápadný, jak by se od krále zpěváků mohlo očekávat. A rozhodně není pravda, že by slavíci zpívali jen v noci. Oni prostě zpívají i v noci a právě tehdy jejich zpěv nejvíc vyniká. Obzvlášť za tichých nocí bez větru může být slavičí zpěv nejhlasitějším přírodním zvukem v okolí, a potom se jedná o opravdu neopakovatelný zážitek, který je i sebelepší mikrofon schopen zprostředkovat jen částečně. Minimálně vůně vlahé noci bude chybět zcela.
Ve dne je v okolí mikrofonů podstatně veseleji a díky zajímavé lokaci jsou slyšet jak vodní, tak lesní ptáci.
Zpoza rákosí k vám z vodní hladiny prozpěvuje (a s ostatními ptáčky si povídá): Racek chechtavý
Racci jsou pravidelnými návštěvníky rybníků, i když se jejich počty v uplynulých dvaceti letech snížily až na pouhou desetinu. Mnohatisícové kolonie jsou minulostí, většina jich zanikla zcela. Hlavní příčinou je zřejmě množství jedů používaných v zemědělství, protože racci sbírají potravu především na polích. Rybák obecný
Pravidelně slyšíme i menší a vzácnější příbuzné racků, rybáky. Dříve hnízdili na štěrkových ostrovech uprostřed nespoutaných řek, dnes se musejí spokojit s mnohem menší nabídkou holých rybničních ostrůvků nebo dokonce umělých hnízdních platforem. Zážitkem je pozorovat rybáky při lovu, kdy se v akrobatickém letu nad vodou dokáží zastavit na jednom místě a pak se střemhlav vrhnout dolů pro rybku, larvu vážky nebo jiný větší vodní hmyz. Letící kachny a labutě
Vrubozobí ptáci, mezi které patří i kachny a labutě, nejsou příliš dobří letci. Jejich tělo je více přizpůsobeno životu na vodě. Jejich relativně malá křídla vydávají při letu typické zvuky, které citlivý mikrofon zachytí a které se lze naučit rozeznávat. Nezaměnitelný je vzlet labutí začínající plácáním křídel a noh o vodu, jak labuť pomalu startuje, následovaný typickým pravidelným svištěním letek během celé doby letu.
Blíže to mají k mikrofonům ptáci lesní: Datel černý
Datlové, ptáci roku 2017, nejsou rozhodně běžní, i když obývají lesy na území celého našeho státu. Vyskytují se i v místě nahrávání, občas můžeme zaslechnout jejich zvučné volání, které se nese na velkou vzdálenost, a ještě vzácněji i zvuky při pohybu po kmenech stromů v okolí mikrofonů. Pěnkava obecná
Pěnkavy jsou našimi úplně nejpočetnějšími ptáky. Odhady, které je mimochodem velice těžké udělat, hovoří o asi 6 milionech hnízdících párů. Dospělých pěnkav tedy u nás žije víc než lidí a od konce léta do podzimu, kdy se k nim přidají i vyvedená mláďata, dokonce násobně více. Právě proto můžeme z přenosu slyšet i několik zpívajících pěnkavích samečků současně. Budníček menší
Zatímco pro většinu lidí jsou budníčci jsou typickými „vrabčáky", pro mnoho adeptů ornitologie jsou to typická „úhápéčka" (univerzální hnědý pták). Ve skutečnosti jsou to docela pestří ptáci, ovšem barevnost jejich peří je posunuta do ultrafialového světla, které lidé, na rozdíl od ptáků, nevidí. O co jsou budníčci nenápadnější vizuálně, o to výraznější a snadněji zapamatovatelný je jejich hlas, který nejlépe charakterizuje jejich německé jméno Zilpzalp. Budníčci menší jsou schopni opakovat tyto dvě slabiky opravdu do umdlení. Sýkora koňadra
Výrazný hlas koňader jsme zvyklí slýchat především v časném jaře, v únoru a březnu, kdy sýkory před hnízděním zpívají nejvíc a navíc ještě jejich hlas nemá příliš mnoho konkurentů. Samečci koňader si občas zazpívají během celého jara, i když v době, kdy se musejí s partnerkou starat o deset i více mláďat někde v dutině stromu, jsou přece jen výrazně nenápadnější. Období zvýšené hlasové aktivity se proto objevuje zase před začátkem druhého hnízdění. Kos černý
Kosové patří jednoznačně k nejznámějším ptačím zpěvákům. Některým lidem jejich bohatý, plný a melodický zpěv dokonce vadí, protože kosové, zvlášť ti městští, zpívají od velmi časného rána, ještě dávno před rozedněním. Přestože je považujeme za typické městské ptáky, ještě před sto lety tomu tak nebylo – kos byl plachý zpěvák odlehlých lesních koutů. Do dnešních dnů si městští a lesní kosi zachovali jednu odlišnost. Zatímco lesní kosové jsou stále tažní a na zimu odlétají především jihozápadním směrem do Německa a Francie, městští ptáci se naučili využívat potravních zdrojů v blízkosti lidí a tráví celý rok v přibližně stejném území. Drozd zpěvný
Drozdi, menší příbuzní kosů, si dosud své tahové chování zachovali, i když i u nich se hranice zimního rozšíření přibližuje našemu území a výjimečně se s nimi můžeme setkat i v zimě. Jejich zpěv je tomu kosímu na první poslech podobný, není ale tak plný a melodický a především drozdi jednotlivé strofy dvakrát i třikrát opakují, než přejdou k dalšímu motivu. Podobně jako kosi zpívají především časně ráno a v podvečer.
Se společností Neuron soundware , která vyvíjí umělou inteligenci na rozpoznávání zvuku, chystáme novou funkci, která vám v reálném čase prozradí, jakého pěvce právě na Slow Radiu slyšíte. Nicméně, letos zpěvní období pomalu končí. Od poloviny července už ptáčci moc zpívat nebudou. Ne že by zmlkli úplně, ale budou se ozývat jen tiššími a mnohem méně nápadnými kontaktními hlasy.
http://technet.idnes.cz/slow-radio-ptaci-zpev-0t4-/tec_vesmir.aspx?c=A170626_130121_tec_vesmir_kuz
