Ostrava - Úkolem Lesů ČR je obhospodařování lesního majetku, vodních toků a bystřin v lesích. To se píše na internetových stránkách. Jak ale vysvětlit laikovi, co všechno mají lesáci na starost? „Naším úkolem je starost o lesy v majetku státu, to znamená důsledně zajišťovat naplňování všech jejich funkcí. Jde hlavně o obnovu porostů, o výchovu lesních porostů prořezávkami a probírkami a o jejich postupnou těžbu s následným využitím dřeva,” vysvětluje Jiří Silvestr, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR ve Frýdku-Místku.

* To ale asi bude jen část toho, co máte na starosti...

Zajišťujeme také ochranu lesa proti hmyzím škůdcům a dalším škodlivým činitelům, jakými jsou například bořivé větry, přívalové deště, námrazy nebo sněhové kalamity. Součástí práce lesníků je i systematická podpora mimoprodukčních funkcí lesa, například vodohospodářských – ochrana pramenišť, pásem vodních zdrojů a vodních toků, půdoochranných -ochrana před erozí a sesuvy půdy – a rekreačních včetně funkcí lázeňských - budování odpočinkových míst a staveb, cest pro cykloturistiku, rozhleden, naučných stezek. Důležitá je péče o zvláště chráněná území, podpora ochrany ptactva, zvěře a ohrožených druhů rostlin.

* Jak velké plochy lesů v našem kraji mají Lesy ČR na starosti?

Moravskoslezský kraj je z pohledu podílu obhospodařovaných státních lesů v České republice jedním z největších. Krajské ředitelství ve Frýdku-Místku hospodaří na katastru zhruba šesti stech tisících hektarů prostřednictvím jednotlivých lesních správ. Stavy pracovníků se v posledních letech výrazně snížily, o státní lesy se na území kraje stará 254 zaměstnanců, z nichž 238 pracuje přímo v provozu na lesních správách a 16 na krajském ředitelství. Ve 213 případech se jedná o odborné specialisty, lesní správce, revírníky a adjunkty s převážně vysokoškolským lesnickým vzděláním, 41 zaměstnanců pak zajišťuje účetnictví, správu majetku a administrativu.

* Předpokládám, že mezi činnosti, které zajišťujete, patří i těžba dřeva...

Těžba dřeva v Moravskoslezském kraji se u Lesů ČR každoročně stanovuje na základě desetiletých lesních hospodářských plánů. Její bilancovaný roční optimální podíl činí 1,2 milionu kubíků dříví, což je asi 15 procent z celkové těžby Lesů ČR a současně i nejvíce ze všech krajů. Lesní porosty Jeseníků a Beskyd patří svou produkcí mezi nejkvalitnější v republice, zvlášť o smrkové dříví z horských a podhorských oblastí mají dřevařské firmy velký zájem. Smrk je na severu Moravy a ve Slezsku dominantní a dosahuje sedmdesáti procent veškeré těžby. V posledních letech se však u této dřeviny projevuje výrazné usychání a chřadnutí jehlic, porosty trpí nedostatkem vláhy a špatnou transpirací – nemají sílu dostatečně vyživovat hlavně své koruny.

* O těžbě jste mluvil v předchozí odpovědi, jak to vypadá s obnovou lesa?

Zalesňování holin po těžbě patří mezi nejdůležitější lesnické činnosti. Například v oblasti celých Moravskoslezských Beskyd je povoleno použít při umělé obnově jen takové sazenice, které byly vypěstovány přímo v místních lesních školkách a pochází výhradně ze šišek a semen těch nejkvalitnějších vybraných porostů právě v Beskydech. V celém kraji Lesy ČR ročně zalesňují v průměru 1500 hektarů holin, to znamená v každém roce vysázet zhruba devět milionů nových stromků. Poměr dřevin se ale proti minulosti výrazně změnil ve prospěch listnáčů a jen bukem je v současnosti každý rok zalesňováno zhruba 45 procent veškerých ploch určených k obnově.

* Jsou lidé k přírodě ohleduplnější, nebo lesům spíše škodí?

Do lesa chodí stále více a více lidí, jejich chování je stále horší. Lesníci zažívají v lesích až neuvěřitelné ukázky bezohlednosti, arogance a agrese, lidé se takto chovají nejen ve vztahu k lesu a lesnímu prostředí, ale i vzájemně sami k sobě. I když je pravda, že všechno je v lidech a výjimky potvrzují pravidlo. Například při nedávném horském maratonu Beskydská 7 byla celá trasa závodu dva dny po akci uklizena tak, že zmizely odpadky i výrazně staršího data. Před vánočními svátky se snažíme hlídat stromky v našich lesích před zloději. Vybrané jedlové porosty postřikujeme odpudivými látkami, u jednotlivých stromků pak zalamujeme větve, což neublíží jejich růstu, ale vzniklá nepravidelnost odradí nenechavce.

* Je stav našich lesů lepší, než byl třeba před půl stoletím či dvaceti lety, nebo se vlivem životního prostředí a dalších negativních faktorů zhoršuje?

Zdravotní stav lesů obhospodařovaných Lesy ČR v našem kraji se proti minulosti výrazně nezměnil. Jsou oblasti,kde se vlivem postupné přeměny druhové skladby podařilo zdravotní stav lesů udržet nebo zlepšit,naopak v některých částech kraje došlo k opačnému vývoji. Jedním z používaných obecných hodnotících ukazatelů zdravotního stavu lesa je řídnutí korun stromů lesních porostů. V našem kraji tento ukazatel vykazuje nepravidelné hodnoty. U jehličnanů starší věkové kategorie nad šedesát let dochází spíše k mírnému zhoršení,naopak u mladších jehličnatých porostů a u listnáčů došlo k určitému zlepšení. Se současným zdravotním stavem lesů v působnosti našeho krajského ředitelství jako lesníci ale spokojeni nejsme a dlouhodobě se snažíme o jeho zlepšení. To ale není vždy jen v našich rukou.