Ľubomír Smatana
Ukrást housku je podstatně jednodušší než dřevo, zvlášť když stojí ještě v lese. Jenže jak rostou ceny energií včetně palivového dříví a blíží se zima, tak i zlodějům roste hřebínek a vydávají se na lup do lesa i s technikou. Tento týden kupříkladu zloději pokáceli smrky přímo v 1. zóně Národního parku Šumava. Tam je ale hajný nachytal při činu. Podstatně hůř dopadli majitelé městských lesů v Dobřanech na Plzeňsku.
Zloději se nebojí ničeho. Tento dobřanský let vykáceli pomocí těžké techniky, jak je vidět i z vyjetých kolejí a celkově z terénu. A z pařezů je pak poznat, jak říká lesní správce Milan Spevák, že to dělali amatéři, protože dřevorubci by si počínali trochu jinak.„Podle mě je to dělané motorovou pilou, ale docela neodborně,” ukazuje Spevák. Stejně to ale vyžaduje odvahu přijet traktorem a valníkem do lesa... Jak to vůbec trvá dlouho, než se to vykácí? „Dva, tři dny,” upřesňuje Spevák.„Tady jsou hranice městských lesů Dobřany a Plzeň. Takže je to na hranicích,” říká správce lesa. Tedy takové území nikoho, blízko dálnice, kde je hluk, takže nejsou těžební stroje slyšet. Ideální podmínky pro lapky... Krádežím dřeva mají zamezit závory. Jinde strážníci v lesích. Zloději tady vytěžili dřevo za 130 tisíc korun a město Dobřany hledá způsob, jak dalším škodám zabránit. Starosta Marek Sýkora vyměnil lesního hospodáře a zakázal jakoukoliv těžbu, dokud se neprověří účetnictví a nezkontroluje polesí. „Přesně jsou vymezení lidé, kteří mají povolení vjezdu do lesa automobily, ať už jakýmikoli. Zároveň jsme osadili několik závor na důležité cesty, které jsou do lesů města Dobřany. A samozřejmě jsme si udělali analýzu skutečností vytěžených holin,” říká starosta.Škody jdou podle něj na vrub předchozího správce, který ale těžce onemocněl a pravděpodobně už nebude schopen nic vysvětlit. Kdo mohl dřevo krást, starosta prý netuší. Jménem obce pak podal trestní oznámení, ale v podstatě jenom proto, aby peníze za dřevo nechyběly v účetnictví. V polapení pachatele moc nevěří.