V Krkonoších začne od středy 1. prosince platit zákaz vstupu k přezimovacím oborám jelení zvěře a krmelištím. Opatření potrvá do 30. dubna 2022. V Krkonošském národním parku (KRNAP) je k tomuto účelu vyčleněno 18 obůrek, řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Informace o uzavřených cestách jsou na webu. Omezení vydává Správa KRNAP na zimu pravidelně. Cílem je zajistit klid pro jelení zvěř v obůrkách, která se může na relativně malém oploceném prostoru splašit a způsobit si zranění.
„Jelení zvěř do obůrek teprve přichází, nejsou uzavřené, protože zvěř neustále chodí tam a zpět, zdržuje se poblíž. Bude to tak do doby, než jelení zvěř nebude mít co žrát. To nastane, až nasněží. V současné době v obůrkách může být odhadem okolo 30 procent jelení zvěře,“ řekl ČTK Drahný.
Obory zachycují více než 90 procent krkonošské populace jelení zvěře migrující do nížin. V obůrkách je myslivci přikrmují a umožňují jim přežít drsnou zimu. Na české straně Krkonoš v oblasti Správy KRNAP žije odhadem 450 kusů jelení zvěře.
Shromažďování jelenů na zimu v oplocených místech má pomoci předcházet ničení lesních porostů. Když napadne sníh, zvěř nemá co jíst a může působit škody v lese.
„Škody vznikají tím, že když zvěř nemá co jíst ve volné krajině, loupá kůru. Oloupaná kůra způsobí, že strom nedoroste výšky, které by mohl dosáhnout nebo dokonce uschne,“ řekl ČTK Drahný.
Obůrky na různých místech hor začaly vznikat také proto, že jelen kvůli lidským zásahům na úpatí Krkonoš ztratil přirozené migrační trasy, v létě do hor a v zimě do podhůří.
Jelen je pro Krkonoše symbolickým zvířetem. Připomíná nejstarší dochované vyobrazení vládce hor Rýbrcoula, německy Rübezahla, na mapě Slezska z 16. století. Je to stvoření stojící na zadních nohách s kopyty, jeleními parohy, ptačí hlavou a tělem lva.
ČTK
