V jihozápadní části Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO) vrcholí boj s přemnoženým kůrovcem v lesích, kde je v plném proudu hlavní turistická sezona. Kromě lapáků a sítí pokračují ozdravovací těžby. Vojenské lesy a statky ČR (VLS) žádají návštěvníky i místní o respektování situace, která souvisí se zvýšenou činností lesníků v Brdech. Letošní a příští rok je pro budoucnost brdské přírody klíčový, řekl dnes ČTK ředitel VLS Petr Král. Nejvíce zatíženě komunikace osadili informačními tabulemi.
„Lesní cesty po skončení kalamitních těžeb obnovíme a zalesníme vzniklé holiny druhově pestrou výsadbou dřevin. Klíčové je však v těchto týdnech snížit takzvaný kalamitní základ v lesích, tedy početnost populace lýkožrouta smrkového v Brdech,“ uvedl Král. Boj lesníků se podle mluvčího VLS Jana Sotony koncentruje z velké části do hlavní turistické sezóny od jara do srpna, kdy se lýkožrout smrkový rojí a napadá stromy.
„Víme, že situace, kdy máme v Brdech nasazeny veškeré dostupné prostředky, komplikuje rekreaci a omezuje návštěvníky i obyvatele přilehlých obcí. V současnosti je však pro Brdy strategickou prioritou zamezit množení kůrovce těžbou a sanací napadených stromů dříve, než z nich vylétne nová populace lýkožrouta a napadne další porosty,“ řekl výrobní náměstek VLS Ondřej Vybíral. VLS chtějí včas napadené stromy najít a zpracovat, a zabránit tak pyramidovému šíření. Z každého stromu se vyvine populace, která napadne dalších deset smrků.
VLS žádají návštěvníky, aby dbali bezpečnosti na cestách, kde se pohybuje technika a vozy s dřívím. Zvýšenými těžbami navíc může dojít k dočasnému poškození lesních komunikací, a to i těch, po nichž vedou turistické trasy.
Podle mluvčího někteří návštěvníci obviňují lesníky z toho, že těží zdravé stromy. Včasné sanační zásahy jsou totiž prováděny na napadených porostech, které ale zatím nejeví známky usychání a působí na první pohled vitálně, řekl. Podle vedoucího lesní výroby VLS Pavla Češky se napadení dá poznat jen podle malých drtinek na kůře kmene. „Řada návštěvníků je ale přesvědčená, že kůrovcový strom musí jevit známky usychání. U takových stromů už však nemá těžba z hlediska šíření kalamity účel, protože jej škůdce opustil. Jde jen o řešení důsledků a nebezpečí spojených s pádem suchých větví či kmenů,“ dodal.
