V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch v neděli začne 27. světová klimatická konference (COP27). Dva týdny, do 18. listopadu, budou státníci, zástupci vlád i nevládních organizací jednat o tom, jaká opatření je nutné a možné přijmout, aby lidstvo dostalo pod kontrolu globální oteplování, k němuž samo přispívá. Oteplování planety způsobuje mimořádná vedra, požáry a záplavy, což má dopady na společnost, ekonomiku i ekosystémy.
Ústředním bodem má být posouzení praktického uskutečnění odklonu od používání uhlí, jak bylo ujednáno na loňském klimatickém summitu ve Skotsku. Kromě toho klimatický balíček obsahuje požadavek zrušení „neefektivních“ podpor využívání ropy, plynu a uhlí.
Země se ve skotském závěrečném prohlášení také znovu přihlásily k cíli omezit oteplování Země pokud možno na 1,5 stupně rozdílu oproti předprůmyslové době. Tento cíl přitom světoví lídři stanovili už na pařížské klimatické konferenci v roce 2015 ve snaze odvrátit nejnebezpečnější dopady klimatických změn. K jeho dosažení se na 200 států přihlásilo k závazku snížit do roku 2030 světové emise o 45 procent oproti roku 2010.
Klimatické konference v Egyptě se zúčastní 195 států i Evropská unie. Účast příští týden přislíbili například americký prezident Joe Biden a po váhání způsobeném debatami o britském rozpočtu i nový britský premiér Rishi Sunak. „Dlouhodobý růst není možný bez boje proti klimatické změně. Stejně tak neexistuje energetická bezpečnost bez investic do obnovitelných zdrojů. Proto příští týden pojedu na COP27, abych dostál závazkům z Glasgowa,“ napsal Sunak ve středu na twitteru.
Chybět naopak tentokrát bude švédská aktivistka Greta Thunbergová. Účast odřekla mimo jiné kvůli tomu, že na konferenci je silně omezen přístup občanské společnosti.
Výsledky konference, kde může kterýkoli stát jakékoli usnesení vetovat, by mohla negativně ovlivnit i válka na Ukrajině. Svět vězí hluboko v energetické krizi a to se projevuje i „renesancí“ energetických zdrojů škodících klimatu.
Už na setkání zástupců Africké unie v polovině června schválili ministři energetiky afrických zemí s podporou evropských kolegů interní dokument sloužící k přípravě COP27. Podle dostupných informací mají státy konstatovat, že v krátkodobém až střednědobém horizontu budou zatím fosilní paliva, zejména zemní plyn, hrát rozhodující roli při rozšíření přístupu k moderním energiím. V návrhu jsou ale také zmínky o „opatřeních k postupnému odklonu“ a o „znevýhodněné pozici“ Afriky.
Evropská unie hodlá v Egyptě znovu přesvědčovat zejména méně ekonomicky vyspělé země o potřebě snižovat emise. EU chce ale zároveň hovořit o podpoře méně vyspělých zemí zasažených výkyvy klimatu či slíbit brzké navýšení vlastních emisních cílů.
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) ve čtvrtek upozornil, že svět výrazně zaostává ve finanční podpoře rozvojových zemí při adaptaci na stále nebezpečnější dopady klimatické změny. V roce 2020 peníze, které vyhradily dárcovské státy na tyto účely, dosáhly objemu 29 miliard dolarů (zhruba 730 miliard korun), přičemž do roku 2030 by bylo potřeba vynakládat 340 miliard dolarů ročně.
UNEP už na konci října varoval, že pokud svět nezmění přístup k životnímu prostředí, světové klima se do konce století oteplí ve srovnání s předprůmyslovou dobou o 2,8 stupně. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) při OSN předtím uvedl, že pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupně je třeba do roku 2030 snížit celosvětové emise skleníkových plynů oproti roku 2010 o 43 procent. Emise přitom mají do roku 2030 naopak vzrůst o 10,6 procenta i při plnění současných závazků v oblasti klimatu.
Zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) předpokládá, že hranice globálního oteplení o 1,5 stupně by mohla být překročen už do roku 2026. Pravděpodobnost, že to v příštích pěti letech nastane alespoň jednou, je podle studie WMO padesátiprocentní. Dosud globální teplota stoupla o 1,2 stupně a katastrofy, které se na Zemi odehrávají už nyní, ukazují, že každá desetina stupně je důležitá. V Evropě se přitom teploty za posledních 30 let zvýšily nejméně dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, vyplývá ze zprávy, kterou WMO zveřejnila tento týden.
Summit v Šarm aš-Šajchu má být obří akcí se zhruba 45 000 účastníky a tisícovkami novinářů. Podle egyptských hostitelů to bude dosud největší klimatická konference. Egyptské úřady čelí kritice za to, že podle médií zadržely dohromady více než 300 lidí v souvislosti s ohlášenými protesty proti konferenci či kvůli údajnému zneužívání sociálních sítí.
První klimatická konference se konala v roce 1992 v brazilském Rio de Janeiru. S krátkým přerušením do roku 1995 jednají o otázkách ochrany klimatu státy světa znovu každý rok, pokaždé v jiném městě. Nejvýznamnější klimatické summity s důležitými závěry se konaly v roce 1997 v Kjótu, v roce 2009 v Kodani a v roce 2015 v Paříži.
ČTK
