Správa Chráněné krajinné oblasti Poodří zahajuje další fázi obnovy přírodní rezervace Bažantula. Na konci loňského roku tam skončily dva roky trvající rozsáhlé zemní a stavební práce za více než 50 milionů korun, teď soustavu čtyř rybníků postupně znovu obsadí rostliny a živočichové. Obnova Bažantuly je dosud nejrozsáhlejším projektem v historii CHKO, od jejíhož vyhlášení tento týden uplyne 30 let. ČTK to řekl ředitel Správy CHKO Poodří Jan Klečka.
Rezervaci Bažantula tvoří rybníky Malý a Velký Okluk, Bažantula a Kozák. Všechny se odbahňovaly, opravily se jejich hráze, přerovnala dna, vyměnily manipulační objekty. Rybniční ostrovy byly upraveny tak, aby se zlepšily podmínky pro hnízdění ptáků. Rybníky byly v nevyhovujícím stavu, úpravy zlepší životní podmínky pro živočichy, především ptáky, i pro společenstva vzácných rostlin.
„Teď začínáme manipulovat s vodou a vytváříme podmínky pro postupný nástup jak rostlinstva, tak živočišstva, aby se tam zahnízdili ptáci, aby rostliny obsadily volné břehy a aby to nezarostlo invazními druhy, které bychom tam nechtěli,“ řekl Klečka.
Kde dříve byly rákosiny, je nyní volné dno. „Celé se to pročistilo a bude to zarůstat znovu, doufejme, že řízeně. Hlídá se to a zároveň se to učíme, protože je to vlastně první takové modelové území, které máme k dispozici,“ řekl ředitel.
Ochranáři budou vývoj území regulovat zpočátku hodně, postupně stále méně. „Počítáme, že tak během tří let by se tam mohla nastavit nějaká rovnováha, která se potom bude udržovat,“ řekl Klečka.
Uměle se v Bažantule rostliny vysazovat nebudou. „Z okolí se to tam samo natáhne. Podle toho, jaké podmínky tam budou, tak ten který druh bude mít konkurenční výhodu a bude to obsazovat a rozvíjet se. Podmínky chceme upravovat tak, abychom zvýhodnili druhy, které tam potřebujeme,“ řekl ředitel. Základní je, aby se mělké části rybníků zatáhly rákosem.
V rezervaci Bažantula se vyskytovaly populace ohrožených vodních rostlin, jako nepukalka plovoucí, plavín štítnatý, kotvice plovoucí nebo řečanka menší. Rozmnožovali se tam obojživelníci kuňka ohnivá, rosnička zelená a zelení skokani. Z vodních ptáků tam žili například bukač velký, chřástal vodní, rákosník velký, moták pochop nebo různé druhy potápek.
Do rybníků se vysazují ryby a na podzim vyloví, hospodaření se ale přizpůsobuje tomu, že jde o rezervaci. Oproti produkčním rybníkům je například ryb méně a jsou menší. Letos se ale do opravených rybníků ryby určitě ještě vysazovat nebudou, příští rok možná malé.
Správa počítá i s obnovou ostatních rybníků v CHKO, které jsou také ve špatném stavu. První na řadě by měla být rezervace Kotvice, kde by úpravy mohly začít v roce 2023.
Dalším aktuálním projektem CHKO je kosení rákosin na mokřadních loukách. "Jak jsou zarostlé, postupně se tam hromadí hmota starého rákosu a ony se celé zvedají. Tím jednak vysychají a jednak je z toho houština, která není využitelná ani pro druhy, které bychom potřebovali, hlavně pro ptáky. Ptáci potřebují rákosinu mladou a poměrně řídkou, aby se dostali na zem a mohli sbírat potravu," řekl Klečka. Správa CHKO tak rákosiny na čtyřech místech kosí, aby se omladily.
K výročí Správa CHKO připravila aktualizovanou mobilní aplikaci Poodří, kde najdou uživatelé informace o oblasti nebo tipy na výlety. CHKO se rozkládá na ploše téměř 82 kilometrů čtverečních v Moravskoslezském kraji mezi obcemi Mankovice a Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem Ostravy. Jádrem území je niva řeky Odry. V Poodří bylo pozorováno přes 400 druhů ptáků, což je více než 60 procent všech ptačích druhů České republiky.
ČTK
