V České republice rostou jako houby po dešti plantáže, kde najdete takzvané japonské topoly. Rychle rostoucí dřevina se hodí pro topení v domácnosti a také by mohla pomoci zásobit štěpkou tepelné elektrárny.

„V našich klimatických podmínkách je to nejrychleji rostoucí dřevina, která je schopná samozásobiteli dřevem přinést za pět let 200 až 400 kubíků,” říká na plantáži v Bernarticích na Trutnovsku Jan Saglena, který se živí hlavně prodejem sadby rychle rostoucích topolů. „Když se mu dobře daří, ze začátku není v zapleveleném poli, tak může mít dva až tři metry přírůstek za rok a mezi 20 až 30 centimetry průměr na kmeni,” doplňuje.Fakt, že nejen dřevina, ale i samotný obor rychle roste, potvrzuje za ministerstvo zemědělství Jan Žáček: „Nárůst v oblasti pěstování veškerých rychle rostoucích dřevin je patrný. Když srovnáme rok 2011, kdy byly rychle rostoucí dřeviny pěstovány na zhruba na 770 hektarech půdy, tak letos je to již přes 1300 hektarů. ”Ministerstvo ale eviduje jenom ty, kteří rychle rostoucí dřeviny pěstují na víc než jednom hektaru pozemků. Přitom japonský topol může být zajímavým alternativním zdrojem tepla pro rodinné domy. „Pokud je to hektar, tak vám to stačí na samozásobení dřevem až na 25 let. Je to tak, že jednou sázíte, pětkrát sklízíte,” přibližuje Saglena. Podle něj stojí sadba na hektarovou plantáž topolů kolem 10 tisíc korun, dalších 10 tisíc pak stojí oplocení, které stromy ochrání před zvěří. Na japonský topol jako u nás nepůvodní dřevinu se ale kriticky dívají ekologové. „Ochránci přírody mají největší strach z toho, že se rychle rostoucími topoly vlastně znehodnotí poslední nejcennější půdy, které v přírodě máme – různé teplomilné stráně nebo mokřadní louky, které nejsou úplně vhodné pro obhospodařování,” vysvětluje znepokjení David Číp z Českého svazu ochránců přírody. Ekologové také upozorňují, že rychle rostoucí topoly nejsou u nás nic převratně nového. Dříve se běžně v lesích praktikovalo takzvané výmladkové hospodaření, kdy se opakovaně kácely mladé porosty listnatých stromů.