Lesy města Brna (LMB), které spravují přes 8 000 hektarů plochy, chtějí letos vysadit rekordních 1,4 milionu sazenic na 200 hektarech. Zhruba 70 procent nových stromků tvoří melioračně zpevňující dřeviny, což jsou většinou listnáče. Tyto plochy je nutné kvůli ochraně před okusováním zvěří oplotit. Loni městská firma postavila 88 kilometrů oplocenek, letos plánuje 94 kilometrů, řekl ČTK ředitel LMB Jiří Neshyba.
Obnova lesů byla před kůrovcovou kalamitou, se kterou brněnští lesníci bojují už téměř tři roky, zaměřena především na přirozenou obnovu. Využitím schopnosti původních mateřských porostů vzniká druhově pestrý a odolnější les, nefunguje to však na porostech zničených kůrovcem. Společnost proto loni vysázela na 160 hektarech kalamitních holin téměř 1,3 milionu sazenic lesních dřevin a letos plánuje dalších 1,4 milionu.
„Cílem je plochy zasažené kůrovcovou kalamitou v co nejkratším čase vytěžit a obnažené větší plochy pokrýt dřevní štěpkou z těžebních zbytků. Tím se sníží odpar vody a vytvoří se ideální podmínky pro růst nového lesa, který se sází u brněnských městských lesů do jednoho roku od vytěžení,“ řekla za firmu Monika Neshybová.
Ke kvalitě sazenic podle ní velmi přispívá to, že v brněnských městských lesích jsou lesní porosty nebo i jednotlivé stromy pro sběr osiva téměř všech druhů stromů. Sadební materiál následně lesníci pěstují ve vlastních školkách pod Babím lomem.
Jejich práci však kromě kůrovcové kalamity ztěžuje také koronavirová pandemie, kvůli níž řada zaměstnanců nemůže pracovat. „Lesníci svými výkony zvládají několikanásobně navýšené množství práce v lese, která nepočká a musí se stihnout ve velmi krátkém termínu. Kalamita má pro les i další vedlejší důsledky. Cesty jsou lesní technikou neúměrně namáhané, protože kůrovcové dřevo se musí z lesa odvézt dříve než z pokáceného dřeva vylétne kůrovec,“ dodala Neshybová.
ČTK
