Jan BUMBA, moderátor
Kůrovec není ekologický problém, v bezzásahové zóně se nesmí pokácet ani jeden jediný strom a turistům je v lesích požehnaně. Že by to byla zpráva z Národního parku Šumava? Těsně vedle, tohle platí v německé části Šumavy, v Národním parku Bavorský les. Jak to, že v Bavorsku nezpůsobuje kůrovec tak vášnivé diskuse jako u nás. I na to se ptal nového šéfa tamějšího národního parku Franze Leibla náš reportér Pavel Polák.
Pavel POLÁK, redaktor
Ovšem před tím si ředitel parku Leibl vymínil, že se nebude k současné situaci na Šumavě jakkoliv vyjadřovat. Leibl je ředitel od 1.května letošního roku a přesto, že Národní park Bavorský les vznikl před 41 lety, Leibl je jeho teprve třetím ředitelem.
Franz LEIBL, ředitel Národního parku Bavorský les
Víc než polovina parku je přírodní bezzásahová zóna, tam stromy zásadně nekácíme, tam platí princip nechat přírodu přírodě. Zbylá plocha parku je rozvojová zóna a následuje okrajová nárazníková zóna, kde s kůrovcem bojujeme aktivně.
Pavel POLÁK, redaktor
Bezzásahová zóna přitom stále roste.
Franz LEIBL, ředitel Národního parku Bavorský les
Naším cílem je rozšířit přírodní bezzásahovou zónu na 75 procent celkové plochy parku. Měli bychom to stihnout do konce roku 2027.
Pavel POLÁK, redaktor
Každý rok se tak přírodní bezzásahová zóna zvětší o 300 až 350 hektarů. Proč chtějí 75 procent parku přenechat přírodě a nechat ji bez kontroly?
Franz LEIBL, ředitel Národního parku Bavorský les
Tři čtvrtiny jsou předepsané Mezinárodním svazem ochrany přírody. Jen v takovém případě může být park uznán i mezinárodně. To je pro nás zásadní. Nechceme mít žádný plagiát, chceme mít mezinárodně uznaný národní park.
Pavel POLÁK, redaktor
Na hranicích s národním parkem jsou soukromé lesy. Jakým způsobem je chráníte, aby je nenapadl kůrovec, kterého necháváte v oněch bezzásahových zónách v klidu.
Franz LEIBL, ředitel Národního parku Bavorský les
Soukromé i státní lesy jsou chráněny právě onou okrajovou nárazníkovou zónou, která je 500 až 1000 metrů široká. V této zóně s kůrovcem bojujeme intenzivně. Každý strom, který napadl kůrovec, je odstraněn. Máme řadu vědeckých studií a ty dokládají, že z 95 procent kůrovec napadá stromy v okruhu 500 metrů od svého hnízda. A pokud to pásmo kolem zdroje kůrovce rozšíříme na 800 metrů, zachytíme 99 procent nově napadených stromů. To je velmi efektivní způsob boje s kůrovcem.
Pavel POLÁK, redaktor
Nicméně lesy jsou zničené, po kůrovci zůstávají šedé pahýly odumřelých stromů. Nemáte strach, že sem přestanou jezdit turisté?
Franz LEIBL, ředitel Národního parku Bavorský les
Ročně máme v parku jeden milion návštěvníků. Zámek Neuschwanstein, což je hlavní turistické lákadlo Bavorska, má ročně 1,5 milionu návštěvníků. Takže na nedostatek turistů si opravdu nemůžeme stěžovat. Máme k dispozici průzkumy mezi našimi návštěvníky. Z nich vyplývá, že každý druhý turista k nám přijel jenom kvůli národnímu parku, že si dovolenou vybral právě kvůli Bavorskému lesu.
Pavel POLÁK, redaktor
Turisty prý láká divočina, která je pro lidi atraktivní. V jižní části parku je bezzásahová zóna už 20 let. Mladé stromky tu jsou vysoké i tři metry. Jak bude ta oblast vypadat za dalších 20 let?
Franz LEIBL, ředitel Národního parku Bavorský les
Bude záležet na počasí. Nicméně za 20 let tady bude převážně smrkový les s příměsí ostatních druhů, jeřábů, bříz a také buků. Stromy budou zhruba dvakrát tak vysoké. Bude to prostě normální les s tím rozdílem, že bude o něco pestřejší než běžné hospodářské lesy.
Jan BUMBA, moderátor
S novým ředitelem Národního parku Bavorský les mluvil Pavel Polák. A naším hostem je nyní náměstek ředitele Národního parku Šumava Jiří Mánek, dobrý den.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Hezký slunný den, dobrý den.
Jan BUMBA, moderátor
Pane náměstku, liší se v něčem zásadně situace v Bavorském lese od té na Šumavě, co se týká přístupu k boji s kůrovcem, bezzásahových zón a podobně?
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Tak já si myslím, že tady nějaké rozdíly jsou, já bych je rád vyjmenoval. Já je vidím zejména ve třech zásadních věcech. Tou první je rozloha národního parku, kdy Národní park Bavorský les je v podstatě třetinový a z takové plochy se poměrně dobře tvoří procenta bezzásahovosti, nebo respektive lépe než u nás. Tou druhou je počet obcí uvnitř národního parku, kdy u nás je to 22 obcí a v Národním parku Bavorský les jsou to tři obce. A management lesa, stejně tak jako Bavorsko, tak u nás, se domlouvá s obcemi a tady bych si dovolil říci, že pozice ochrany přírody to má v Česku daleko horší nebo těžší a vyjádřeno počtem obcí, sedmkrát těžší. A tou třetí odlišností a podle mě tou nejzásadnější jsou přírodovědné poměry, kdy zatímco v Národním parku Bavorský les je smrkový horský les pouze v těch vrcholcích Šumavy a pod nimi je les tvořen lesy smíšenými, buko-smrkovými nebo až bukovými, tak u nás je smrk prakticky po celém území národního parku a máme ho třikrát větší a to je zásadní rozdíl, který já vnímám v přírodovědných podmínkách. Co se týče přístupu ke kůrovci, tak ten si myslím, že je prakticky identický. Na části území se kůrovec vůbec v Národním parku Šumava nezpracovává. Je to 26 procent z rozlohy lesa, který Správa Národního parku Šumava obhospodařuje. Zde probíhají samovolné procesy a na zbytku území se proti kůrovci zasahuje.
Jan BUMBA, moderátor
My jsme slyšeli, že on hovořil o takové té nárazníkové zóně 500 až 1000 metrů široké. To je totožné tedy na Šumavě, existuje tam těch 500 až 1000 metrů, ve kterých se zasahuje a jinde ne.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Není to úplně tak, protože ta bezzásahová zóna v Národním parku Šumava je bohužel doposud fragmentovaná, v Národním parku Bavorský les je homogenní, velká a mohou si dovolit jednotlivé, jednotné teda bezzásahové pásmo. U nás je to trošičku komplikované, no, nicméně co se třeba týče těch těžeb, tak v Národním parku Šumava na ploše 68 tisíc hektarů bylo loni vytěženo 350 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dřeva a v Bavorském lese v těch zásahových /nesrozumitelné/ pásmech, když počítáme, že mají rozlohu národního parku přibližně 24 tisíc hektarů, tak tam vytěžili 160 tisíc kubíků kůrovcem napadeného smrkového dřeva. To znamená, že na plochu, na jednotku plochy se v Národním parku Bavorský les těží mnohem víc než v Národním parku Šumava. Já si myslím, že kolegové z bavorského národního parku mají jenom to štěstí, že nemají tak radikální aktivisty jako v Národním parku Šumava.
Jan BUMBA, moderátor
Tak i váš pan kolega Leibl říkal, že tam v těch místech, které jsou určeny pro zásahy, že tam postupují velice razantně a intenzivně, ale zároveň taky říkal třeba to, že chtějí stále rozšiřovat bezzásahovou zónu. Je to též cílem na Šumavě?
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Určitě ano, i v Národním parku Šumava se postupně bude rozšiřovat bezzásahovost. Jak určitě víte, připravuje se nový zákon o Národním parku Šumava a ten počítá, že se určitá plocha území ponechá bez zásahu ihned a další se postupně bude přiřazovat a myslím si, že podobným způsobem jako v Národním parku Bavorský les. Já bych chtěl tady připomenout jednu věc, že takový koncept u nás už vznikl již při plánované změně zonace v roce 2004, jsme měli připraven plán, jak ihned ponechat 18 procent, za dalších 10 let dalších 10 procent a po 30 letech dalších 10 procent. Takže ve finále asi 40 procent plochy lesa, plochy území Národního parku Šumava v bezzásahovém režimu. Ten plán přesně odpovídal přírodním podmínkám, těm pozměněným přírodním podmínkám v Národním parku Šumava. Bohužel se ho nepodařilo zrealizovat a tak jenom doufám, že nově nastolený zákon tento problém bude řešit.
Jan BUMBA, moderátor
Pane náměstku, prosím ještě k těm návštěvníkům, k turistům. Ukazuje se na Šumavě, na české Šumavě, že turisté se nejvíc zajímají o divokou přírodu, o ty bezzásahové zóny, byť by tam třeba byly ty uschlé pahýly stromů?
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Určitě, to si myslím, že se nijak zvlášť neliší u nás. Já si myslím, že lidé mají především zájem o přírodu. O les, o unikátnosti a tak je to i v Národním parku Šumava a my máme velmi pěkný program Průvodci divočinou, kdy jenom za letošní rok jsme naplánovali 70 doprovodů s vyškoleným a profesionálním průvodcem, chodí se do hlubokého kaňonu řeky Křemelné nebo do člověkem opuštěného vltavského luhu, který už je dlouhá léta prakticky bez jakýchkoliv zásahů člověka. Nebo se chodí na nejvyšší vrcholky Šumavy, porostlé původními pralesy, jako na Trojmeznou nebo na Smrčinu, anebo takovým velmi vděčným tématem je domov tetřeva v Modravských pláních. Takže určitě ano, lidé mají zájem o přírodu, ať už je divoká, či polodivoká, ale hlavně unikátní.
Jan BUMBA, moderátor
Náměstek ředitele Národního parku Šumava Jiří Mánek. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Také děkuji, na shledanou.
Jan BUMBA, moderátor
Omlouvám se ještě za horší kvalitu telefonického spojení. Teď je 12 hodin a 30 minut. Takové byly polední Ozvěny dne. Odpoledním Radiožurnálem vás provede Jiří Chum. Co mimo jiné uslyšíte, za chvilku v rubrice O všem s vámi se ptáme, používáte v současných horkých dnech klimatizaci? A po třinácté hodině v Motožurnálu chystáme rady před cestou do Nizozemska, zajímáme se také, jaké novinky chystají autoškoly. To uslyšíte už v následujících hodinách na Radiožurnálu. Dobré odpoledne, dobrý poslech přeje od mikrofonu Jan Bumba.
