Usnesení 30. sněmu Agrární komory České republiky, konaného dne 17. června 2021
Sněm svolalo představenstvo Agrární komory České republiky podle §13 odstavce 7 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v platném znění.
Komora sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství všech forem vlastnictví a způsobů podnikání. Členové Agrární komory České republiky produkují více než 80 % veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 mil. ha zemědělské půdy a 1,3 mil. ha lesní půdy. Počet členů organizovaných prostřednictvím 56 okresních, 2 regionálních a 12 krajských komor je 2 748, zemědělských organizací je 2 354. Z toho je 1 206 soukromě hospodařících rolníků. V počtu členů se neuvádí členstvo 32 členských svazů, sdružení a unií, kde se členství jednotlivých podnikatelů někdy vzájemně překrývá. Sněmu se zúčastnilo 105 delegátů všeobecné sněmovny, to je 66 % a 37 delegátů sněmovny společenstev, to je 79 % z pozvaných s hlasem rozhodujícím a s ohledem na mimořádná zdravotní opatření se kromě ministra zemědělství žádní hosté nezvali.
30. SNĚM AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY:
1. konstatuje, že v období mezi 29. a 30. sněmem AK ČR
se podařilo zejména:
* prosadit historicky nejvyšší alokaci rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR na národní dotační tituly (4,4 mld. Kč v roce 2020, s předpokladem 5 mld. Kč v roce 2021) s pokračující podporou živočišné výroby a speciálních rostlinných komodit
* navýšit v roce 2020 rozpočet rezortu MZe až o 5 mld. Kč a stejnou alokaci zachovat i pro rok 2021
* o 1 mld. Kč navýšit v roce 2020 rozpočet Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) s alokací na provozní úvěry, podporu pojištění a dotaci úroků
* snížit zápornou bilanci agrárního zahraničního obchodu meziročně o 22,7 % (z 47,5 mld. Kč na 36,7 mld. Kč). Více se v roce 2020 vyvezlo do zemí EU, mírně se zhoršil export do zemí mimo Unii. V zemích, kde působí agrární diplomaté, se v porovnání s rokem 2019 loni zvýšil zemědělský export, a to v USA o 13 %, Srbsku o 11,2 % a v Ruské federaci o 6,2 %
* s předstihem přizpůsobit tuzemské zemědělství požadavkům veřejnosti a Evropské zelené dohodě. Z hlediska potravinové bezpečnosti se ČR v celosvětovém žebříčku FAO v roce 2020 umístila na 5. místě. V ČR se od roku 2008 snížila spotřeba antibiotik v chovech hospodářských zvířat o více než 50 %, od roku 2013 se přitom spotřeba přípravků na ochranu rostlin snížila o 13 %
* spustit 10. a 12. kolo příjmu žádostí Programu rozvoje venkova pro operace 4.1.1 investice do zemědělských podniků s celkovou alokací 7,125 mld. Kč se zaměřením na živočišnou výrobu a speciální rostlinné komodity
* spustit 19. výzvu Operačního programu Rybářství 2014-2020 na podporu rybářství s alokací 20 milionů Kč. Peníze jsou určeny například na inovace, recirkulační zařízení, zpracování ryb nebo modernizaci podniků. Připravuje se také nové programové období na roky 2021-2027
* spuštění dvou kol příjmu žádostí na podporu subjektům dodávajícím potraviny do stravovacích služeb, u nichž došlo k poklesu příjmů o více než 25 % Agricovid I a Agricovid II s původní zamýšlenou alokací až 3 mld. Kč
* s ohledem na neutěšenou situaci na trhu s vepřovým masem se podařilo připravit a vyplatit zálohy na DP 8. F.d. (Podpora opatření zaměřených proti šíření nákaz prasat zvýšením biologické bezpečnosti) s alokací více než 600 mil. Kč
* vzhledem k stále narůstajícím nákladům na krmné směsi se podařilo prosadit také výplatu záloh na DP 8. F.c. (Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravení chovů drůbeže zvýšením biologické bezpečnosti)
* dokončení přípravy dotačního titulu 20. E.
Zlepšení životních podmínek v chovu vykrmovaných býků
* dokončení přípravy dotačních titulů DP 19. C. - Podpora na účast producentů a zpracovatelů konzumních brambor v režimu jakosti Q CZ a 19. B. Podpora na účast producentů a zpracovatelů drůbeže a drůbežích produktů v režimu jakosti Q CZ
* dokončení přípravy dotačního titulu Podpora ozdravování polních a speciálních plodin 3.i podpora na nákup uznaného osiva luskovin
* schválit Národní plán obnovy s alokací 15 mld. Kč pro zemědělství a lesnictví. Až 8,5 mld. Kč je určeno na budování lesů odolných klimatické změně, zadržování vody v lesích (300 mil. Kč). Až 1,85 mld. Kč půjde na opatření podporující malé vodní nádrže, 2,5 miliardy Kč půjde na protipovodňová opatření, 780 mil. Kč půjde také na budování závlah. Až 1 mld. Kč z Plánu obnovy směřuje do pozemkových úprav, jejichž součástí jsou travnaté pásy, stromořadí, meze, mokřady a jiné krajinné prvky, které rozčleňují krajinu a poskytují úkryt ptákům, hmyzu a dalším drobným živočichům
* schválit studii ekologického dopadu (EIA) k navýšení hladiny vodní nádrže Nové mlýny, která pomůže realizovat závlahové soustavy pro pět tisíc hektarů vinic a sadů a zajistí více vody pro okolní lužní lesy
* dokončit legislativní proces novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která umožňuje snazší preferenci lokálních dodavatelů při zadávání výběrových řízení pro dodávky potravin do zařízení zřízených státem a krajem. Dále novela obsahuje zákaz prodeje tzv. potravin dvojí kvality a přináší přísnější podmínky pro označení masa logem „Česká potravina". Maso s logem „Česká potravina" musí být nově ze zvířat již nejen poražených, ale také narozených a chovaných v ČR
* spustit mezirezortní pracovní skupinu MZe a MŽP k úpravě zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny a vyhlášky 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření s cílem najít efektivní, spravedlivý a rychlý způsob kompenzace zemědělcům za škody způsobené hrabošem polním tam, kde není možná aplikace rodenticidu
* dokončit proces získání tzv. Chráněného zeměpisného označení pro český modrý mák s cílem posílit prestiž této pro Českou republiku unikátní plodiny a ochránit tuzemský trh před dovozy máku farmaceutického
* posílit a systematizovat propagaci českého zemědělství včetně lepší koordinace a výměny informací s dalšími nevládními organizacemi
se nedařilo zejména:
* dokončit vyjednávání reformy Společné zemědělské politiky včas a v souladu s původním záměrem zjednodušení administrativy na straně státní správy a žadatelů o podpory
* vyrovnat podmínky na tzv. jednotném trhu srovnáním zemědělských podpor, nastavení jednotné míry kofinancování PRV a zákazem dovozu za tzv. podnákladové ceny
* prosadit novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která by obsahovala povinné podíly základních potravin z krátkých dodavatelských řetězců
* nastavit podmínky pro čerpání programu Agricovid I, II tak, aby mohly být kompenzovány zvýšené náklady na produkci, které v zemědělské prvovýrobě přinesla protinákazová opatření
* dokončit přípravu zákona na ochranu zemědělského půdního fondu, který by zabránil devastování kvalitní zemědělské půdy a ochránil ji před spekulativními nákupy
* výrazněji snížit nevyváženost hospodářské soustavy zemědělství, přes všechna dosud přijatá opatření,
* účinněji čelit rostoucím neodůvodněným environmentálním a spekulativním tlakům na zemědělské hospodaření, včetně spekulativních nákupů půdy
* pokročit v rovnoměrnější a spravedlivější dělbě marží v potravinové vertikále
* snížit závislost odvětví zemědělství na dotacích
* prosadit legislativní podobu Marketingový fond, Lesnicko-dřevařský fond a Fond těžko pojistitelných rizik,
* vytvořit kompenzačný nástroj ke zmírnění důsledků sucha pro všechny vlastníky lesů, který by odpovídal skutečným škodám,
* odstranit nedostatek odborných pracovníků v zemědělském provozu a přetrvávající zdlouhavost povolování zaměstnání zahraničních pracovníků
* razantně snížit administrativní zátěž v agrárních odvětvích včetně koordinace kontrol resortních orgánů.
2. žádá:
2.1. Vládu ČR, Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR, aby:
- vzhledem k stejné finanční alokaci v rámci prvního pilíře SZP (Přímé platby), narůstající inflaci a zvyšujícím se nárokům na zemědělské podnikatele v souvislosti s naplňováním cílů tzv. Zelené dohody upustily od zdaňování zemědělských dotací a podpor formou odpočitatelné položky od základu daně z příjmů - se zasadily o navýšení kofinancování druhého pilíře SZP (Program rozvoje venkova) s cílem naplnit požadavky tzv. Zelené dohody, plnění společenské objednávky ze strany zemědělských podnikatelů a podpory konkurenceschopnosti tuzemského zemědělského sektoru ve srovnání s ostatními členskými státy EU a především se zeměmi, ze kterých se do České republiky dováží zemědělské komodity - aby s ohledem na stagnaci podpor v prvním a druhém pilíři a v souladu se zachováním rozměru živočišné a speciální rostlinné výroby byla v maximální možné míře zachována alokace na národní dotace i v rozpočtu na rok 2022 a dále - transponovaly směrnici o nekalých obchodních praktikách do novely zákona o významné tržní síle s využitím poznatků z ostatních členských zemí EU a s ohledem na asymetrii vyjednávací pozice mezi dodavateli a odběrateli v rámci potravinové vertikály. K stabilizaci odbytu zemědělské a potravinářské produkce v České republice je třeba zakázat nákup pod hranicí výrobních nákladů a prodej pod nákupní cenou - podpořily systémové částečné odpuštění sociálního pojištění pro zaměstnavatele s vyšším podílem živočišné výroby a speciálních rostlinných komodit a tedy i vyšším počtem pracovníků s cílem zvýšit pestrost krajiny a podpořit zaměstnanost na venkově - v maximální míře podpořily ponechání původní finanční alokace Státního rozpočtu na tzv. Agricovid (kompenzace propadu tržeb v době koronavirové epidemie pro dodavatele do stravovacích služeb a restaurací) v rozpočtu rezortu Ministerstva zemědělství ČR tak, aby peníze mohly být využity pro stávající programy MZe s primární alokací do PGRLF (Podpora pojištění, nákupu půdy, provozních úvěrů), do národních dotací, k uspokojení dalších požadavků v rámci 10. kola PRV, případně na kompenzaci zvýšených nákladů zemědělců v souvislosti s pandemií covid-19 - snížily DPH na základní potraviny a na kapitolu 0.6 celního sazebníku - rostliny a sazenice v maloobchodě a při přímém prodeji od zemědělce tak, aby se projevil v konečných cenách pro spotřebitele, ideálně by měly být zvýhodněny nižší sazbou potraviny, které dodávají do obchodů tuzemští dodavatelé tak, aby byl snížením DPH podpořen zájem o českou produkci, alternativně je možné podpořit nižší DPH na zdravé a sezonní potraviny - podpořily schválení novely rostlinolékařského zákona směřujícího k šetrnějšímu a efektivnějšímu využívání přípravků na ochranu rostlin dostupných na evropském trhu - připravily návrh komplexního pojištění těžko pojistitelných rizik, ať už formou zvláštního fondu nebo prostřednictvím daňových úlev či vytvářením rezerv - ministerstvo financí ve spolupráci se svými kontrolními orgány zvýšilo kontrolní činnosti na dodržování zákona 526/1990 zákona o cenách, zejména § 2 tohoto zákona v oblasti sjednávání cen potravin.
2.2. Ministra zemědělství České republiky, aby:
- dokončil vyjednávání reformy SZP v souladu se zájmem dosažení udržitelnosti tuzemské zemědělské produkce nejen v rovině environmentální, ale také s ohledem na sociální dimenzi a konkurenceschopnost tuzemského zemědělství - při jednáních o dokončení reformy SZP pokračoval v prosazování priorit, tedy aby:
* podpořil maximální možné kofinancování PRV (alespoň 65 %) a postupné srovnání podpor napříč členskými státy EU
* zásadně odmítl povinné zastropování s ohledem na zachování konkurenceschopnosti, rozsahu živočišné výroby a tím pádem environmentální udržitelnosti
* podpořil zachování podílu obálky citlivých komodit včetně současného rozdělení obálky na národní úrovni
* podpořil nastavení administrativně a nákladově nenáročných eko-schémat motivující zemědělce k využívání moderních postupů a technologií a neomezujících již tak značně za posledních 30 let redukovaný rozsah našeho zemědělství
* zabránil národnímu zpřísňování tzv.
Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES), zejména s ohledem na tenčící se obálku přímých plateb
* prosadil jednotnou míru kofinancování v Plánu rozvoje venkova ve všech státech EU, aby mezi členskými státy nedocházelo k zneužívání síly národních rozpočtů
* žádal Evropskou komisi a Evropský parlament o předložení komplexní dopadové studie Evropské zelené dohody a žádal o její férovou a realistickou implementaci
* podpořil s ohledem na plnění cílů Evropské zelené dohody využití tzv. nových metod šlechtění
* podpořil vývoj moderních šetrných prostředků na ochranu rostlin a zachování zásadních přípravků tam, kde v současné době není možná náhrada - prosazoval zajištění srovnatelných podmínek se státy EU 14 a spravedlivé podpory pro ty, kteří na půdě hospodaří a zajišťují produkci - revidoval koncepci zemědělského výzkumu se zaměřením především na potřeby praxe, přizpůsobení se klimatickým změnám a s přesahem do ovlivňování veřejného mínění - přizpůsobil poradenství a vzdělávání potřebám konkrétního výrobního zaměření - prosadil v rámci aktualizace LPIS zavedení moratoria na změny v období podávání žádostí - prosadil v rámci LPIS možnost započítávání tzv. vnějších krajinných prvků do způsobilé plochy - změnil hodnocení míry nedodržení výměry půdy v LPIS z hektarů na procenta z celkové výměry a umožnil vzájemný zápočet kladných a záporných odchylek, deklarovaných hektarů od zjištěné skutečnosti - prosadil novelu mysliveckého zákona s cílem snížit škody na zemědělských a lesních kulturách administrativně únosným způsobem - ke zvládnutí následků kalamity v lesích:
* nastavil dotační pravidla pro optimální distribuci prostředků s cílem zachování plnění všech funkcí lesa v co možná nejširší možné míře
* udržel pozice vlastníků lesa a infrastruktury navazující na jeho obhospodařování bez rozdílu typu vlastnictví
* přijal jasný a konkrétní adaptační program, navazující na schválenou strategii státní lesnické politiky, který umožní další rozvoj lesnicko-dřevařského sektoru na úrovni vlastníků, lesnických firem i dřevozpracujícího průmyslu
* definoval roli státu v oblasti regulace objemu dříví umisťovaného na trh
* zabezpečil vypracování modelů budoucí produkce dříví ve struktuře a čase z pohledu oborů zpracování dříví
* podpořil aktivní spoluúčast na tvorbě pravidel pro řešení vzniklé kalamitní situace v lesích na evropské úrovni
* zajistil a podpořil věcné a objektivní informování veřejnosti o situaci v lesích a očekávaných dopadech do budoucna - ve spolupráci s MŽP připravil efektivní systém kompenzací v oblastech ochranných pásem vodních zdrojů, kde je omezeno používání POR - umožnil vznik Marketingového fondu a Fondu těžko pojistitelných rizik - zajistil dokončení práce na třetí etapě Generelu vodního hospodářství krajin.
AK ČR je připravena k plné součinnosti s Parlamentem ČR, vládou, Ministerstvem zemědělství ČR a dalšími orgány při zajištění těchto požadavků.
3. schvaluje:
* 3.1. zprávu představenstva AK ČR o činnosti od 29. sněmu
* 3.2. účetní závěrku za rok 2020 a plán příjmů a výdajů na rok 2021
* 3.3. zprávu a stanovisko dozorčí rady AK ČR k účetní závěrce za rok 2020
4. ukládá:
4.1. představenstvu Agrární komory České republiky
* řídit činnost komory v souladu s usnesením 30. sněmu a zaměřením činnosti v příštím období uvedeném v části 15 zprávy představenstva
* aby vstoupilo do aktivního jednání s obchodními řetězci s cílem zajistit férové zacházení s dodavateli a srovnatelné podmínky jako v ostatních členských zemích EU
* aby zajistilo zapojení Agrární komory České republiky na všech úrovních do certifikace udržitelného zemědělství a zohlednění v systému dotační politiky a následných kontrol
* aby usilovalo o legislativní změnu ve věci pokračujících nájemních vztahů po skončených pozemkových úpravách
* aktivně se podílet na přípravě Strategického plánu SZP po roce 2022 v souladu s platnými a aktuálními prioritami AK ČR
* aby pověřilo vedení AK ČR hledat ve spolupráci s MZe funkční systém výplaty národních dotací včetně převodu na sazbový režim po důkladné analýze a jen u těch titulů, u kterých je to možné
* provést revizi interních předpisů AK ČR a návrhy předložit příštímu sněmu
* ve spolupráci s vedením AK ČR dále personálně a ekonomicky stabilizovat Úřad AK ČR
* pokud systém administrace národních dotací SZIF neumožňuje uplatnění nákladového systému, jednat o převodu těchto dotačních titulů zpět do administrace MZe
* ukládá představenstvu AK ČR připravit materiál, který by podrobně vysvětlil veřejnosti, co jsou dotace, proč je zemědělci dostávají. Toto vysvětlení prezentovat v médiích.
4.2. krajským, regionálním a okresním agrárním komorám a členským společenstvům:
* rozpracovat zaměření činnosti Agrární komory České republiky v příštím období a usnesení 30. sněmu do vlastních podmínek
* napomáhat představenstvu Agrární komory České republiky v jeho činnosti a aktivně plnit jeho usnesení
* jednat s poslanci a senátory ve svých volebních obvodech o podpoře zájmů členstva Agrární komory České republiky, koordinovaně s představenstvem AK ČR
* organizovat seznámení členstva se změnami ve Společné zemědělské politice EU a v národních předpisech
* plynule aktualizovat centrální seznam členů a změny zasílat AK ČR
* zintenzivnit činnost v regionálních i celostátních médiích s cílem zlepšit vnímání agrárních odvětví veřejností.
4.3. členské základně:
* uhradit členské příspěvky pro Agrární komoru České republiky v souladu s příspěvkovým řádem
4.4. viceprezidentům ve funkci předsedů sněmoven:
* v souladu s článkem 4, odstavec 1 příspěvkového řádu rozpracovat členské příspěvky jednotlivých sněmoven pro Agrární komoru České republiky na jednotlivé členské organizace.
AGRObase zpravodaj
