Příbram – Příští týden se koná tradiční setkání podbrdských starostů s přednostou vojenského újezdu. Pochopitelně, že tématicky se bude věnovat i rušení újezdu. Minulý pátek si nový starosta Příbrami Jindřich Vařeka pozval na radnici také starosty. O setkání budeme informovat čtenáře Příbramského deníku. Zdá se tedy, že téma Brdy a CHKO se po kratší odmlce znovu vrací na scénu.
O budoucnosti Brd jsme si také povídali s Karlem Urbanem z Újezdního úřadu Vojenského újezdu Brdy.
* Jaká by podle vás mohla být konkrétně budoucnost Středních Brd?
Úvodem je potřeba zmínit důležitá fakta. Veškeré úvahy či návrhy je potřeba projednat v první řadě s vlastníky dotčeného území, s budoucí správou chráněné krajinné oblasti a orgány státní správy, teprve po dohodě s nimi je možné pracovat na tomto tématu. Jakékoliv diskuze či úvahy bez součinnosti s těmito subjekty jsou bezpředmětné a v této fázi spíše teoretické, v žádném případě je nelze považovat za něco závazného. Tohoto úkolu by se v budoucnosti měly zhostit zejména dotčená ministerstva, správa CHKO a krajské úřady (Středočeský a Plzeňský), které budou zpracovávat zásady územního rozvoje pro toto území. Dále je potřeba zdůraznit, že na území vojenského újezdu nelze pohlížet jako na území, které něco potřebuje a je nutné ho začít měnit nebo jinak využívat. Území Středních Brd má pevný režim a zrušení vojenského újezdu bude spíše administrativní záležitostí, která se dotkne zejména způsobu spravování tohoto území, kdy újezdní úřad a částečně ministerstvo obrany nahradí civilní úřady, které budou mít působnost na základě nového katastrálního rozdělení území. Vlastnictví a způsob využití tohoto území se rozhodně měnit nebude, to znamená, že vedle výcviku AČR (dojde pouze ke zmenšení ploch pro výcvik) zde bude dále probíhat lesnicko–hospodářská činnost a zejména vodohospodářská činnost. Území Středních Brd má v současnosti poměrně velkou škálu omezení (dopadové plochy, CHOPAV, vodní zdroje, jejich ochranná pásma, maloplošné chráněné lokality – EVL) a to dává do budoucnosti jasný směr, kam se toto území bude ubírat. Území Středních Brd i po zrušení vojenského újezdu zůstane stále částečně uzavřené a je jasné, že zde nebude prostor pro nějaké velké či plošné projekty. Takže když to shrnu, prostor pro další využití tohoto území je potřeba chápat jako velmi omezený prostor, s ohledem na místní poměry. Můj názor na věc je tedy potřeba brát pouze jako jeden z možných budoucích námětů.
* Mohl by jste vaší představu tedy konkretizovat?
V podstatě by se jednalo výhradně o oblast pro turistické využití v kombinaci s přírodním skanzenem s přímým napojením na okolní obce, které by zajišťovaly důležitou infrastrukturu, logistiku a propagaci regionu. V poslední době je to hlavně prezentováno jako měkká turistika, ovšem v řadě případů s velmi svérázným výkladem. V tomto území by se dala aplikovat dnes již tradiční cykloturistika, pěší turistika, a celé území by díky své zachovalosti a minimální zastavěnosti mohlo sloužit jako ukázkové muzeum v přírodě. Cykloturistiku a stezky pro pěší bude v první řadě potřeba sladit s ohledem na bezpečnost jak cyklistů, tak i pěších turistů, protože komunikace budou dále sloužit k obslužné dopravě. Začnu s cyklostezkami (zde se nabízí i paralela v zimním období pro běžkařské tratě), jejichž nespornou výhodou je rozsáhlá stávající síť místních komunikací, které by stačilo pouze vhodně označit. Základem by byla páteřní komunikace v centrální části Středních Brd, ideálně od Obecnice směrem k Pilské nádrži, dále směrem na Bor, dolů do Třítrubeckého údolí, kde komunikace přetíná Třítrubecký potok a pak buď směrem na Roviny, Padrtské rybníky a Skořici – Míšov nebo kolem zámečku Tři Trubky do Strašic. Z této komunikace by se rozbíhaly další trasy, které by na sebe navzájem navazovaly a tvořily by uzavřený propletenec, po obvodu s výjezdy do okolních obcí. Takto by mohlo vzniknout cca 300 – 500 km kvalitních cyklotras ve velmi zajímavém prostředí. Nevýhodou by byla fyzická náročnost těchto tras, vzhledem k charakteru území, ale to by bylo na individuální úvaze a volbě vhodného úseku. Podobný model by byl koncipován pro pěší turistiku,kdy by se vytvořila síť turistických stezek v atraktivních částí Brd tak, aby byla trasa pro turisty zajímavá a jednalo by se zároveň o naučné stezky. Trasy by mohly protínat geologicky a botanicky zajímavá místa, historicky zajímavá místa, byly by využity jak hřebeny s vyhlídkami tak i údolní nivy a nesmíme zapomenout i na rozsáhlou síť studánek vhodných k osvěžení na cestě. Systém by byl obdobný jako u cyklostezek, jednotlivé trasy různých délek by na sebe mohly navazovat a byly by vždy vyústěny do okolních obcí. Velmi důležitou roli by sehrály v podhůří vybrané obce, které by byly zároveň nástupními místy do Brd. Důležité by bylo využít potenciál obcí co se týče stravovací a ubytovací kapacity. Obce by zároveň zajišťovaly důležitou logistickou činnost, tedy provoz infocenter, propagaci území a velmi důležitou průvodcovskou činnost, o kterou je v posledních letech obrovský zájem. Tento systém by byl podmíněn vybudováním či označením přibližovacích cest k hranici Brd a také důležitou integrovanou dopravou, která by hlavně pěší turisty přivezla k lokalitě či je odvezla zpátky domů, obdobně jak již dnes funguje cyklobus z Plzně. Z vlastní zkušenosti vím, že není problém vzít batoh a v klidu dojít přes Brdy např. z Příbrami do Strašic, cesta trvá 4 – 6 hodin naprosto klidné chůze, ale problém je vrátit se do Příbrami. Dopravní linka, která by objela Brdy ráno a večer by byla ideální řešení pro turisty, kteří by si nemuseli lámat hlavu jak s dopravou do Brd, tak i s návratem a ještě by měli čas využít pohostinství obcí. Jednotlivé trasy by se také daly zkombinovat s pamětihodnostmi či muzei přímo v obcích, často nebo spíše výhradně historicky spjatými s Brdským masívem (Muzeum litiny Komárov, Hořovický zámek, hamr v Dobřívě, Hornické muzeum v Příbrami, Muzeum Středních Brd Strašice ) atd. Z území Středních Brd by se tak mohla stát turisticky atraktivní destinace více méně na principu cenných zón národních parků, která by mohla ekonomicky oživit celý region. Celý systém by byl založen na součinnosti obcí zapojených do tohoto modelu po obvodu Brd a přesné organizaci s nabídkou syrové přírody, v kombinaci s nabídkou muzeí a památek. Střední Brdy a jeho okolí by si mohly vysloužit renomé něčeho, co již není běžně dostupné. Turista by nebyl obtěžován komerčními zbytečnostmi, jako jsou restaurace na každém kroku, lanové dráhy, rozhledny, stezky v korunách stromů, odpadkové koše a podobně, které by ve svém důsledku vedly pouze k pozvolné komercionalizaci a devastaci tohoto území. Celý den by mohl strávit v podstatě mimo civilizaci a byl by odkázán sám na sebe. Celý systém by mohly hojně využívat školní zařízení různých stupňů jak pro praktickou výuku, tak i třeba pro ozdravný pobyt v přírodě. Pro turisty i školní mládež by vznikla zajímavá nabídka, kterou by bylo možné prezentovat i v několika denních pobytech.
* V čem spatřujete hlavní výhody tohoto typu turistiky?
Výhodou tohoto modelu by byla absence velkých investic, hlavně v oblasti nové výstavby. V hranicích brdského masívu by se využil stávající potenciál s nutným označením páteřních tras. Nutná by byla podpora pro vybrané obce, hlavně z hlediska zřízení informačních středisek, integrované dopravy či ubytovacích kapacit. Navržený model by maximálně respektoval území Středních Brd a zároveň by byla v podstatě regulována masová turistika a díky tomu by tato činnost neměla významně ovlivnit místní poměry. Osobně nejsem přívržencem masové turistiky v takovýchto cenných lokalitách nebo přívržencem názoru, že je potřeba nutně využít potenciálu Brd. Je potřeba mít stále na paměti, že ochrana přírody a vodních zdrojů v Brdech musí mít vždy prioritu a přednost před jakýmkoliv záměrem v tomto území. Speciálně ochrana vodních zdrojů je pro celý kraj klíčová, protože voda pro přilehlé obce a města z Brd je klíčová a nenahraditelná. K tomuto zjištění nakonec dojdou i ti, kteří to zatím nepochopili.
Karel Urban, Újezdní úřad Vojenského újezdu Brdy
Pozn. redakce: Článek se záměrně netýká části území mezi obcemi Obecnice – Neřežín – Jince. Tato část zůstane z důvodu posádkového cvičiště trvale nepřístupná.
