Státní úředníci nestíhají dodržovat termíny pro posouzení výzev církví na vydání majetku. Důvody? Složité ověřování v archívech, zadání nových geometrických plánů, když se má vydat jen část pozemku, i nejasné právní výklady zákona o církevních restitucích.
V krajním případě hrozí i zdlouhavé soudní řízení. Podle zprávy vládního výboru pro majetkové vyrovnání státu s církvemi, kterou má Právo k dispozici, bylo koncem června z 5787 výzev církví na vrácení 117 270 zemědělských nemovitostí projednáno 1941 žádostí o 33 352 objektů.
Stát se přitom obává soudních sporů, pokud by se nepodařilo některé kauzy dotáhnout včas. „Případné soudní žaloby by mohly zatěžovat státní rozpočet. Stát by totiž v případě neúspěchu ve věci musel platit náklady soudního řízení,“ varuje zpráva.


Vlastnické právo bylo přepsáno ve 178 případech, majitele oficiálně změnilo 2762 zemědělských nemovitostí. U nezemědělského majetku bylo podáno 1658 výzev církví, 527 je neprojednáno.
Tisíce žádostí musejí vyřizovat Státní pozemkový úřad (SPÚ), Lesy ČR a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ministerstva jich řešila desítky.
Polovina nemovitostí, o které církve usilují, připadá na SPÚ. Jeho úředníci musejí ještě prověřit žádosti o vydání 58 608 nemovitostí. Dosud jich proklepli 8597 a uzavřeli 5061 dohod, z nichž již 1341 bylo zapsáno v katastru. Lesy zatěžuje zajištění nových geometrických plánů. „K 16. 7. 2014 evidovaly nutnost vyhotovit celkem 7631 geometrických plánů,“ konstatuje zpráva.
Úřad pro zastupování státu zdržuje, že velkou část výzev dostal až během prvního pololetí, když se církve obracely na úřady, kam jejich výzvy nepatřily. Výzev, které putovaly z adresy na adresu, bylo podle zprávy 1085.

Podle celkového přehledu zatím státní úřady neevidují žádné žaloby.

Žaloby zatím na města a kraje

Obce a kraje jsou na tom jinak. Koncem června evidoval Svaz měst a obcí několik desítek žalob na města Prahu, Kunštát, Hlinku a Teplou. Kraje, i když podle restitučního zákona nejsou povinnou osobou pro vydávání majetku církvím, již čelí sedmi žalobám, nejvíce Jihočeský.
Potíž způsobuje i to, že církve žádají o majetek podle pozemkových knih, a dohody se uzavírají podle stavu zapsaného v katastru nemovitostí. Což není totéž. A třeba ministerstvo financí odmítlo žádost, kterou mu postoupila Česká národní banka.
Arcibiskupství pražské se v ní domáhalo vydání majetkové hodnoty představující vypořádání bankovního účtu.

Místo pomoci komplikace

Když se tvůrci zákona dušovali, že chtějí usnadnit život obcím, které mají pozemky blokovány, nedomysleli, že jiné problémy obcím způsobí.
Tak vložili do zákona ustanovení o tom, že pozemek, který je určen pro restituce, nemůže být ještě po dva roky využit a v případě soudního sporu až do jeho vyřešení.
„V praxi se to projevuje tak, že dochází k obtížím při budování inženýrských sítí přes takové pozemky,“ upozorňuje zpráva.
Jde o to, že i když se obec s církví jako budoucím vlastníkem domluví, nebude zřejmě stavba vodovodu nebo čističky zkolaudována a ani zapsána v katastru nemovitostí.
„Do problémů se dostávají především obce, které stavějí z dotací. V případě, že tyto projekty nebudou úspěšné, hrozí, že obce budou muset dotace vracet,“ upozorňuje zpráva vládního výboru.