mjr hrm mkv
Praha 21. února (ČTK) - Církve podle zatím sečtených údajů podaly v rámci restitucí 5075 výzev k vydání 111.058 pozemků a 1832 staveb. Údaje aktuální k 20. únoru dnes s odkazem na Státní pozemkový úřad (SPÚ) zveřejnilo na své stránce ministerstvo kultury. Největší část žádostí připadá na SPÚ a Lesy České republiky. Vzhledem k výraznému nárůstu v posledních týdnech loňského roku se bude počet výzev aktualizovat minimálně do konce února, řekla dnes ČTK mluvčí fondu Monika Machtová.
Od konce ledna do 20. února úřady připočetly dalších 390 výzev na vydání 8465 pozemků a 49 staveb. Uzavřeno bylo za stejné období 39 dohod na vydání pozemků. Nejvíce výzev (2838) eviduje SPÚ, Lesy České republiky jich obdržely 1862.
K dalším institucím, kterým církve podávaly žádosti, patří například Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Povodí Vltavy, ministerstva zemědělství a obrany. Z památek církevní společnosti požádaly třeba o vydání kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, hrad Bouzov, klášter Porta Coeli v Předklášteří, Sázavský klášter, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou či v Kroměříži.
Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán, neboť již dnes není v majetku státu. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. Podle informací z tisku se církve podáváním žalob u soudů snaží získat i ten majetek, který v minulosti stát převedl na obce.
ČSSD a ANO navrhly, aby byly finanční náhrady sníženy o 13 miliard, což církve odmítají. Spor o peněžitou část církevních restitucí by podle prezidenta Miloše Zemana mohlo vyřešit, kdyby peníze od státu církve využily na veřejně prospěšné účely.
Celková výměra pozemků, o něž církve dosud požádaly, činí jen kolem 36.000 hektarů. Úřady před zahájením restitucí odhadovaly, že stát by mohl církvím vrátit 30.000 hektarů zemědělské půdy, Lesy ČR blokují asi 142.000 hektarů pozemků. Týdeník Dotyk minulý týden uvedl, že pozemky, které nebudou vráceny církvím, bude moci stát nabídnout restituentům, kteří se stále nedočkali nápravy majetkových křivd z minulého režimu.
"Pokud budeme počítat i dědice po původních oprávněných osobách, pak je to téměř 62.000 lidí,“ citoval týdeník ředitele SPÚ Petra Šťovíčka. Majetkové nároky restituentů za pozemky, které stát nemohl vrátit, protože jsou zastavěné, dosahují bezmála 600 milionů korun. Většina restituentů chce tyto nároky proměnit za půdu, nikoli za peníze. Stát jim ale není schopen nabídnout adekvátní náhradu, především na tom odškodnění ztroskotává.