Marek Švehla
Pochyby nad osudem ministerstva životního prostředí jsou zase o něco větší
Náměstci ministrů jsou pozoruhodný fenomén: pro veřejnost obvykle nezajímaví „úředníci”, pro politické strany vlivné politické posty, o jejichž obsazení se v politickém zákulisí vedou nesmlouvavé boje. Strany totiž vědí, o jak důležité pozice pro prosazování vládní agendy jde, a po každých volbách si je mezi sebe dělí s podobnou pečlivostí jako funkce ministerské.
Jenže kdo má vlastně ministerským náměstkem být? Má jít o odborníka? Nebo stačí jiné kvality – manažerské nebo třeba nadšení pro obor? Pohled na dosavadní praxi ukazuje, že se razí to první, tedy náměstek jako odborník, který bezprostředně vede odborné sekce ministerstva, úkoluje úředníky, hodnotí jejich výkon. Náměstek ve skutečnosti vede agendu a navíc s ministrem formuluje její základní kontury. Také pohled do útrob dnešních ministerstev toto pojetí potvrzuje: třeba na ministerstvu průmyslu sedí coby náměstci energetik či ekonomové a zatím nikoho nenapadlo přivést si tam třeba profesního botanika. Náměstek ministra zemědělství pro lesy je lesní inženýr, zahraničí diplomat, náměstkyně ministerstva pro zdravotní péči lékařka atd.
Výjimky se přece jen najdou, ovšem tak velká, jako teď na ministerstvu životního prostředí, se často nevidí. Do velmi důležité a odborně náročné pozice náměstka pro ochranu přírody a krajiny nastoupil od září Tomáš Tesař – vzděláním strojař, povoláním ředitel spediční firmy, který v ochraně přírody nikdy nepracoval. „Důležité jsou jeho dobré manažerské schopnosti,” vysvětluje mluvčí ministerstva Ilona Chalupská. K tomu ale jen připomeňme, „schopný manažer” a naprostý odborný laik už ve vedení tohoto ministerstva jeden je – sám ministr Pavel Drobil, který se zatím v odborné problematice úřadu orientuje poměrně těžce.
Tesař žádost Respektu o krátký rozhovor zatím odmítl, podle informací z nitra úřadu ale svým podřízeným upřímně přiznal, že agendě nerozumí a bude se ji muset napřed naučit. V praxi to znamená porozumět problematice chráněných území včetně národních parků, péči o krajinu, ochraně biodiverzity, půdy a nerostných zdrojů. Jeho předchůdci byli přitom specialisté na ochranu přírody – ať už Tomáš Rothröckl (dělal ředitele Národního parku Podyjí) nebo předtím exposlanec a šéf řady ochranářských institucí František Pelc či ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pojer.
Ohlídat si to
Veřejností zřejmě nejsledovanější přitom budou právě chráněná území a národní parky, které jsou pod velkým tlakem různých podnikatelských lobby. Přes chráněné krajinné oblasti se stát snaží bez ohledu na zákon stavět dálnice a právě Tesař by tomu měl čelit. Národní parky jsou nyní pod tlakem mocného podniku Lesy ČR, který chce převzít správu tamních lesních porostů. To by byl podle expertů zásadní krok k popření základního smyslu národních parků, kde jde o přirozený vývoj přírody, a zatím nevíme, co si o tom ministr a jeho náměstek myslí.
Za překvapivým jmenováním Tesaře přitom nestojí podobně laický ministr Drobil, vše se odehrálo po koaliční linii. Tesař totiž vloni vstoupil do TOP 09 a ta si teď pro něj post náměstka vyžádala. „Žije na severu Čech v Ústí nad Labem a dobře ví, jak je důležitá ochrana přírody,” vysvětluje šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. A jak se toto vědění pozná? „Je například odpůrcem jezů na Labi,” dodává ministr zahraničí.
Přitom je zajímavé, že pokud koalice trvá na politickém obsazování náměstků, Věci veřejné měly k dispozici skutečného specialistu na ochranu přírody – Jiřího Macha, přírodovědce z Českých Budějovic. Navíc na MŽP stále ještě zbývá obsadit jedno místo náměstka, které není tak svázané s odbornou agendou životního prostředí. Proč si tedy TOP 09 raději neobsadila to? „Zarazily nás řeči ministra, že chce hájit zájmy průmyslu, tak si to chceme také trochu ohlídat,” dodává Schwarzenberg.
