Mnozí do něj chodí relaxovat, načerpat energii nebo na procházky se psem. Nyní však chce Mendelova univerzita kvůli výzkumnému projektu vykácet sto hektarů lesa u sídliště Lesná v Brně. Lidé se bojí, že to bude drastický zásah. Škola naopak tvrdí, že kácení bude postupné a lesu to prospěje.

Na zalesněném území kolem rozhledny Ostrá horka u Soběšic chce Mendelova univerzita vyzkoušet demonstrační projekt, který v budoucnu pomůže zkvalitnit lesní porost v celé zemi.

O něm diskutovali v týdnu představitelé Mendelovy univerzity, místní i zástupci občanského sdružení. "Chceme obnovit historickou podobu lesa a zajistit zdravé stromy pro několik dalších generací," vysvětlil autor projektu Jan Kadavý.

Podle něj totiž les dožívá a stává se nebezpečným. "Třeba borovice jsou na pokraji svého vývoje a brzo lidem začnou padat na hlavu," dodává. Dělejte experiment jinde, žádají místní

Rada občanských iniciativ s výběrem lokality, na které se lesníci chystají projekt demonstrovat, nesouhlasí. "Je otázkou, jestli by Mendelova univerzita, která disponuje dalšími tisíci hektary lesů, nenašla jiné vhodné místo pro svůj experiment," tvrdí předseda rady Martin Maleček.

Zástupce ředitele Školního lesního podniku Křtiny Pavel Mauer, který les spravuje, oponuje. Podle něj vybranou oblast pečlivě zvážili. "Je to jediné možné území, kde se nízký a střední les tradičně obhospodařoval. Má i dostatečnou velikost a je typickým stanovištěm pro vybrané listnaté stromy," popsal kritéria výběru lokality.

Těžba prvního lesního bloku už skončila a lidé se bojí, že teď zmizí naráz celá další velká plocha lesa. "Vím, že porost dospěl do mýtného věku a les je nutné ozdravit, ale podél výpadovky ze Soběšic směrem na rozhlednu Ostrá horka vykáceli už dvě třetiny lesa. Zbylo jen pár stromů," připomněl Malečka.

Mezi lidmi a lesníky od té doby přetrvává diskuse, jestli se dá zasažená oblast ještě nazývat les. Lesníci míní, že ano, lidé o tom přesvědčení nejsou. "Les je pro mě domovem, který důvěrně znám. Nečekám, že jej najdu zničený, nebo že jej nenajdu vůbec," uvedla jedna z místních, která nechtěla být jmenována. Zmizí všechny jehličnany

Podle spoluautora projektu Michala Kneifla se ale lidé drastického mýcení bát nemusí. "Přechod na les nízký potrvá 30 let a na les střední 90 let. Na jednom hektaru zůstane nejméně 80 listnatých stromů," vypočítal. Jehličnany nezůstanou, protože nepatří mezi původní porost.

Občanské sdružení po Mendelově univerzitě požaduje i to, aby byla zasažená plocha co nejmenší. "Chceme, aby lesníci respektovali rekreační význam lesa pro místní," podotýká Maleček. Les sice není veden jako příměstský, ale v minulosti do rekreační kategorie spadal.

"V roce 1923 stát les převedl na univerzitu. Podle tehdejšího lesního hospodářského plánu šlo o les rekreační," přibližuje Maleček, který o přeřazení lesa do rekreační kategorie jednal i s rektorem Mendelovy univerzity. Neúspěšně.

"Univerzita by byla sama proti sobě, kdyby chtěla les do rekreační kategorie zařadit. V roce 1993 totiž sama požádala o přeřazení do kategorie lesů účelových. Znamená to, že jí les slouží k lesnickému výzkumu a výuce," vysvětlila Anna Hubáčková, vedoucí Odboru životního prostředí Jihomoravského kraje.

Právě tento úřad o změnách lesních kategorií rozhoduje. Schválil připravovaný projekt Mendelovy univerzity, který je součástí nynějšího lesního hospodářského plánu. "Lesná není v chráněné nebo rekreační oblasti. Není proto zákonný důvod, proč vlastníkovi kácení lesa zakázat," potvrdila Hubáčková.