Poslanci budou v době, kdy lesy na mnoha místech v Česku usychají a rozpadají se pod náporem kůrovcové kalamity, rozhodovat o jejich budoucnosti. Vědci je vyzývají, aby ve středu při projednávání lesního zákona podpořili pozměňovací návrhy, které předkládá Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Eva Fialová (ANO) a Radek Holomčík (Piráti). Podrobnosti v rozhovoru objasňuje jeden z odborníků, Jan Farkač z České zemědělské univerzity.
Pozměňovací návrhy podle vědců učiní lesy pestřejší tak, aby v nich přibylo listnáčů, a byly proto odolnější proti suchu a škůdcům. Klíčové je podle iniciativy Vědci pro les také omezit úmyslné holoseče, které vznikají v místech po kůrovcových kalamitách, a umožnit vlastníkům lesů hospodařit šetrnými, přírodě blízkými postupy.
Lesníci by také měli mít možnost zasahovat rychleji a pružněji proti škůdcům – tedy odstranit stromy napadené kůrovcem ještě v době, než z nich brouk stihl vylétnout a rozšířit se do okolních stromů.
Důležité je podle nich také snížit stavy přemnožených srn, jelenů či daňků. „Rozhodně je pro naše lesy do budoucna nezbytné zásadní snížení početnosti spárkaté zvěře, protože přirozená obnova, k níž by měl les směřovat, bez snížení počtu spárkaté zvěře bude velmi obtížně možná," upozorňuje Farkač. „Nepřijetí pozměňovacích návrhů smysluplnou péči o naše lesy odkládá na neurčito. Už v roce 2006 jsme sepsali stanovisko k ochraně našich lesů, a dodnes se nic nestalo," podotýká.
* Co čeká české lesy, pokud by pozměňovací návrhy, které podporujete, neprošly?
Myslím si, že se teď hraje o hodně. Jestliže budeme i nadále přistupovat k lesům tak, že nám musí teď hned přinášet jen zisk, směřujeme k jejich kolapsu. K takovému, že už si s tím naši následovníci nebudou vědět rady a bude pozdě. Čím rychleji začneme něco smysluplného v našich lesích dělat, tím dříve budou pro naši krajinu přinášet prospěch.
* Co tedy pozměňovací návrhy přinášejí? Kdy může nastat v lesích nějaká změna?
Je to běh na dlouhou trať, ale čím dřív odstartujeme, tím dřív dojdeme k výsledkům. Mohou to být desetiletí, v lepším případě i kratší doba. Ale rozhodně bychom během několika desetiletí při přijetí těchto pozměňovacích návrhů měli dosáhnout takové kvality lesů, aby kromě produkce dřeva plnily i další funkce, jako je například zadržování vody v krajině nebo zachování biodiverzity (pestrosti organismů, pozn. red.).
* Poslanci s vaší podporou například navrhují prodloužit lhůty k zalesnění. Co to znamená?
Je rozdíl mezi tím, jestli necháte plochu zalesnit přirozeně, nebo zda na určitou plochu přijedete, vysadíte sazenice a tím máte zalesněno. A zda bude výsadba úspěšná, nebo neúspěšná, ukáže až budoucnost. Často se děje, že i vlivem sucha nebo činností spárkaté zvěře moc úspěšná není a musí se znova opakovat. Prodloužení lhůty k zajištění porostu má smysl pro ty hospodáře a vlastníky, kteří chtějí hospodařit přírodě blízkým způsobem s využitím přirozené obnovy. A tam trvá zalesnění delší dobu, protože přírodě nelze poručit. Naopak delší doba umožní, aby pestrost v lese vznikala a fungovala.
* To znamená, že po kůrovcové kalamitě dá vlastník lesa přírodě volnou ruku?
Ano. Po těžbě vybraných napadených stromů nechá les, ať si žije svým životem, aby mu z náletu (semena stromů roznášená vzduchem, pozn. red.) něco vyrostlo. Pár stromů může sám podsadit pod ty starší, aby byl les druhově pestřejší. Ale už nebude sázet tak, jak jsme byli doposud zvyklí: stromy krásně srovnané do latě, aby se daly dobře vytěžit. To je minulost. Pokud se to tak nadále bude dělat, nepřinese to změny, ke kterým by měla naše příroda a naše lesy směřovat.
ADÉLA SKOUPÁ
Celý článek najdete v Deníku N.
