František Bočan z Vlčic vyrůstal od svých čtyř let ve Spáleném Poříčí a již od malinka se seznamoval s provozem v lesním hospodářství. V zámku totiž sídlil lesní závod, v němž pracoval jeho tatínek, a Franta byl mezi ‚lesáky' jako doma.
Pět generací Bočanů mělo, resp. má kladný vztah k přírodě – k myslivosti. Pradědeček a dědeček Františka byli hajnými, jeho tatínek lesním technikem, on sám také pracoval až do letošního března jako hajný a jeho dva synové – Petr a František – rovněž pokračují v rodinné tradici.
„Můj praděd prožil celou aktivní službu na hájenství Suš u Blovic. Po odchodu na odpočinek převzal jeho službu syn František – můj děda a věnoval se lesařině až do své penze. Jeho syn František – můj otec pracoval jako vedoucí manipulací u Lesního závodu ve Spáleném Poříčí," konstatuje čerstvý důchodce – hajný František Bočan, který po absolvování Lesnické školy v Písku, nastoupil v roce 1975 jako těžební mistr na Bílou Horu do Plzně.
V roce 1977 se Franta oženil a nastěhoval se do nových ‚lesáckých' bytovek ve Spáleném Poříčí. Do roku 1981 byl dopravním mistrem a poté nastoupil jako hajný na polesí Obora.
„Začátek mé práce hajného nebyl vůbec jednoduchý, protože po sněhové kalamitě v roce 1979 byly všechny lesy poničené. Navíc technické vybavení nebylo zdaleka na takové úrovni, jako je dnes – lesní dělníci s pilou a traktorem. Velký kus práce tehdy zastal zkušený a zodpovědný těžař pan Jarda Mašek z Nechánic a velký podíl na odstraňování kalamity měla i rodina Háků z Hořehled, která těžila a přibližovala dříví koňmi. Nejhorší kalamita však přišla v roce 1982, kdy během několika minut vichřice zničila většinu mýtních porostů. Na výsadbě nové generace lesa se tehdy hodně podílela Helena Pracnová z Hradišťské Lhotky se svými rodiči," vzpomíná František na práci u Lesního závodu ve Spáleném Poříčí, který skončil svou existenci v roce 1992.
Nové rozdělení státního majetku lesů po roce 1992 nebylo, podle hajného Bočana, dobrým řešením. Lesní závody, polesí a lesnické úseky zaručovaly v lesích řád a pořádek. Synové Franty – Petr a František, kteří rovněž absolvovali Lesnickou školu v Písku, pokračují v současné době v tradici svých předků.
Od roku 2004 až do letošního března pracoval František jako hospodář Městských lesů Blovice.
„Velmi rád vzpomínám na posledních deset let. Ne vše se mi sice povedlo podle mých představ, ale na druhé straně jsme udělali spoustu práce – zprovoznili jsme všechny lesní cesty v celém úseku Kamenska, v Lhoteckém lesíku a ve Vlčicích. Moc mě mrzí, že jsem nestihl naplnit svůj plán a dokončit druhou polovinu cesty přes les Rohatá. Rovněž jsme vybudovali pevné skládky dřeva, strouhy podél cest a jsou odvodněné paseky. Turisté i náhodní návštěvnici lesů si hodně pochvalují postavená odpočívadla na Dubí, Kamensku, Na Rohaté a zastřešené sezení ve Vlčicích. V městské lesní školce ve Vlčicích, každoročně vyprodukujeme několik tisícovek nových stromečků, které slouží na výsadbu a doplnění lesních kultur v městských lesích," vypočítavá úspěch své práce pracovitý František.
„Moje služba lesům končí, tak doufám, že moji synové ponesou vlajku dál a budou stále myslet na své předky, kteří věděli, co dělají, věděli jak se má správně hospodařit, snažili se vždy držet zdravého selského rozumu," říká závěrem čilý a stále plný energie František Bočan.
U Bočanů je již pátá generace lesáků (Plzeňský deník)
Monitoring médií
- úterý 21. duben 2026
- Motoristé ochranu přírody neoslabují, reagoval Červený na nedělní demonstraci (ČTK)
- Videozáznamy z konference Agrolesnictví v Česku – 10 let společné cesty (agrolesnictvi.cz)
- Upozornění pro návštěvníky Brd (vls.cz)
- U Drábských světniček hnízdí sokol, stavební práce na obnově turistické infrastruktury zahájí Lesy ČR až v létě (lesycr.cz)
- Liberecký kraj podpoří akce CHKO Lužické hory a Kokořínsko – Máchův kraj (ČTK)
- Praha dá na projekty zlepšující životní prostředí 44 mil. Kč, více než loni (ČTK)
- Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem (ct24.cz)
- pondělí 20. duben 2026
- Lidé v Praze demonstrovali za změny ve vedení ministerstva životního prostředí (ČTK)
- Plzeň nechá 150 poškozených stromů dožít jako útočiště pro rostliny i živočichy (ČTK)
- Dvě stovky dobrovolníků se na Trutnovsku zapojily do sázení smrků. Obnovují tak les ve Rtyni v Podkrkonoší (irozhlas.cz)
Anketa
Poslední komentáře
-
„Je nezajímá zvěř, ale peníze.“ Zabíjení jelenů a srn ve velkém vynáší statisíce (seznamzpravy.cz)
, Včera... pan Palička zřejmě neví, jak probíhají organizované naháňky na ... -
Lesní školka v Pravíkově je nejvýše položená u nás. Stromky jsou otužilé (ČRo - strednicechy.cz)
, Před 4 dnyA já dycky myslil, že nejvejš je Vysoká myť u Kašperskejch hor ? Ta je ... -
Nejdražší dřevo v regionu. České pily začínají nakupovat za hranicemi, druhá největší testuje dodávky ze Skandinávie (Hospodářské noviny)
, Před 5 dnyKudy frčí český dříví do Dubaje ? :lol ... -
Ukrajinská zpravodajská služba upozorňuje na strukturální problémy ruského dřevařského sektoru
, Před 5 dnyA moc se to nelepší.... https://woodcentral.com.au/50-of-russias-timber-firms-face-collapse-kremlin-pressed-to-act/ ... -
Nová kniha o lýkožroutu smrkovém radí, jak předejít kůrovcovým kalamitám
, Před 1 týdnemTrochu s křížkem po funuse. U nás už žádný smrk dávno není. -
Vychází dubnové číslo Lesnické práce: zkušenosti z kalamity shrnuje nová kniha o ochraně lesa
, Před 1 týdnemHezký články o nesnadném sázení větrolamů v Hruškách. Existuje ale jeden ... -
Nejdražší dřevo v regionu. České pily začínají nakupovat za hranicemi, druhá největší testuje dodávky ze Skandinávie (Hospodářské noviny)
, Před 1 týdnemA jak škatule a Mondi ? -
Vláda dočasně snižuje spotřební daň u nafty. Snížení maximální výše vratky u tzv. zelené nafty neomezuje podporu (TZ MZe)
, Před 1 týdnemNa Maramureši naftu nepotřebujou a jak jim to v lese jede. :-) ...













