Horní Maxov (Jablonecko) 3. listopadu (ČTK) - Oblíbená turistická Křížová cesta v Jizerských horách, která vede z Horního Maxova na Jablonecku k Seibtově studánce u rozhledny Slovanka, je opravená. Na obnově zhruba půlkilometrového úseku se podílely Lesy ČR, Liberecký kraj, Lučany nad Nisou a spolek Patron. ČTK to řekl mluvčí Lesů ČR Zdeněk Boublík.

Turisty hojně navštěvovaná stezka s 15 zastaveními a žulovými sloupy byla už ve velmi špatném stavu. "V rámci celkové renovace cesty jsme například opravili samotnou Seibtovu studánku a cestu vybavili třemi tabulemi se zajímavými lokálními informacemi," uvedl Boublík. Stezka vede od malé kaple zasvěcené Bolestné Paně Marii. Výstavbu kaple před bezmála 200 lety zaplatil Anton Seibt. Peníze měl původně určené jako věno pro svoji dceru, která však podlehla vleklé nemoci. Právě Seibtovo jméno nese studánka, kde Křížová cesta končí. Lesy ČR za obnovu stezky zaplatily 150.000 korun.

Před zimou doznalo změn i okolí rozhledny Slovanka, která stojí na Seibtově vrchu nad Hraběticemi u Janova nad Nisou na Jablonecku. Stromy, které bránily ve výhledu, lesníci pokáceli. Nově se tak z kovové rozhledny postavené před 125 lety naskýtají úchvatné pohledy na horu Jizeru, josefodolské Peklo, sousední rozhlednu Královku nebo jizerskohorský vrchol Holubník.

V Jizerských horách letos také Lesy ČR dokončily práce na zlepšení spojení dvou nejnavštěvovanějších míst hor. Mezi rašeliništěm Na Čihadle a rozcestím Na Kneipě nově vedou dvě cesty. "Tato místa dosud spojovala cesta pouze jedna, která však již kapacitně nestačila pojímat stále se zvyšující množství turistů," uvedl už dříve Michal Gaube pověřený řízením Lesů ČR. Za vybudování nové cesty dlouhé asi 400 metrů zaplatila státní firma zhruba tři čtvrtě milionu korun.

Od podzimu je také u chaty Zátiší v Raspenavě na Frýdlantsku přístupná geologická stezka s 12 nejtypičtějšími horninami Jizerských hor a v Josefově dole na Jablonecku mají turisté novou naučnou turistickou stezku Gustava Leutelta. Na trase dlouhé 5,4 kilometru je pět zastavení jako připomínka významného místního sudetoněmeckého spisovatele, který po druhé světové válce musel nedobrovolně opustit svůj domov.