Odstoupení USA od Pařížské dohody oslabí globální spolupráci na řešení změny klimatu a oslabí hlavně pozici USA v mezinárodních jednáních. Ale samotná jednání ani snižování skleníkových emisí se nezastaví, protože země s výraznou většinou emisí zůstávají.
Nezastaví se ani snižování emisí ve Spojených státech, protože, stejně jako jinde, je poháněno nejen klimatickými cíli, ale hlavně inovacemi v energetice i dopravě a snahou o zvyšování energetické efektivity.
Donald Trump narazí na odpor nejen na globální úrovni, ale i uvnitř své vlastní federace a u velkých korporací, které pokračují v realizaci svých cílů, například v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů. I přesto, že se bude snažit tyto procesy zpomalit a zvyšovat těžbu ropy a plynu, spotřeba fosilních paliv může klidně nadále klesat. Tak jak to bylo během jeho minulého funkčního období, kdy sliboval nárůst těžby uhlí a přitom odklon od jeho využívání pokračoval.
Rozhodnutí USA nezvrátí ani směřování Evropy, protože snižování závislosti na dovozu fosilních paliv je klíčovou záležitostí v rámci bezpečnosti. A Čína a Indie se pravděpodobně nevzdají svého zaměření na rozvoj obnovitelných zdrojů a elektromobilů. Spíše americké snahy o brždění mohou vnímat jako příležitost pro další rozvoj a expanzi v těchto odvětvích.
TZ Hnutí DUHA
