BRNO/ZLÍN Je to práce podobná lékařské: Kateřina Novotná připevní na kůru vzrostlého stromu 12 čidel, počítač jim dá pokyn a za chvíli vykreslí barevný model, jak kmen vypadá uvnitř. Včetně velikosti dutiny či hnilobou zasažených částí.

Je to jako v nemocnici – ostatně zařízení se jmenuje akustický tomograf a je tak příbuzným přístroje, kterým lékaři zkoumají nitro lidského těla. Kdyby takovou technologii používali před několika lety ve Zlíně, mohla omezit riziko pádu pajasanu žláznatého, který způsobil tragickou smrt dvou školáků na zastávce u tamní tržnice.

Společnost Veřejná zeleň města Brna přístroj používá jako jedna z prvních v tuzemsku. „Máme ji první den, vlastně se vše učíme samostatně obsluhovat,” popsala včera LN Novotná, která má na starosti brněnské parky.

„Dříve jsme se museli spolehnout na drahé tahové zkoušky stromů nebo na různé druhy odebírání vzorků. Tahle metoda má oproti jiným velkou výhodu: samotný strom téměř nijak nenaruší,” dodala Novotná. A výsledek prozradí, v jakém stavu zkoumaný strom je a co s ním dál.

Podle Luďka Prause, který se na lesnické fakultě brněnské Mendelovy univerzity věnuje mimo jiné posuzování zdraví a bezpečnosti stromů, funguje na celé Moravě těchto přístrojů pouze pět, z toho tři v Brně.

„Můžeme mluvit o tom, že jsme byli léta od podobné techniky odříznutí – ale je potřeba také přiznat, že správci zeleně byli dlouho velice konzervativní,” soudí. Podle něj zájem o moderní techniku v parcích zvýšily právě tragické události ve Zlíně a související velké prověrky stavu stromů ve většině tuzemských měst.

Akustický tomograf, který umí ukázat stav pod kůrou stromu, může denně pomoci vyšetřit až několik desítek dřevin. „Zatím nám jeden strom trvá asi půl hodiny, ale určitě to půjde zrychlit,” přiznává i Novotná.

Připomíná, že technologie zkoumá stav stromu v úrovni připevněných sond, nezachytí tak přímo poškození kořenů, které bylo problémem ve Zlíně. „Pokud ale dám čidla do dolní části stromu, může naznačit také stav míst, kde začínají kořeny. To už znalému taky mnoho napoví,” podotkla.

Po zlínské tragédii v lednu 2009 se rozpoutaly a stále trvají diskuse, zda a jak mohli správci zeleně včas poznat stav pajasanu žláznatého, který měl téměř zničené kořeny. Nedokázali se na tom shodnout ani oslovení znalci.

Nalezení podobného problému je i podle Prause stále velice složité. „Existují technologie, které nám naznačí polohu kořenů, ale navíc je potřeba znát jejich stav,” dodal.

Dalším řešením je tak až tahová zkouška, která namáhá strom a ověřuje jeho stabilitu. Ta však například podle správců brněnských parků stojí více než deset tisíc korun, vyzkoušet ji jen na zlomku z přibližně sta tisíc stromů, jež mají ve správě, je nemožné. Obtížné je také stromy vrtat a brát vzorky dřeva – takový postup může dřevině ublížit.

Proto týmy dalších vědců hledají nové postupy, které by pomohly i v takové situaci. Například profesor Jan Čermák se zabývá procesy odehrávajícími se v kořenových systémech dřevin, které by měly pomoci některým problémům spojeným zejména s hnilobou a odumíráním kořenů předcházet.