Ze smrku se stalo málem sprosté slovo, přitom to je úžasná hospodářská dřevina, říká Tomáš Czernin, potomek šlechtického rodu, politik, lesník a zemědělec v jedné osobě. „Zadnici jsem si elektronicky ještě neutřel," vzkazuje těm, kdo radikálně vystupují proti vysazování smrku v lesích.
Les je pro Tomáše Czernina symbolem tradice. „Na tom, z čeho žijeme, co těžíme, nemáme prakticky žádnou zásluhu. To se pro nás připravilo za dědečka, možná spíš za pradědečka. A naopak to, co my do lesa investujeme, z toho nikdy nic mít nebudeme,“ říká šlechtic a zastupitel obce Dymokury.
Se svou ženou žije na barokním zámku Dymokury ve středních Čechách, který byl vinořské větvi tohoto rodu vrácen v restitucích po roce 1989. Zde se přes dvacet let věnuje správě rodinného majetku a kromě lesů a polí vlastní i zemědělskou firmu s živočišnou výrobou a jatkami v sousední Činěvsi. Jeho svět je o dennodenním střetávání tradice a moderního bytí. „Nedávno mi starší syn vyčetl, že já i můj lesmistr jsme nemoderní," vypráví, zatímco v kuchyňce vedle své pracovny připravuje návštěvě kávu. Je stejně silná jako jeho vztah k lesu a rodovému hospodářství.
Celý rozhovor najdete zde