Titul Strom roku 2022 získala třísetletá hrušeň hnilička z Drásova na Příbramsku, která roste poblíž bývalé uranové šachty. Na druhém místě v ekologické anketě o nejsympatičtější dřevinu ČR skončil javor babyka z Ústí nad Orlicí, na třetím takzvaná sousedská hruška z Kralic nad Oslavou na Třebíčsku. Anketu pořádala pojednadvacáté Nadace Partnerství. Její výsledky dnes vyhlásila v brněnské hvězdárně. Předchozí ročník vyhrála takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku.
V anketě hlasovalo zhruba 6500 lidí, kteří vybírali z finálových 12 stromů z osmi krajů. Pro vítězný strom jich hlasovalo téměř 2500, v pořadí druhému stromu dalo hlas zhruba 1100 lidí. Díky zpoplatněnému hlasování se nadaci podařilo vybrat bezmála 215 000 korun, které poputují na arboristické ošetření a nové výsadby.
Vítězná hrušeň hnilička roste mezi Drásovem a Dlouhou Lhotou u Příbrami v těsné blízkosti bývalé uranové šachty, kdy se vytěžená radioaktivní hlušina vyvážela na haldu nedaleko stromu. Její okraj se zastavil až v roce 1964 pouhých 25 metrů od letošní vítězky.
„Je neskutečné, že v těžkých podmínkách během těžby v uranových dolech strom vůbec přežil. A ještě v takové kondici, jedná se o ovocný strom s ohromujícím obvodem kmenu 390 centimetrů a věkem okolo 300 let. Neumím si představit názornější naplnění motta naší ankety, kdy hledáme a oceňujeme stromy s nejsilnějšími příběhy,“ uvedla Silvie Zeinerová Sanža, koordinátorka z Nadace Partnerství.
Vítězný strom bude odborně ošetřen a bude reprezentovat Česko v mezinárodní anketě Evropský strom roku. V únorovém hlasování bude zastupovat Česko v konkurenci nejméně 14 dalších států. Anketu Strom roku vyhlašuje Nadace Partnerství od roku 2002. Hlavním cílem je podpořit aktivní lidi v péči o stromy v místě, kde žijí.
Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku, která patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky. Její stáří je odhadováno na více než 700 let. Přezdívka odkazuje až k dobám husitským. K lípě se také vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.
ČTK
