Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Tentokrát se ve Studiu Česko zaměříme na takzvaný timbersport, a také budeme mluvit o péči o stromy. Soutěž nejlepších evropských dřevorubců byla na přelomu května a června vůbec poprvé v Česku na tak vysoké úrovni, konkrétně se konala v Plzni a vítězem se stal spolupořadatel soutěže a vzděláním lesník Martin Komárek, kterého jsem k mikrofonem pozvala spolu s arboristou, to jest odborníkem na péči o dřeviny Karlem Hamplem. Martin Komárek mi nejdřív vysvětlil jak se dřevorubectví stalo sportovní disciplínou.
Martin KOMÁREK, lesník
To je jako v jiných sportovních odvětví. Buď to vznikne z pracovní činnosti nebo z jiné, co využívali lidi po staletí. Tady je to o tom, že hlavně Severní Amerika, Nový Zéland, Austrálie musely být zpřístupněny ve velké území, velké lesní porosty ty musely být vykáceny. K tomu bylo zapotřebí spousta dřevorubců a samozřejmě, když se mezi sebou nějakým způsobem porovnávali a dole, do dnešní podoby to přešlo právě ve sportovní dřevorubectví, které už je na jiné úrovni, ale tradují se už staletí podobné závody. Nicméně /nesrozumitelné/ timbersport má 27 let historii ze Spojených států, kdy jsou stejné pravidla pro celý svět a stejná organizace.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Tuším při těch soutěžích se používá jiné dřevo v Evropě, jiné ve Spojených státech?
Martin KOMÁREK, lesník
Je to podobné, protože naše vybavení je speciální pro tyto závody, takže musí být to dřevo podobné svými vlastnostmi, to znamená měkkostí, vlhkostí a dalšími jinými, takže používá se buď topolovité dřevo nebo borovice vejmutovka.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Jak těžká je třeba soutěžní sekera nebo soutěžní pila oproti běžným?
Martin KOMÁREK, lesník
Nedá se to porovnávat jsou to opravdu specielní výrobky ušité na míru závodníka. Ty váhy u sekyr se pohybují kolem 3 kg, tam se ještě rozlišují tvar, váha, velikost u těch ručních pil. Je to ruční pila kaprová kolem 2 metru a zase se dělí podle váhy, ostrosti, úhlu, nabroušení a tak dále.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Já tedy nemám přehled o tom, jaké pily nebo sekery se používají. Teď se obracím na Karla Hampla, odborníka na péči o dřeviny v tom běžném provozu, ale předpokládám, že to bude asi jiné.
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
Také myslím, že budou jiné ty stroje i sekery.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Vy ovšem profesně jste arboristou to znamená, že máte na starosti, já to teď malinko možná zjednoduším, diagnózu stromů. Co musíte udělat proto, aby jste poznal jestli ten, který strom je zdravý?
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
No především si ho musím dobře prohlídnout.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
A jak? Popište nám prosím tu metodu stromolezectví, která se přitom používá.
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
No tak stojíte u toho daného jedince, prohlídnete si ho od země, od kořenových náběhů jestli ty jsou v pořádku, jestli okolní zem nejeví nějaké známky předchozí třeba stavební činnosti, jestli mohly být poškozeny kořeny, jestli teda kořenová soustava je v pořádku nebo ne. No a pak dále zkoumáte samotný strom jestli kmen je také v pořádku, hlavní větvení, kosterní větve a sledujete známky nebo příznaky chorob nebo působení škůdců.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
To znamená musíte potom prohlédnout už ten strom celý, po celém stromě vylézt a prohlížet jednotlivé větve?
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
Pokud chcete opravdu detailní náhled na to, jaký ten strom je tak se vyplatí vylézt do koruny stromu.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
A já jsme se ptala vlastně i z toho pohledu, abych zjistila co rozhodne o tom, že daný strom je potřeba porazit?
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
Tak to může být několik důvodů. Buď to může být jeho špatný zdravotní stav nebo může dojít k tomu, že ta funkce, která se od toho stromu očekávala tak ten strom tu funkci už neplní a nebo může dojít třeba k havárii, ten strom může být silně poškozen následkem třeba silného větru, že se třeba rozlomí a dále už je pak nebezpečný.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Pane Komárku vás učil kácet stromy maorský šampión z Nového Zélandu Jason Wynyard. Co vás naučil?
Martin KOMÁREK, lesník
Já bych to pouze upřesnil, on mě neučil kácet. To naše sportovní dřevorubectví má hodně blízko samozřejmě ke kácení stromů, nicméně techniky a vůbec systém závodu, příprava si nezadá s jakýmkoli jiným sportem, takže když si představíte on se snažil techniku, kterou já dělám buď pozměnit u jednotlivých disciplín, kterých je celkem 6, takže tím je to náročné a tím mi pomoct urychlit časy, protože všechny disciplíny jsou dělané na čas a je to o tom, jak vést ten daný nástroj, jak využít váhu svého těla, jak si stoupnout u toho, jak používat ruce, vlastně všechno svalstvo a tohle zkoordinovat tak, aby jste využil maximálně svůj potenciál na to, aby jste tu disciplínu udělal co nejrychleji.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Ale museli jste to zkouše na nějakých reálných stromech ne?
Martin KOMÁREK, lesník
Přesně tak, ale je to vždycky ten blok závodní tak jako na závodech, to znamená zhruba 30 cm průměr, 70 délka a na tom provádíte jednotlivé údery sekyrou, když vemu disciplínu se, při přesekávání a tam právě on, on říká u každého úderu co bylo špatně, takže my třeba za ten, za odpoledně během 5 hodin jsme takhle byli schopní 3 špalky.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
No a aniž bych chtěla nějak pomoci vašim soupeřům, kteří budou teď na té soutěži evropských dřevorubců, tak v čem je to umění? Proč právě onen zmíněný Jason Wynyard z Nového Zélandu dobře umí sportovní dřevorubectví?
Martin KOMÁREK, lesník
Je to o tom, že on má samozřejmě velké předpoklady fyzické, je to velký chlap, silný, ale to hlavní je o tom, že se tomu opravdu věnuje full time, to znamená pochází z rodiny sportovních dřevorubců, na Novém Zélandu vůbec ta základna je velice vysoká, jsou tam ty nejlepší závodníci z celého světa a velice se nad každým svým výkonem zamýšlí tak, aby si udržel ten výkon nebo naopak zlepšil a proto patří mezi ty nejlepší.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
A co vy osobně jste od něj nejvíc převzal nebo čím jste se nejvíc inspiroval při setkání s ním a práci s ním?
Martin KOMÁREK, lesník
Tak asi by to byly 3 věci. Když vemu jednotlivé ty techniky tak prostě mě zdokonalil jak využívat správně sekyru, jak, jaké úhly, pod jakými úhly sekat nebo řezat, jak využít právě svojí váhu a dále to bylo vůbec sportovní a férové chování o tom, že to neni kácení nebo mlácení sekerou do dřeva, ale že to je opravdu sportovní výkon a celkově přístup k tomuto sportu, profesionalita.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Řekněte prosím ještě příklady v čem se soutěží, protože těch disciplín pokud vím je několik, zkuste prosím nějakou trošíčku popsat, pokuď to vůbec jde pro rozhlasové posluchače.
Martin KOMÁREK, lesník
Tak určitě je to 6 disciplín. 3 jsou pomocí sekyry. Přesekává se stojící a ležící poleno a třetí disciplínou je sekání ve výšce, kdy závodník stojí na vysutém prkně a přesekává před sebou upevněný blok. Tato disciplína pochází právě z práce, kdy dřevorubci káceli velice silné kmeny hlavně v Severní Americe. Nemohli na patě nebo na tom pařezu, když si to posluchači představí svými sekerami a pilami tyto kmeny podříznout, tak museli jít vejš třeba do čtyřech, pěti metru, kde ten strom byl přeci jenom přístupnější a právě stáli na takovýchto prknech. Pak jsou to dvě disciplíny s motorovou pilou, přičemž jedna je pomocí velké pili. Taková formule 1 mezi motorovými pilami, speciál pouze na naší disciplínu, přes 62 koní výkon, 27 kg váha, řezná rychlost 180 km v hodině a poslední disciplínou je ruční pila, kdy závodník odřezává jeden kotouč na čas právě kaprovou pilou.
Martin KOMÁREK, lesník
A funguje ta inspirace to ti hned vysvětlím jaká i obráceně. To znamená víme, že tedy sportovní dřevorubectví je odvozeno od toho, že se prostě stromy kácely běžně a funguje to i zpětně, to znamená že třeba ty vaše sportovní disciplíny a metody jaké vy jako sportovci používáte, zpětně ovlivňují dřevorubeckou profesi?
Martin KOMÁREK, lesník
Tak to právě, že ne. Naopak lidi, který se chtějí prosadit v tomto sportu tak je dobrý pokud nedělají manuální práci, kde nemají nějaký zlozvyk z různých nástrojů a jsou takzvaně čistí. Protože ty techniky jednotlivých disciplín jsou opravdu vygradovány během několika staletí a už to nemá s tou pravou prací dnešní v současnosti málo společného.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Připomenu posluchačům, že poslouchají Studio Česko a mými dnešními hosty jsou tedy 2 lidé. Jednak Karel Hampl, odborník na péči o dřeviny čili arborista, stromolezec a také Martin Komárek, čtyřnásobný mistr Evropy a vicemistr světa v timbersportu, čili sportovním dřevorubectví. Já bych teď v té další části pořadu chtěla trošku obrátit vaši pozornost na ekologické aspekty toho o čem jsme mluvili v části první. Proto bych se ráda nejdřív zeptala Martina Komárka, vy jste taky vzděláním lesník. Jak se stavíte k debatám o kácení stromů ve světě, případně v ČR? Co třeba z těch debat z poslední doby vás zaujalo?
Martin KOMÁREK, lesník
Tak pokud se můžu vyjádřit k tomu celosvětovému, tak já to vidím jako velký problém. Ten kácení ve velkých částech, ve velkých prostorách, kde to prostě není. Možná je to opodstatnění do té míry ten problém neznám, ale já vidím ten hlavní problém, že se dál v těchto prostorech, v těch regionech ty lesy neudržují. Já jsem pro prostě stálou obnovitelnost lesů, zeleně, a to že se strom pokácí neznamená, že se udělá nějaká velká škoda nebo, že je to vyloženě špatná věc. Je to vždycky o tom, kde a proč se to dělá. Ale jsem každopádně proto, aby tam kde se může kácet nebo kde ty firmy to provozují, tak že musí jako je to u nás v zákonech znova ten les obnovit, a nebo tam pěstovat tak, aby ho ten porost a ten les zachovali. Pokud se můžu vyjádřit u nás v republice. Myslím si, že někdy jsou takové extrémní příklady z jedné strany na moc velké kácení, kde někomu nevadí velké odlesnění ploch na Šumavě například a po té zase při pokácení jednoho stromu je to velký problém, kdy se to dá se říct rozmázne, takže vidím obě formy extrémismu velice špatné a nepříjemné.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Vy jste sledoval asi tu debatu o kůrovci na Šumavě, co si o ní myslíte?
Martin KOMÁREK, lesník
Tak já jsem prakticky během mých 7 let vzdělání v lesnictví se na Šumavě pohyboval a zažil jsem tam všechny formy hospodaření vlivu lesa. Jak ekologů tak, tak běžných lesníků a myslím si, že současný stav, kdy jsem se do tohoto regionu vrátil po 10 letech po cestování po celém světě tak je žalostný a nevím úplně přesnou podobu dnešního vedení Národního parku, ale myslím si, pokud ty informace mám, že je tato cesta lepší.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Teď se obracím opět na Karla Hampla, odborníka na péči o dřeviny, arboristu, stromolezce. Myslíte si, že u nás v ČR spíš jsou třeba obce a nebo i vůbec třeba lesníci střídmější co se týče péči o dřeviny, že to je celkem ten přístup je rozumný a nebo máte obavy v některých třeba oblastech? Zdá se vám, že to někdy rozumné není?
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
Myslím, že v některých městech v naší republice není úplně ideální přístup k péči o dřeviny rostoucí mimo les. Že se ty práce zadávají firmám, které tu péči nedělají odborně a ty stromy poškozují.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Co je klíčové pro péči o stromy? Pokud vím ty zásahy se pohybují od nějakého řezu v koruně stromu, bezpečnostního zajištění koruny, řekněte co bývá takové nejčastější.
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
Nejčastějším typem řezu bývá asi bezpečnostní řez, to znamená odstranění potencionálně nebezpečných částí stromu.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Ono je potřeba spravovat ty všelijaké dutiny nebo pukliny? I to děláte?
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
I to děláme, může být pokud se to projeví jako problém.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
To může být problém kvůli tomu, že ten strom potom už není stabilní nebo může dokonce uhynout?
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
Může se stát třeba vlivem trhliny vznik, která vzniká na základě tlakového větvení, kdy strom jakoby sám roztrhává sám sebe, tak se může stát skutečně to, že ten strom se rozpadne nebo zůstane, v případě, že to byly 2 větve, tak zůstane stát jenom jedna, ale ta už má vlastně asi jenom čtvrtinu pevnosti v tom směru, ve kterém je nejslabší.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Takže co bývá nebo co by mohlo být vodítkem pro obce, pokud o tom mluvíme, že, že, aby prostě nějak byly dobrými hospodáři. Je důležitější třeba to, že u daného stromu hrozí pád větví, protože je třeba příliš blízko u nějaké hustě obydlené oblasti, u autobusové zastávky nebo spíš klíčové je jestli ten strom má poškozené kořeny, suché větvě. Pak by jste doporučili, aby tedy byl poražen.
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
Řekl bych, že obě dvě tyhle věci se kombinují. To je jak zdravotní stav toho stromu nebo jeho vitalita, tak jeho umístění. Může být i poměrně rozpadající se strom někde uprostřed polí a nikomu tam nevadí, klidně tam může stát, může to být domov pro různé formy hmyzu nebo saprofytické houby. Ale pokud takový strom bude stát třeba na zahradě mateřské školky, tak je potřeba s tím něco udělat, protože tam se stává nebezpečným pro ty malé děti.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
A jak se rozhodujete, když třeba takovýhle nebezpečný strom, je to nějaký 100 letý strom, který si místní obyvatelé oblíbili a těžko se s ním loučí.
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
Tak to rozhodování není úplně na nás. My můžeme dát třeba nějaké podněty nebo vyjádřit se k tomu, že si myslíme, že ten strom třeba nějakým způsobem ohrožuje své okolí, ale jinak to rozhodnutí je potom na příslušném orgánu životního prostředí.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Pane Komárku vy jste před chvílí mluvil o tom, že vlastně, jestli si dobře pamatuji, že vlastně je dobré ty poražené stromy nahrazovat. Když jsme mluvili o té ochraně lesa. I v celosvětovém měřítku. Já jsem někde četla, že jako dospělý zdravý strom je hodnotnější než výsadba stromů nových a mladých. Čím to je dané? Ty mladé stromy ještě prostě třeba nemají pro krajinu takový význam?
Martin KOMÁREK, lesník
Je to pravda. Ty velké stromy mají daleko větší funkce. Ten poměr třeba výroby kyslíku je prostě nepoměrný, proto jsem třeba pro pozvolnou přirozenou obnovu, když si představíte, že ten les je tam prakticky stálý a zůstanou tam vysoké stromy silné a pod tím už začínají buď přirozenou obnovou nebo výsadbou další generace lesů. Jinak bych chtěl říct, že určitě mám podobný názor nebo stejný názor tady s kolegou. Vidím to jako velice problematický, že v současné době vlivem některých nešťastných případů se snaží různě z měst vymizet právě velké stromy a ty velké stromy zrovna pro ty města mají opravdu veliký význam. Jak pro hmyz, živočichy, tak samozřejmě pro tu atmosféru, pro panorama, pro estetický význam. Těch významů je opravdu mnoho. Vždycky by se měly zvážit ty důvodu proč velký strom odstranit a jaké tím pádem rizika tím se skýtají.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Máte možnost jako dnes už uznávaný sportovec třeba nějak komunikovat s obcemi, městy? Nebo existují třeba nějaké řekla bych charitativní projekty ve vašem oboru, v timbersportu, kde s kolegy by jste mohli vydat apel, třeba já nevím, aby se nekácely lesy tam a tam?
Martin KOMÁREK, lesník
Tak pokud se týká timbersportu a charity tak já během roku se účastním různých akcí spíše, ale podporujeme zdravotně nějak postižené lidi, co se týká přírody tam jsme ještě žádným způsobem nezasáhli.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Možná inspirace do budoucna pro nějaké nové projekty. Ještě přece jen totéž téma, které jsme teď probírali ohledně tedy té hodnotnosti stromů, tatáž otázka pro Karla Hampla. Pokud tedy říkáme, nebo jinak ještě. Funguje v ČR řekněme nepsané pravidlo, že když někdo pokácí strom, tak že by měl vysadit nový, protože my jsme před chvilinkou mluvili o tom, že ty dospělé, zdravé stromy jsou možná hodnotnější než výsadba nových a mladých.
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
No já bych řekl, že možná to není úplně, jak bych to řekl, nepsané pravidlo, ale možná spíš jako psané pořekadlo.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Které možná úplně nefunguje nebo nemělo by?
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
Možná to ještě úplně nefunguje, ale určitě třeba orgány životního prostředí, které dávají povolení ke kácení můžou uložit takzvanou náhradní výsadbu.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
A to se v praxi děje nebo, nebo to třeba ti, kdo by měli udělat tu náhradní výsadbu tak nesázejí?
Karel HAMPL, odborník na péči o dřevin
Ano některé obce toho využívají a sází se nové stromy místo těch, které se pokácejí.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Když by jste, já vím, že je to asi těžké spočítat, ale tak je to opravdu běžná věc, že se místo pokácených stromů sází nové?
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
Myslím si, že je to běžná věc.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
No a takže je, je tedy důležité pro zdraví zeleně v té, které obci třeba to, že tam má nějaké zdravé větší stromy a nebo to, aby třeba ta zeleň byla rozprostřena v obci jako celku, aby jí tam bylo víc?
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
Myslím, že je dobré sledovat nějaké krajinářské hledisko z toho jaký má ta krajina ráz a snažit se držet místní druhy, pokud to jde a myslím si, že je také dobré právě vysazovat ty mladé stromy, protože bez těch mladých stromů nebou nikdy ty velké hodnotné.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Ještě na závěr bych se zpět obrátila na Martina Komárka. Chystáte se ještě někdy v budoucnu využít lesnickou profesi, i když už jste profesionálním sportovcem?
Martin KOMÁREK, lesník
Tak já mám k přírodě a vůbec ke stromům opravdu silný vztah a snažím se tam relaxovat, protože hodně cestuji. Dělám věci, který nemají úplně společnýho s přírodou, takže se tam chci vrátit trošku blíže k přírodě a doufám, že mi to vyjde.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Mě ještě zaujalo, že taky vyrábíte sochy motorovou pilou. Jak to děláte?
Martin KOMÁREK, lesník
To je pravda. Vyšlo to tak jakoby samo, protože motorovou pilou jsem se živil, pak i soutěžil, takže, ale mám i vztah k nějakému uměleckému cítění a zajímalo mě právě jestli můžu ztvárnit nějaký konkrétní motiv do jednoho kmene a začal jsem vyřezávat, řezat, dneska dělám věci na zakázku od metru do 10 metrů například. Udržuju si tím i fyzickou kondici, protože to není úplně jednoduché.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
To znamená z jednoho kmene se stane vlastně dřevěná socha?
Martin KOMÁREK, lesník
Ano.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Můžete prosím uvést nějaký příklad, kde se třeba takovéhle dřevěné sochy uplatní?
Martin KOMÁREK, lesník
Ty motivy jsou různé, místa taky, určitě jsou proto vhodné parky. Teď dokončuju třeba malý dětský park, zoologické zahrady, samozřejmě soukromí buď sběratelé a nebo, nebo člověk, který si chce svůj, svoje okolí zpříjemnit právě přírodním materiálem, dřevem, který je to nejcennější, protože je obnovitelné a je tak tím pádem, se tak dostává blíž právě k přírodě, protože je obklopen některými estetickými konkrétními věci, věcmi, ale z přírodního materiálu.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Martin Komárek, vicemistr světa v timbersportu spolupořadatel soutěže nejlepších evropských dřevorubců, děkuji, že jste přišel. Na shledanou.
Martin KOMÁREK, lesník
Rád jsem přišel na shledanou.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
A Karel Hampl, arborista, odborník na péči o dřeviny a stromolezec. Díky i vám. Na shledanou.
Karel HAMPL, odborník na péči o dřeviny
Děkuji na shledanou.
