Krádež dřevěných plotních sloupků nejprve vypadala jako běžný trestný čin. V době stoupajících cen řeziva už zmizely zásoby dřeva z řady stavenišť po celé Severní Americe. Ale oficiální činitelé v kanadské prérijní komunitě Porcupine Plain v Saskatchewanu brzy zjistili, kdo je skutečným pachatelem. Sloupky ukradli místní bobři, aby si postavili hráz, napsal zpravodajský server The Guardian.
Těmto vodním hlodavcům byl před časem také připsán na vrub výpadek internetu v Britské Kolumbii, kde zůstalo celé město bez přístupu na web poté, co bobři přehryzali kabel. A aby byla pohana ještě větší, bobři ukradli i bezpečnostní pásku telekomunikační společnosti, kterou si zpevnili hráz.
Bobři jsou často vnímáni jako symbol Kanady, ale tyto dva incidenty - a třetí epizoda v únoru, kdy se jeden bobr zatoulal do torontského metra - odhalují sílící tření mezi místními lidmi a rozrůstající se populací těchto zvířat.
Svého času byli bobři na pokraji vyhynutí, ale v posledních generacích se jim podařil ohromující návrat jak v Severní Americe, tak v Evropě. V Kanadě jich nyní opět žijí milióny jedinců.
„Bobři mají ohromný vliv na všechno kolem nich,“ řekla Glynnis Hoodová, profesorka ekologických věd z Univerzity v Albertě, která dlouhodobě studuje bobry a jejich dopad na vodní systémy. Jen málo zvířat má tak hluboký dopad na přírodní svět jako bobři, kteří každý rok vyhrabou tisíce metrů krychlových půdy, aby si zbudovali příbytky, postavili hráze a vyhloubili kanály.
Tento druh je sice často obviňován z ničení, ale věda neustále ukazuje, jak hluboký je jejich dopad na ekosystém. Bobří hráze pomáhají nejen obnovovat cenné mokřady a doplňovat spodní vodu, ale také filtrují z vody usazeniny, dusík a fosfor, a vytvářejí útočiště pro ryby či žáby.
Ale tak jako s každým zvířetem, jehož teritorium se překrývá s lidským, musí nutně docházet k nedorozumění. Minulý měsíc město Grenville-sur-la-Rouge v Quebeku vyzvalo k vyhubení celé bobří populace čítající téměř 800 jedinců poté, co 200 bobřích hrází na okolních vodních tocích zaplavilo více než 30 čtverečních kilometrů města. Jde o pravidelně se opakující problém, jehož náprava stojí ročně stovky tisíc dolarů.
Města a vesnice po celé zemi ročně vynakládají milióny dolarů na nápravu následků bobřích aktivit. Odborníci ale říkají, že není vždycky fér vinit bobry.
„Na bobry se toho občas svaluje opravdu hodně, ale oni jen reagují na to, jak měníme životní prostředí,“ řekla Hoodová. „Záleží na tom, kde umístíme naši výstavbu, a při návrhu staveb bychom také měli brát v úvahu to, jak bude příroda reagovat na námi postavené stavby,“ dodala.
Podle jejích slov je nutné, aby si lidé obklopující stavbami mokřady a vodní toky uvědomili, že bobři tu žijí mnohem déle než oni. Navíc jsou bobři čím dál tím častěji vnímáni jako cenné druhy pro zdraví ekosystému. Hoodová je přesvědčená, že lidé a bobři vedle sebe mohou žít - i s občasnými lapáliemi.
„Myslím, že bobři se prostě chovají jako bobři,“ řekla. Ze své podstaty jsou to tvorové, kteří si hloubí v zemi příbytky a rozšiřují vodní kanály. „Když dáme do země kabel, který je jen metr hluboko, existuje šance, že se stane něco podobného,“ dodala.
ČTK
