LITVÍNOV / Bývalo jich mnoho set. Na jedné louce bylo tetřívků obecných tolik, že při vyplašení vylétali jako slepice z kurníku. A dnes? Tetřívka je v Krušných horách vidět jen výjimečně. Přitom je to původní krušnohorský pták, proto se jej nyní lesníci snaží do hor vrátit. „Bez aktivní podpory lidí by tu tito ptáci vyhynuli. Vrátit je sem můžeme jen tak, že jim připravíme vhodné podmínky, biotopy, které v důsledku užívání krajiny zmizely," vysvětlil lesní správce z Litvínova Pavel Rus. Právě na území litvínovské správy nyní probíhají dotované projekty na podporu chráněných ptáků.
* Čím to, že se tetřívek vždy vyskytoval právě v Krušných horách?
Původní lesní ekosystémy v Krušných horách byly zdravé. Byl tu standardní vzrostlý les, jaký je vidět v jiných horách, kde nejsou jen mladé porosty do 40 let, ale i větší zastoupení vyšších stromů, kam se chodí třeba na houby. To je biotop, který víc vyhovuje tetřevu hlušci. Ale v minulosti, zhruba před sto lety, bylo méně jiných druhů spárkaté zvěře. A o hodně méně prasete divokého, což je jeden z hlavních predátorů tetřívka. I proto se tady tetřívek hojně vyskytoval, i když to pro něj nebyl úplně ideální biotop. Jedno z tokanišť byla louka na vřesovišti v lokalitě Červená cesta na náhorní plošině Krušných hor.
* Proč začal tetřívek z hor mizet?
V 70. a 80. letech se v Krušných horách odehrála ekologická katastrofa, kdy nám imise zlikvidovaly veškeré porosty smrku ztepilého. Náhradní porosty tvořily i břízy, které tetřívek potřebuje ke svému životu - živí se jejich pupeny. Navíc potřebuje planiny, které tu také přibyly. Takže zpočátku tu vznikly podmínky natolik ideální, že stavy tetřívků v horách byly úžasné. Ještě začátkem 90. let byly na tisíc hektarů stovky tetřívků. Když jste vešli do mladých ploch, do březin, tak tetřívci vylétávali, jako kdybyste vlezli do slepičárny. Jenže jak odrůstal les, planiny mizely. Bříza, která se tady sela i z nížin, nebyla dál schopná snášet nárazové podmínky Krušných hor, tedy mrazy a tvrdé zimy. Tím se měnil biotop tetřívka, který začal ubývat. K tomu přibyli predátoři -liška, jezevec a černá zvěř.
* Nese nějakou vinu i člověk?
V nemalé míře se na úbytku tetřívků podílí i turistický a rekreační tlak. Naše společnost asi není schopná dodržovat pravidla, jaká jsou standardem třeba v západní Evropě, a lidé se pohybují i v lokalitách, kam by neměli chodit a kde se tetřívek vyskytuje. To se týká třeba louky na vřesovišti. Tetřívek je plachý a ke svému životu potřebuje klid pro hnízdění, na vyvádění mláďat, na zimování a hlavně na jaře na tokání. Tok je přitom velké lákadlo pro spoustu lidí, kteří tetřívka ruší.
* Co s tím děláte?
Máme s tím každé jaro velké problémy, musíme některé lokality hlídat, vyhánět fotografy a různé zvědavce, kteří tetřívka při toku ruší.
* Jak konkrétně vracíte tetřívka do Krušných hor?
Díky znalostem původních lesníků jsme realizovali první projekt, jen o kus dál od tokaniště u Červené cesty. Vytěžili jsme staré porosty, srovnali plochu frézami, vytvořili planiny. Na nich jsme nechali travní směsi vhodné pro tetřívka, zůstal tady jeřáb ptačí, olše a bříza pýřitá, která je tu původní a odolná vůči výkyvům počasí. Tady tetřívci tokají, každý rok jich je o něco víc.
* Budete v projektu pokračovat?
Úprava asi deseti hektarů přinesla několik menších ploch. Nyní plánujeme projekt rozšířit na další místa, kde se tetřívek vyskytoval. Bude to na třiceti hektarech, projekt potrvá asi do roku 2020 a měl by stát osm milionů korun. Jde nám o to, aby se rozšířil počet míst, kde tetřívek je a kam se může dál stěhovat.
* Kolik tetřívků aktuálně žije na území litvínovské lesní správy?
Četnost populace se uvádí podle tokajících tetřívků, kteří se sčítají na jaře. To děláme zhruba od poloviny března do poloviny května my lesníci, ornitologové a ochránci přírody. Poslední sčítání uvádí asi 220 tokajících tetřívků. K tomu nějaká slepička, dohromady asi tři sta kusů. Je vidět, že populace tetřívka tady posiluje. Přímo na vřesovišti máme díky podpůrnému programu určitě nárůst, což je pozitivní.
* Můžete ještě na závěr popsat rozdíl mezi tetřevem a tetřívkem, což se lidem často plete?
Tetřev je větší, velikostně je mezi slepicí a krocanem. Je vázaný na vyšší stromy, jedinci se odchovají a pak vypouštějí do přírody. Je plašší, chová se jako individualista. Tetřívek (na snímku) je hlučný, při toku vyhledává spíš stejná místa, žije v malých hejnech a potřebuje spíš volné plochy.
