Poslanci přidali do návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie také provozní podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů.

Smyslem zákona o podporovaných zdrojích energie je implementace závazné směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů do české legislativy. Má také odstranit nedostatky dosavadního systému podpory, zavedeného zákonem č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. K těm patří zejména vznik energetickou legislativou nepovolených odchylek u licencovaných subjektů, odpovídajících za provoz přenosové a distribuční soustavy v zemi, dále pak problémy s celkovou stabilitou rozvodné sítě v ČR, vyvolané rychlým nárůstem výkonově nestabilních zdrojů elektřiny z OZE, především fotovoltaických elektráren, a nakonec pak i rychle se zvyšující finanční náklady na podporu zelené elektřiny, které převyšují finanční možnosti konečných zákazníků a ohrožují konkurenceschopnost českého průmyslu.

NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN

Další vývoj produkce energie z obnovitelných zdrojů by měl zakotvit Národní akční plán pro energie z obnovitelných zdrojů, modelovaný ve střednědobém horizontu do roku 2020, který musí podle výše uvedené směrnice zpracovat každý členský stát EU. Česká republika svůj plán postavila na záměru přiměřeně do budoucna zvyšovat využití OZE pro výrobu elektřiny, tepla a biopaliv v dopravě. V letech 2010 - 2020 by se mělo množství energie z OZE více než zdvojnásobit na cca 50 TWh, respektive více než 180 PJ za rok. Toto navýšení by vedlo ke splnění závazku dosáhnout zhruba 13,5 % hrubé konečné spotřeby energie v roce 2020 z obnovitelných zdrojů. Cíl 13,5 % zde není omezen jen na produkci elektřiny z OZE, ale nově i na teplo při jeho centralizované výrobě a distribuci ke konečným spotřebitelům a také jako biopalivo pro potřeby dopravy.

Národní akční plán předpokládá zvýšit užití pevné biomasy a bioplynu pro výrobu elektřiny do roku 2020 celkem o 4,2 TWh (asi o 2 TWh z pevné biomasy a 2,2 TWh z bioplynu) a přitom současně zvýšit užití těchto zdrojů obnovitelného původu pro výrobu tepla o zhruba 9 TWh (7,5 TWh z pevné biomasy a 1,5 TWh z bioplynu). Přídavek kapalných biopaliv pro využití v dopravě pak činí 5 TWh. Tyto energetické hodnoty, vyčíslené v nárocích na biomasu, pak tvoří 15 až 20 milionů tun „nové” biomasy ročně, tedy asi dvojnásobek současného stavu využívání.

Hlavním dodavatelem potřebného množství biomasy a z ní vyrobených biopaliv by se měla stát zemědělská půda a až druhotně lesní půda, resp. dendromasa, jak dokládají analýzy ověřující zbývající potenciál lesní biomasy.

Splnění cílů Národního akčního plánu bude určitě v nadcházejících letech znamenat zvýšené zapojení českého zemědělství do energetické produkce s využitím až 1 milionu hektarů zemědělské půdy pro výrobu cíleně pěstované „energetické” biomasy. I když jde o relativně vysoké číslo, podle současné situace zemědělského půdního fondu ČR, který disponuje zhruba 4,25 miliony hektarů zemědělské půdy, je tento stav v dlouhodobém horizontu zajistitelný. Otázkou zůstává, co toto razantní navýšení udělá s cenou vstupních komodit a jak na to bude reagovat současná legislativa, resp. stávající zemědělská dotační politika. Velké rezervy lze hledat např. v podpoře trvalých travních porostů (TTP), jejichž údržba je každým rokem podporována částkou okolo 4,5 mld. Kč. Jedná se o plochy zabírající zhruba 1 mil. ha zemědělské půdy bez fakticky využitelné produkce biomasy (sena). Zde je možno produkci zvýšit a využít ji např. pro výrobu bioplynu.

Přesto lze konstatovat, že pokud by tyto zdroje měly být rozvíjeny tak, jak Národní akční plán předpokládá, bez další veřejné podpory nebude energie vyráběná z OZE konkurenceschopná. Podpora by přitom měla být koncipována tak, aby byla co nejefektivnější, tj. aby dosáhla stanovených cílů nejméně nákladným způsobem.

Velkým posunem vpřed je aktuální schválení pozměňovacího návrhu, který do současného zákona nově implementuje provozní podporu výroby tepla z biomasy. Tento systém provozní podpory je určen pro instalace s licencí pro výrobu a distribuci tepla z OZE nad 200 kW tepelného výkonu zdroje. V pozměňovacím návrhu se také nově objevila investiční podpora výroben tepla z obnovitelných zdrojů. Na návrhu se významně podíleli odborníci z CZ Biom - Českého sdružení pro biomasu.

JAK PODPOROVAT TEPLO Z OZE?

Hlavním motivem návrhu na implementaci podpory tepla z OZE je především snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny a státního rozpočtu na dosažení podílu obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě (dle směrnice 28/2009/ES). Snížení nákladů bude dosaženo pozitivní motivací k přechodu od nízkoúčinných technologií výroby elektřiny k účinným systémům kombinované výroby elektřiny a tepla prostřednictvím provozní podpory výroby tepla z OZE. Celková úspora nákladů na straně konečných spotřebitelů elektřiny a státního rozpočtu bude podle expertního propočtu činit 1,2 -2 mld. Kč ročně. Podpora tepla z OZE byla jako ekonomicky efektivní nástroj zavedena letos jako první ve Velké Británii, Česká republika zaujala stříbrnou pozici. V ostatních členských státech probíhá o zavedení podpory tepla diskuse. Systém podpory tepla je určen pro ekonomickou motivaci využití tepla veškerých licencovaných zdrojů nad 200 kW, které vyrábějí teplo z obnovitelných nebo druhotných zdrojů. Navržený systém navíc motivuje k maximálně efektivnímu využívání biomasy a brání tak v konečném důsledku také jejímu nedostatku a zdražování. Systém bude zahrnovat zařízení využívající biomasu či bioplyn, připravované geotermální projekty a také využívání tepla, vznikajícího ve spalovnách při energetickém využití odpadů.

Původní směrnice o podpoře elektřiny vyrobené z OZE (2001/77/ES) požadovala po ČR dosažení 8 % podílu elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny. Zmiňovaná evropská směrnice o podpoře využívání energie z OZE požaduje pro Českou republiku dosažení 13 % podílu energie z OZE na hrubé domácí spotřebě energie. Neudává tedy pouze podporu energie z OZE ve formě elektřiny, ale uvažuje také s podporou tepla a chlazení z OZE, resp. motorových biopaliv. Za této situace je ekonomicky a sociálně smysluplné dosáhnout 13procentního cíle prostřednictvím co nejefektivnější podpory energií, tedy v systému energetického mixu: elektřina, teplo, biopaliva, apod. Podpora tepla by zde měla hrát podstatnou roli.

Úsporných opatření je v tomto případě dosaženo díky vyšší efektivitě výroby energie v kombinované formě, kdy teplo lze vyrábět oproti elektřině s relativní vyšší účinností, následkem čehož je při podpoře jednotkového množství „obnovitelné” energie nutná nižší celková míra podpory, než při výrobě energie pouze ve formě elektřiny. V konečném důsledku by bylo možné s implementací podpory tepla stanoveného závazku k EU dosáhnout při nižších nákladech oproti současnému stavu.

VÝŠE PODPORY

Navržená podpora pro výrobu tepla z OZE je stanovena pro všechny zákonem definované zdroje v maximální výši 50 Kč/ GJ, což odpovídá cca 0,16 Kč/kWh s pravidelným ročním navýšením 2 % (předpokládaná infl ace). Oproti současné výši podpory výroby elektřiny z OZE je to zhruba 10x méně. Přesnou výši podpory musí stanovovat v Cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad.

Současná podpora obnovitelných zdrojů je zaměřena výhradně na podporu výroby elektřiny. Zejména u pevné biomasy, kde značnou část nákladů tvoří provozní náklady na nákup paliva, vzniká konkurenční disproporce mezi podporovanými zdroji vyrábějícími elektřinu a zdroji vyrábějícími pouze teplo v čistě tržním prostředí. Často pak dochází k přeplácení biomasy ve prospěch elektráren a teplárny, které v místě slouží často jako jediný zdroj tepla pro města a obce, pak velmi složitě získávají biomasu na zajištění vytápění. Zavedením podpory tepla z OZE by se tato disproporce částečně vyrovnala.

Jeden ze scénářů může vypadat i tak, že bez narovnání podmínek pro výrobu energií z OZE a zavedení podpory tepla budou teplárny a výtopny, využívající obnovitelné zdroje, přecházet zpět k fosilním palivům. To by ohrozilo plnění závazku vůči EU. Hrozí také odstavení některých systémů centrálního zásobování teplem v municipalitách a přechod k lokálnímu vytápění fosilními palivy.

Navrhovaná podpora tepla by se týkala také tzv. druhotných zdrojů. Zde se jedná především o spalovny komunálních odpadů a jiná zařízení využívající odpady. Využití tepla a tedy důraz na efektivitu a účinnost je v souladu s evropskou směrnicí o odpadech 2008/98/ES, kde jsou popsány kritéria a podmínky, za kterých je odpad tzv. efektivně energeticky využíván nebo je pouze odstraňován spalováním. Evropské investiční pobídky na výstavbu těchto nových zařízení jsou určeny pouze na výstavbu zdrojů pro energetické využití odpadů. Návrh podpory tepla vytváří podmínky pro integraci zařízení na energetické využití odpadů především do tepelného hospodářství měst, rozvoj a obnovu sítí centrálního zásobování teplem a motivuje k navyšování účinnosti při využití druhotné energie.

Z modelace celkových výdajů na systém podpor při zařazení podpory tepla vyplývá zefektivnění vynaložených prostředků při získání většího objemu „absolutní” energie. Efektivnějším využitím části prostředků původně určených na podporu výroby elektřiny z OZE na podporu tepla by došlo k několikanásobně vyššímu efektu za stejné prostředky a koneční odběratelé elektrické energie mohou v souhrnu ušetřit až 2 mld. Kč ročně. Aby přitom byl zajištěn jistý strop možné výše podpory tepla, je v pozměňovacím návrhu zakotveno zavedení mezního poplatku ve výši 50 Kč/MWh dodané elektřiny. Příjmy pro financování podpory tepla je možné hledat též v oblasti budoucího prodeje emisních povolenek, v rámci třetího období systému EU ETS, který začíná rokem 2013 nebo využitím výnosu z daní z energie. Tím je možno uspořit v nákladech konečných spotřebitelů elektřiny až další 1 mld. Kč.

***

LITERATURA: [1] Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů, MPO, 2010 [2] Návrh zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, PSP ČR, 2011 [3] Akční plán pro biomasu pro Českou republiku na období 2009 - 2011, MZe, 2009 [4] Hodnocení návrhu podpory tepla z obnovitelných a druhotných zdrojů, SEVEn, 2011 [5] V. Stupavský: Biomase hrozí diskreditace, PRO-ENERGY, 2011

(v TWh)           2010         2020         Nárůst

Výroba elektřiny z biomasy

a bioplynu celkem  1,9          6,2          4,2

- pevná biomasa    1,3          3,3          2,0

- bioplyn          0,6          2,9          2,3

Výroba tepla z biomasy

a bioplynu celkem 20,5         29,3          8,8

- pevná biomasa   19,8         27,3          7,5

- bioplyn          0,6          1,9          1,3

Elektřina a teplo z biomasy

a bioplynu celkem 22,4         35,4          13,1

Tabulka č. 1: Národní akční plán pro OZE 2010-2011: Současný stav a modelové cílové hodnoty rozvoje energie z OZE

Varianty snížení výroby elektřiny z biomasy a bioplynu ve prospěch tepla          o 0%          o 10%         o 20%         o 30%         o 40%         o 50%

Elektřina a teplo z biomasy a bioplynu celkem                         TWh         13,05         13,05         13,05          13,05         13,05         13,05

- elektřina na základě cílů NAP                                       TWh          4,24          3,81          3,39          2,96           2,54          2,12

- teplo na základě cílů NAP                                           TWh          8,82          9,24          9,66          10,09         10,51         10,93

- teplo získané nad rámec NAP                                         TWh            0           0,42          0,85          1,27           1,69          2,12

Celková podpora pro výrobu energie z OZE pro dosažení cíle NAP 2020 mld. Kč/rok    10,9          10,5           9,5           8,5           7,5           6,5

Úspora nákladů oproti NAP bez podpory tepla                         mld. Kč/rok      0            0,4           1,5           2,5           3,5            4,5

Tabulka č. 2: Scénáře dosažení cílů OZE v oblasti využití biomasy a bioplynu pro výrobu elektřiny a tepla v rámci NAP k roku 2020