Teplo a sucho, to je úplný ráj pro kůrovce všeho druhu. Právě v těchto dnech vrcholí jarní rojení lýkožrouta smrkového, nejobávanějšího škůdce smrkových porostů posledních let. Jeho letová aktivita letos začala téměř o měsíc později, než bylo obvyklé v posledních letech, protože mu počasí v dubnu nepřálo. To dává alespoň trochu optimistický předpoklad, že by letos mohl založit na většině území nanejvýš dvě generace.
Prognóza Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ale není veselá. Aktuální stav výskytu podkorního hmyzu na smrku je podle lesníků nutné považovat za alarmující, na severovýchodě Česka pak jako jednoznačně katastrofální, vyžadující zásadní koncepční řešení ze strany státní správy lesů. V regionu střední a severní Moravy a Slezska, v oblasti postižené tzv. chřadnutím smrku, se budou lesníci vyrovnávat s nebývalým přemnožením podkorního hmyzu ještě řadu let.
„Sucho lze definovat jako nedostatek vody v půdě a ovzduší, což vede k vadnutí, předčasné ztrátě olistění, poškození kořenového vlášení, zpomalení růstu a snížení odolnosti stromů. Mělce kořenící smrk je na poškození suchem velice náchylný a představuje tak příležitost pro přemnožení podkorního hmyzu. Vyšší teplota navíc způsobuje vyšší aktivitu kůrovců a tím i jejich rychlejší vývoj," upozorňuje Jan Lubojacký z Lesní ochranné služby (LOS).
Experti z LOS v čele s předním odborníkem na kůrovcovité Milošem Knížkem shrnuli údaje o stavu škodlivých činitelů za rok 2016 a podle jejich odhadů ani letos nebude situace v lesích Česka moc příznivá. „V roce 2016 byly evidovány rekordní přibližně 3 miliony metrů krychlových kůrovcového dříví. Jedná se o výrazný nárůst oproti roku předchozímu, kdy bylo evidováno o polovinu méně kůrovcového dříví. Jde prakticky výlučně o dříví napadené smrkovými druhy kůrovců. Dominantní role náleží i nadále lýkožroutu smrkovému, který je doprovázen lýkožroutem lesklým, lokálně i lýkožroutem menším a lýkohubem matným. Zejména v oblasti severní a střední Moravy a Slezska, ale lokálně i jinde, se na objemu smrkového kůrovcového dříví významně podílí také lýkožrout severský, který byl evidován na téměř 800 tisících m3 smrkového kůrovcového dříví (v roce 2015 se jednalo o 400 tisíc m3). „Pokud objem evidovaný v roce 2016 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku, dostaneme se na hodnotu cca 4,3 milionu m3 kůrovcového dříví," uvádějí odborníci v letošním Zpravodaji ochrany lesa.
Kromě klimatických faktorů lze mezi hlavní příčiny aktuální kůrovcové kalamity zahrnout omezené možnosti lesnického provozu adekvátně reagovat na vzniklou situaci (vyplývající z dlouhodobých trendů vývoje zaměstnanosti v oboru a dalších negativních skutečností), pasivní přístup části drobných vlastníků nebo nepříznivý vývoj na trhu s dřívím. Vysoká míra pozdního zpracování kůrovcové hmoty je právě největším problémem v ochraně lesa před podkorním hmyzem.
Podrobné informace o aktuálním stavu rojení lýkožrouta smrkového je možno nalézt na webových stránkách www.kurovcoveinfo.cz.
