Dvě třetiny nabídek dělaly v tendrech "křoví" několika málo velkým firmám

Praha - Výsledky tendrů státního podniku Lesy České republiky (LČR) na těžbu a další lesnické práce v letošním roce vyvolávají silné podezření z existence kartelu některých lesnických firem.

Vyplývá to z informace, kterou dnes zveřejnila česká pobočka protikorupční organizace Transparency International (TIC).

"První desítka firem ovládá zhruba 80 procent trhu. Například největší firma Less&Forest asi 30 procent, další firmy mezi 3-8 procenty trhu," napsala Transparency International.

Potvrdila tak obavy především Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů (AČMD) a České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), které na toto riziko ministra zemědělství Ivana Fuksu upozorňovaly.

"Stanovisko Transparency vítáme. Konečně můžeme ocenit její nezávislost," řekl prezident AČMD Zdeněk Valný. "Nastoupí přesně ten scénář tunelování, na který od začátku upozorňujeme. Ta soutěž by měla být okamžitě zrušená, tady není o čem diskutovat," dodal.

Stejnou výzvu přidalo odoledne i Hnutí DUHA, které připomnělo, že petici, která žádá lídry vládních stran, aby stopli nevýhodné lesní tendry, podepsalo na adrese www.netunelujtelesy.cz již 6750 občanů, včetně známých osobností.

"Reakci vydáme v průběhu odpoledne," sdělil Aktuálně.cz mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Rozdíl nabídek fiktivního a skutečného vítěze? Miliardy

TIC upozorňuje hlavně na to, že smlouvy se státním podnikem, který obhospodařuje zhruba polovinu lesů v České republice, podepsala jen třetina vítězů tendrů, zhruba další třetina kontraktů byla podepsána z druhého místa a další třetina z třetího místa. Rozdíl mezi potenciálním ziskem pro stát z lesních tendrů a skutečným ziskem se přitom může pohybovat až v miliardách korun.

Podle listopadového vyjádření České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH) nelze vyloučit, že některé firmy se s dalšími subjekty dopředu dohodly, že po svém vítězství díky úmyslně podhodnocené ceně ze soutěže za určitou kompenzací odstoupí a zakázku druhé společnosti přenechají.

Nebezpečí vzniku kartelů prý hrozí podle Transparency International také u právě běžících tendrů na období od roku 2012. Mezi uchazeči soutěžícími na všech 117 územních jednotkách je totiž několik firem patřících do jednoho holdingu.

Oligopol pod státním dohledem

"Fakticky to znamená, že kapitálově propojené firmy tímto způsobem mohou obejít omezení v maximálním počtů vysoutěžených jednotek a zároveň stlačit vysoutěženou cenu v případech, že mezi vítěznými nabídkami budou pouze firmy kapitálově propojené," stojí ve zprávě.

Podle TIC celý systém obchodování se dřevem v LČR vykazuje tendenci ke vzniku oligopolu, kdy první desítka firem ovládá zhruba 80 procent trhu. Počet soutěžících v tendrech navíc každý rok klesá. Dlouhodobě navíc existuje poměrně velká personální provázanost, případně rotace mezi státním podnikem, soukromými firmami a státními institucemi.

"Koncept soutěže totiž umožňuje kartelové dohody při podávání nabídek do rozhodujícího druhého kola," zopakoval pro Aktuálně.cz svou známou výtku prezident AČMD Valný.

Zmenšení počtu územních jednotek, které pod ministrem Fuksou zavedl ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora, vedlo k jejich zvětšení. To spolu s tím, že soutěž spojila těžbu dřeva a lesnické práce (jako třeba sázení stromků), vedlo podle Valného k tomu, že šanci vyhrát má jen několik málo velkých firem.

Ty tak podle něj mohou kvůli státnímu podniku ovládnout polovinu trhu se dřevem a začnou tvrdě diktovat nejen ceny práce na venkově, ale i ceny dřeva v obchodech.

"Křoví balkánského podnikání" Lesů ČR

Aby si menší firmy zajistily práci, často se podle Valného dohodnou s velkými, nastoupí do soutěže jako "křoví", které nasadí nesplnitelné podmínky. Když pak tyto fiktivní nabídky Lesy ČR na podzim sečetly, vyšlo jim, že díky těmto tendrům budou mít rekordní zisky. Realita ale bude podle Valného i závěrů Transparency International jiná.

"Křoví" totiž ve dvou třetinách případů odstoupilo, a zakázky tak dostaly pro státní podnik podstatně méně výhodné nabídky z druhých a třetích míst. Jako odměnu dostane "křoví" podle Valného subdodávky, na které kapacitně stačí, na rozdíl od hospodaření na celé jednotce, o které se fiktivně hásilo.

Podle Valného ale existuje další způsob, jak Lesy ČR díky tendrům, jak je prosadila Fuksova tzv. dřevěná kniha, posilují oligopol.

Soutěžící se do tendrů totiž přihlašovali pouze na základě odhadovaných objemů a kvality vytěženého dřeva. I zde tak mohli naslibovat něco, co nedokáží splnit.

Dřevěná kniha tak podle Valného ve státním majetku podporuje "balkánský způsob podnikání."