Podpora posunu ve vyjednávání o klimaticko-energetickém balíčku Fit for 55 a adaptace na změnu klimatu budou patřit k hlavním tématům ministerstva životního prostředí (MŽP) při nadcházejícím českém předsednictví EU. Zaměřit se chce také na ochranu biodiverzity, oběhové hospodářství či světelné znečištění. Zástupci MŽP to řekli na dnešní tiskové konferenci v Praze. Ekologické Hnutí Duha považuje balíček Fit for 55 za málo ambiciózní. České předsednictví začne 1. července.
Náměstek ministryně životního prostředí Jan Dusík řekl, že v případě klimaticko-energetického balíčku je cílem podpořit vyjednávání a nalézt průsečík mezi postoji Rady Evropské unie a Evropského parlamentu, aby mohla legislativa být do konce roku projednána a vstoupit v platnost co nejdříve. Dusík je jedním ze zmocněnců za Česko pro jednání o životním prostředí během předsednictví.
Klimaticko-energetický balíček Fit for 55 Evropská komise představila loni v létě. Opatření vyplývající z 13 legislativních návrhů by měla pomoci EU dosáhnout 55procentního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 proti roku 1990 a uhlíkové neutrality do roku 2050. Fit for 55 navrhuje mimo jiné změnu systému obchodování s emisními povolenkami, uhlíkové vyrovnání na hranicích či změny ve využívání půdy a v lesnictví. Zahrnuje i podpůrná opatření, například vznik sociálního fondu či navýšení modernizačního a inovačního fondu.
K adaptaci na změnu klimatu a ochraně a obnově biodiverzity Dusík řekl, že v Radě pro životní prostředí, jejíž neformální jednání v Praze bude 13. a 14. července, se bude řešit například problém odlesňování a nastavení pravidel udržitelného využívání lesních produktů. "Zde bychom chtěli finalizovat dohodu mezi radou a Evropským parlamentem," podotkl Dusík. „Druhým tématem je obnova ekosystémů," dodal. Zveřejnění návrhů od Evropské komise k tomuto tématu Dusík předpokládá v tomto týdnu, MŽP k němu v září uspořádá konferenci. Také o obnově ekosystémů bude podle Dusíka diskuse na pražském zasedání rady, stejně jako o ochraně a obnově půdy, k níž Evropská komise zveřejnila strategii loni. "My bychom chtěli všechna tato témata propojit,“ řekl Dusík.
Zástupci MŽP se budou podle náměstka v následujících měsících snažit i o podporu oběhového hospodářství s maximálním důrazem na snížení znečištění životního prostředí. Půjde o legislativní návrhy, předložené i připravované, vycházející z provádění Zelené dohody pro Evropu, řekl. "Prvním velkým návrhem, který se projednává mezi radou a Evropským parlamentem, jsou baterie a odpadní baterie. Je to návrh, který postihuje celý životní cyklus baterií, a my se budeme snažit, abychom nalezli shodu o finálním znění tohoto předpisu," podotkl Dusík. Předpis se podle něj zabývá surovinovou bezpečností, snížením závislosti EU na surovinách z nestabilních regionů i vyšší udržitelností baterií.
Dalším tématem je světelné znečištění. Dusík uvedl, že cílem je zvýšit informovanost o problému a jednat o možnostech regulace světelného znečištění, které má negativní dopad na lidské zdraví i životní prostředí.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) řekla, že úřad se bude tematicky věnovat i dopadům války na Ukrajině na životní prostředí. Zmínila, že zástupci MŽP mimo jiné povedou delegace za EU na mezinárodních konferencích souvisejících se životním prostředím.
Ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková na dnešní akci mimo jiné uvedla, že je třeba, aby byl balíček Fit for 55 ambicióznější. Současné návrhy podle ní nejsou v souladu s cíli Pařížské dohody, v níž se Česko spolu s dalšími státy EU přihlásilo k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.
Kárníková také zdůraznila, že by MŽP mělo hrát roli v tom, aby plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) neměl negativní dopad na biodiverzitu. Podle Kárníkové musí být definováno, kde mají OZE vznikat primárně a kam by vůbec neměly zasahovat. Kárníková upozornila, že je nutné zahájit projednávanou obnovu ekosytémů co nejrychleji. Podle ekoložky je také třeba vyjasnit, co jsou to přírodní a nepřírodní lesy, aby vysokou míru ochrany nedostaly monokulturní plantáže.
ČTK