Vláda 13. května 2015 schválila návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny z dílny ministerstva životního prostředí a již brzy ji projedná poslanecká sněmovna. Co udělá novela zákona o ochraně přírody se životem na Šumavě, když nad ní uznale pokyvují zelení aktivisté? Obávám se, že s vládní novelizací ochrany přírody kladně hodnocené aktivisty zmizí další část staré dobré Šumavy.
Připravovaná novela se týká zejména národních parků a zasvěceným nemůže uniknout,že důvodem novelizace je právě Národní park Šumava. Aktivistům se nepodařilo protlačit své idee o velkoplošně rozpadlém dospělém lese na Šumavě do zákona o NP Šumava. Nepodařilo se jim protlačit návrh na zařazení většiny lesů NP Šumava do bezzásahového režimu skrze Plán péče, který na základě žaloby šumavských obcí zrušil soud. Nyní přáním aktivistů vychází vstříc vládní novela zákona o ochraně přírody. Za paragrafy novely se v detailech skrývá zelený aktivistický ďábel. Ten nejenom že nenahrává konzervativní ochraně přírody, nenahrává ani životu na Šumavě, nenahrává přístupnosti Šumavy pro turisty, ale dokonce oslabuje samosprávní autority při rozhodování o jimi spravovaném území.
Co že to vlastně vláda schválila?
• Podle § 15 má být většina území národních parků ponechána přírodním dějům. Ani exzelený exministr Martin Bursík takový cíl nestanovoval. • V § 17 se nově zavádí institut klidových zón, který omezí pohyb turistů po národním parku. Dosud se nesmí jen do 1. zón, které tvoří 13 %. Dá se očekávat, že nově vyhlášená klidová území budou zaujímat cca 25 % plochy národního parku Šumava.
• Perličkou je § 18, odst. 2, podle kterého území zařazovaná do jednotlivých zón nemusí splňovat kriteria pro zařazení. To je konec odbornosti a počátek svévole.
• V § 21 je umožněno orgánu ochrany přírody zakázat redukci spárkaté zvěře na celém území národního parku. To může znamenat, že se přemnoží jelení zvěř a zničí jedle a buky, které byly do národního parku za poslední roky vysázeny.
• V§ 22a odst. 2 se vylučuje v 1. a 2. zóně účinnost lesního zákona ve smyslu povinnosti zasahovat proti kůrovci. Podobně to na části NP Šumava učinilo MŽP v roce 2007. Důsledkem bylo za šest let přes 3 000 000 kůrovcem zahubených smrků.
• Zelenou totalitu vůči regionálním autoritám nastoluje § 20. Podle toho se klíčové dokumenty definující péči o národní parky nově nemusí DOHODNOUT se zástupci obecních a krajských samospráv delegovaných do Rady národního parku, ale nově stačí vše pouze PROJEDNAT. Jinými slovy oznámit.
Kolik členů vlády opravdu rozumí tomu co 13. května odsouhlasili? A kolik poslanců tuší, co svým hlasováním o aktivisty vysněné novele zákona o ochraně přírody mohou způsobit životnímu prostředí na Šumavě? Hlasovat pro tuto novelu znamená hlasovat pro kůrovce, pro větší uzavření Šumavy před turisty, pro sežrání vysazených jedlí a buků jelení zvěří a pro oslabení samospráv. A to si Šumava nezaslouží.
