VIMPERK Když v prosinci schválili poslanci ústavní většinou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny a poslali ji senátorům, stala se Šumava opět hlavním tématem diskusí. A také důvodem, proč senátoři do novely prosadili řadu změn. Ty mohou podle kritiků z řad vědců a ochránců přírody ohrozit samotnou existenci národních parků.
Ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený jejich obavy sdílí. „Nejcennější ostrovy přírody v České republice ještě nebyly nikdy vystaveny takovému nebezpečí," vysvětluje.
* Nebylo tedy chybou snažit se vůbec o prosazení novely?
Novela vznikla na základě tlaku regionu a obcí. Místní politická garnitura stále opakuje, že chce mít národní park vyhlášený zvláštním zákonem. To se zatím nepovedlo. Už od konce 90. let až do roku 2014 byly různé, které chtěly Šumavu ohýbat různými směry. Skoro bych řekl, že čím novější byly, tím více byly proti základnímu smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny a snažily se usměrnit Šumavu mimo režim národních parků.
* Není to tedy logické vyústění snah o zákon pro Šumavu?
Zřejmě ano. Samosprávy regionů ale všude deklarují, že od zákona chtějí hlavně jasná pravidla a pevnou koncepci. Jenže to senátní návrh, který paradoxně kraje i některé obce podporují, nesplňuje.
* V jakých aspektech?
Do zákona totiž zanáší nejasné termíny, které jsou ohromně široké, nejsou nijak vysvětlené a nikdo neví, co znamenají. Velkým problémem je i to, že zavádí systém provázanosti koncepčních materiálů.
* Můžete to vysvětlit?
Teď je to pátý rok, co projednáváme plán péče, který se nedaří schválit, protože se nelíbí některým obcím. Podle senátorů bychom ale museli projednávat nejdříve zásady péče, pak zonaci a nakonec klidová území. Pokud budeme očekávat stejný odpor a uvážíme, že každé projednávání bude trvat pět let, máme práci na patnáct let dopředu. Jestliže region volá po jasných pravidlech a koncepci, tak už teď vím, že pokud začne platit senátní návrh, bude trvat roky, než se k nim dopracujeme.
* Toho si ale návštěvník nevšimne. Co reálně uvidí?
Co se stane, bude víc věcí úředníků než věcí zákona. Vedle národního parku leží chráněná krajinná oblast. V jejím popisu jasně stojí, že každý hospodářský zásah v oblasti nesmí zhoršit přírodní podmínky. To v národním parku platí doteď taky, ale senátní návrh s tím nepočítá. Ten staví vedle sebe dva veřejné zájmy, ochranu středoevropské krajiny, což je právě jeden z těch nejasných pojmů, a druhý, rozvoj samosprávních celků. Což nejsou jen obce, ale i kraje. Příroda tak nebude mít dostatečnou ochranu před hospodářskými zájmy.
* Takže je to zelená pro rozvojové projekty?
Může být. Obě hodnoty, ochrana přírody i rozvoj obcí, budou na stejné úrovni a podotýkám navíc, že kdekoli na území národního parku. Záležet bude potom na pohledu úředníků, kteří to budou posuzovat, případně dále na soudech.
* Takže je to šance pro projekty typu lanovky na Hraničník, obnovu osady Zhůří, výstavbu přehrady na řece Křemelné a podobně?
Určitě. My se přitom snažíme vodu zadržovat pro ekosystémy efektivněji, přímo v půdě. Ochrana přírody se ale u nás odehrává v několika vrstvách. Národní park je jen jedna z nich. Další určují evropské úmluvy a vyhlášky. Například lanovka na Hraničník na evropskou ochranu už narazila. Ale do budoucna by to mohlo být jinak. Výstavba lanovky nebo i jiných sjezdových areálů na území parku by byla mnohem snazší. Stačilo by jim dát značku projekt pro trvale udržitelný rozvoj.
* V tuhle chvíli spousta lidí řekne: ano, vždyť tak to má být. Příroda přece nemůže dostávat přednost před člověkem. Nebo ano?
Je jisté, že přesně tak to řada lidí vnímá. Jenže se bavíme o území národních parků, které tvoří jen 1,5 procenta rozlohy Česka, a ne o krajině mimo chráněná území. V národním parku už z podstaty musí jít vždy v první řadě o ochranu přírody. Je to zlé. Senát do toho vnesl ducha, kterým vlastně popřel dosavadní hierarchii ochrany přírody v Čechách.
* To znamená?
Když to zjednoduším: ochrana začíná na nějakém území přírodního parku, který zřizují kraje. Tam nejsou prakticky žádná pravidla pro ochranu – jaká si kraj vymyslí, taková budou. Pak jsou chráněné krajinné oblasti zřizované státem a tam už jsou nějaká omezení dána. A pak jsou národní parky, kde jsou zákazy a nařízení ještě o něco ostřejší. Senátní návrh tohle popírá a staví národní parky pod úroveň chráněných krajinných oblastí.
* A vládní návrh novely?
Ten vychází z toho, že pokud je třeba dát národním parkům pevná pravidla, je třeba změnit strukturu zonace. Zkrátka říká: tady bude čistá příroda, tady prostor pro rozvoj obcí. Senátní novela naproti tomu říká, že na celém území národního parku může být všechno, ale rozhodne se to až při územním plánování a dalších procesech.
* To je řád, po němž se volá?
Naopak, je to absolutní chaos. A vůbec tam nejsou termíny, které by měly chránit přírodu. Národní parky tím zcela ztrácejí smysl.
* Vše se točí okolo Šumavy. Jak se na to dívají v jiných parcích?
Je jasné, že je to kvůli Šumavě problém i pro ně. Přitom doposud byla jednání v jiných parcích mnohem jednodušší a klidnější než u nás.
* Není právě tohle potvrzením, že Šumava potřebuje vlastní zákon?
Drolení není koncepční. Musíme si ale uvědomit, že tady jdou proti sobě dva směry. Jeden směr říká: Národní park Šumava by měl být mezinárodně uznávaný a měl by splňovat všechna kritéria. Vidíme i cíl, nějakých 70 procent divokého území. Víme i to, že nejsme tohle číslo schopni v třiceti letech dosáhnout. Ale zároveň jsme si jisti, že divoké území dnes je a může bez rizik postupně vznikat i na dalším území národního parku. A pro mezinárodní úroveň stačí deklarovat, že existují kroky, které povedou dál.
* Na druhém pólu jsou ale obce, které to vidí jinak.
Spíše než obce jsou to krajské samosprávy. Těch obcí, které jdou ostře proti tomu, je jen pár. Jejich zájmem je, aby byl národní park spíše obecní. Aby měly větší volnost při rozhodování a větší pravomoce. A aby bylo území otevřenější všem možným aktivitám. Některým obcím národní park jako značka nevadí. Ale chtějí z něj mít větší výhody.
* A ty doposud nemají? Vždyť čtyři obce z NP Šumava patří mezi vůbec nejbohatší obce celého Česka.
Já jsem přesvědčen, že mají. Je rozdíl vidět sídla v CHKO a v NP. Mám ale pocit, že neustálé vymezování se vůči národnímu parku je pro některé obce a politiky také strategií, jak na sebe víc upozornit.
* Vládní návrh tedy směřuje k naplnění prvního cíle, senátní k naplnění cílů samospráv.
Přesně tak. Připomíná mi to volební heslo My Šumavu nedáme, radši ji zbouráme. Přesně s tím operuje senátní návrh. Ale kdyby to takhle dopadlo, byla by to mimo jiné i velká mezinárodní ostuda. Aby si nějaký stát uprostřed Evropy najednou jen tak vymazal oblasti s nejvyšší ochranou přírody, to je fakt východní projev. Legrační na tom je, že to vlastně nikdo nepotřebuje ani ekonomicky. Obce to nepotřebují, návštěvnost stoupá. A není teď ani kůrovcová kalamita, která by dala další argumenty odpůrcům ochrany přírodních dějů. Nechápu to. I přesto tady totiž snaha o zrušení národních parků je. To je strašné.
* Připadá mi to, jako bychom se bavili o tom, zda má na Šumavě národní park vzniknout. Přitom loni oslavil 25 let...
A za tu dobu víme už mnohem víc než v době, kdy vznikl. Jedná se v evropském kontextu o mimořádně cenné území. To, že Schwarzenbergové všude vysázeli smrky z celé Evropy, je klišé, které prostě neplatí. Máme tady ohromnou plochu minimálně narušeného lesa, kde nacházíme i staleté stromy. Takové jsou i v Podyjí, jenže to bylo kulturní krajinou už ve 13. století. Také tam mají staré stromy, ty ale rostly zřejmě na pastvinách. Krkonoše, ty by byly nádhernou divočinou, ale přeci jen, stříbrné doly a středověká těžební činnost je zbavila většiny původního lesa. A České Švýcarsko, to je vlastně spíše výjimečný krajinný obraz. Naproti tomu Šumava je opravdu divočina.
* Jak ji vidíte za dalších 25 let?
Jako obrovský ostrov divoké přírody s prosperujícími obcemi kolem a spokojenými návštěvníky. A myslím, že tohle je reálné i mnohem dřív než za čtvrt století.
Komentáře