logo Silvarium tisk

Šumava - K velké trpělivosti a stejně tak velké nedůvěře vůči ministerstvu životního prostředí dovedla za dvacet čtyři let existence Národního parku Šumava nejistota budoucího vývoje šumavské starosty.

"

Představy o jasných, pevných a zejména dlouhodobých pravidlech, jak je pro Šumavu chtěl nastavit senátní návrh speciálního zákona o Národním parku Šumava (NPŠ), ministerstvem životního prostředí připravovaná velká novela zákona ?o ochraně přírody a krajiny ?č. 114 nesplňuje.

Obavy o budoucí vývoj života na Šumavě proto zaznívaly velmi intenzivně z úst starostů šumavských obcí a zástupců regionu při úterní konferenci v Horní Plané nazvané Šumavana křižovatce.

Podle Vladimíra Many, náměstka ministra životního prostředí, by chystaná novela zákona č. 114 měla být v řadě ohledů lepší a především odpovídající jak platné legislativě České republiky, tak legislativě Evropské unie. Právě nesoulad s platnými právními normami byl podle jeho slov jeden z důvodů, proč senátní návrh speciálního zákona o NPŠ neprošel při hlasování v Poslanecké sněmovně. „Právě cesta velké novely zákona 114 bude vyhovovat ?i všem národním parkům nejen z hlediska ochrany přírody, ale i občanům, kteří tam žijí nebo přijíždějí za turistikou," podotkl Vladimír Mana.

Zmínil stručně i zásadní změny, které by chystaná novela měla přinést. Velmi zásadně se podle jeho slov mění základní podmínky ochrany národních parků. Ty by měly být nově rozděleny do dvou skupin. „Tedy na podmínky, které platí buď na celém území národního parku, nebo mimo zastavěná a zastavitelná území," dodal.

Novela by měla také odstranit někdy nesmyslné zákazy pohybu lidí v území národního parku nově zavedeným institutem klidových území, který by měl být vyhlašován tak zvaným opatřením obecné povahy. To se ale starostům nelíbí, kritizovali nejen fakt, že není dosud jasné, jaký by měla mít rozsah. Bývalý ředitel Správy NP Šumava Jan Stráský například upozornil, že dokud nebude jasno, co míní autoři, jakým rozsahem uvažují o klidových územích, nemá smysl o tom mluvit. „Dokud taková představa nebude, diskuse o zákonu se nepohne. Samotný zákon možná bude přijat, ale přijme se s naprostou nevírou a jistotou, že to bude špatný zákon," zdůraznil Jan Stráský.

Starostové rovněž připomněli, že se region musí od počátku existence Národního parku Šumava vypořádávat s měnícími se a nejednoznačnými pravidly, která s sebou nese každá změna ve vedení ministerstva životního prostředí. „S každou nově přicházející vládou se mění pravidla, proto voláme po jasných a neměnných pravidlech," okomentoval předseda Svazu obcí NP Šumava ?a starosta obce Modrava Antonín Schubert.

Jeho slova potvrdil také bývalý starosta Kvildy, první a současně také současný předseda rady NP Šumava Miloš Picek. „Před čtyřiadvaceti roky jsem byl jedním z těch, kteří se podepsali pod vznik Národního parku Šumava. Tehdy to byla doba plná porevolučního kvasu, naivity a důvěry. „Za těch následujících dvacet čtyři let nám úředník ukázal, co lze s dobrou vůlí udělat. Zcela nekompromisně a jednoznačně se chci zeptat, proč bych měl úředníkovi téhož ministerstva znovu věřit a dát na sliby, že budou opatření obecné povahy, že se budu moci bránit, že budou cesty a přístupnost. Proč mám někomu podepsat bílý papír a přesvědčovat své poslance, aby zvedli ruku pro novelu zákona 114, když například nebudu vědět, kam podle následujícího opatření obecné povahy budu smět chodit. Obávám se, že se stane to samé, co se stalo před čtyřiadvaceti roky," podotkl Miloš Picek. Stejně jako ostatním, ?i jemu vadí rozdílný přístup ?k evropské legislativě a spokojen není ani s možnostmi překračování hranice. „Říkáte, budeme mít univerzální zákon, který bude platit tady, stejně jako v Krkonoších, které jsou odsud přes tři sta kilometrů. Ale tam, pokud se nemýlím, není problém udělat jedinou novou stezku. Za celá léta zpět odtamtud nepřišla jediná stížnost, že se není možné dostat na nějaký hraniční přechod. Zatímco na Šumavě se nám z prosazovaných zhruba 27 navrhovaných přechodů podařilo prosadit jen asi sedm a ještě s omezeními," doplnil.

Pokud se týká podpory ?a rozvoje turismu v Národním parku Šumava, podle slov ředitele Správy parku Pavla Hubeného investuje Správa do této oblasti nemalé prostředky. Nicméně jaku Hubený připustil, ve srovnání ?s ostatními národními parky v České republice je na Šumavě co dohánět minimálně ?v rozsahu turistických cest. Pokud bychom se měli dostat alespoň na úroveň například Podyjí, pak by bylo potřeba mít na Šumavě zhruba 160 kilometrů nových turistických cest," uvedl Pavel Hubený. Dodal, že za posledních deset let investovala Správa do zařízení přímo souvisejících s cestovním ruchem 300 milionů korun a dalších zhruba 60 milionů dává každý rok na další činnosti v oblasti turismu, ať už jsou to informační střediska, propagace či obnova cest a strážní služba. „Na první poslech zní 60 milionů hezky, ale pokud to přepočtu na rozlohu národního parku a srovnám to s Horní Planou, pak je to stejné, jako kdybychom my investovali do turismu ročně 85 tisíc korun na našem území," zareagoval na ředitele Správy starosta Horní Plané Jiří Hůlka.

M E M O R A N D U M, účastníků konference ŠUMAVA NA KŘIŽOVATCE
Horní Planá, 13. ledna 2015

My, účastníci konference ŠUMAVA NA KŘIŽOVATCE, pořádané Svazem obcí Národního parku Šumava 13. ledna 2015 v Horní Plané přijímáme toto memorandum.
Šumava, rozkládající se na česko – bavorsko – rakouském pomezí, je kulturním a přírodním bohatstvím, které si zasluhuje nejvyšší stupeň ochrany kulturního dědictví a přírodních hodnot. Jedinečným fenoménem Šumavy je odvěké spojení člověka a přírody a využívání šumavských přírodních zdrojů jejími obyvateli nikdy nevedlo k likvidaci přírodních hodnot. Dobrý výsledek tohoto mnohasetletého hospodaření byl hlavním důvodem pro vyhlášení národního parku.
Národní park Šumava, vyhlášený v roce 1991 vládou České republiky, měl být na základě tehdejších slibů, nadějí pro rehabilitaci šumavského území. Území, které prošlo v polovině dvacátého století exodem původního obyvatelstva a následně likvidací většiny kulturně historických hodnot, aby bylo následně násilně spoutáno železnou oponou, která přerušila veškerá historická spojení mezi Českem, Bavorskem a Rakouskem. Ke slibované rehabilitaci však nikdy nedošlo. Odpovědné orgány, které o Šumavě rozhodují a vláda České republiky odmítají řešit nejzásadnější změnu, která na Šumavě a v pošumaví nastala, je ztráta tradičního ekonomického potenciálu. Vláda České republiky nebyla od roku 1991 schopna nalézt ucelenou a smysluplnou koncepci tohoto území. Namísto toho připustila, aby se Šumava stala synonymem nekoncepčnosti a nepatřičného politického obchodování, které mají za následek znevažování dobrého jména Šumavy.
Nadějí pro Šumavu byl specifický zákon o národním parku. Ten však v minulém roce vláda České republiky a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky jednoznačně odmítly s tím, že preferují, aby byla ochrana Šumavy zajištěna univerzálním zákonem pro všechny národní parky České republiky. Dosavadní znění této připravované novely zákona o ochraně přírody a krajiny však území Šumavy nijak nerehabilituje a nenaplňuje sliby dané místnímu obyvatelstvu vládou České republiky, ale naopak připravuje vylidněníŠumavy a uměle prohlubuje rozdělování člověka a přírody. Žádáme vládu České republiky, aby splnila své sliby dané tomuto území při vyhlašování národního parku v roce 1991.
Účastníci konference žádají pracovní orgány Svazu obcí Národního parku Šumava, aby zajistily odborné posouzení kulturního dědictví Šumavy, které bude podkladem pro jednání s orgány UNESCO pro záchranu kulturního dědictví Šumavy.
Účastníci konference dále konstatují, že počet přechodových míst přes společnou česko – bavorskou a česko – rakouskou hranici je nedostatečný. Je tak znemožněno právo na poznávání přírody a setkávání místních obyvatel z obou stran státní hranice. Účastníci konference se shodli na tom, že je nezbytné najít další cesty i přes chráněná území a prosadit tak cíle Schengenské úmluvy i v podmínkách Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava."

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě