Národní park Šumava čekají dramatické změny. Jeho ředitel Jiří Mánek čelí kritice, že jím navrhovaný zákon o Šumavě je špatný.

ŠUMAVA / Pro nástup do funkce by si představoval klidnější dobu. Když se Jiří Mánek před rokem stal ředitelem Národního parku Šumava, musel řešit bídnou ? nanční situaci své instituce i špatné vztahy v regionu. Složitou situace ale zvládl a národní park v roce 2012 neskončil v insolvenci, ačkoliv mu to reálně hrozilo.

Poslanci navíc projednávají hned dva návrhy Zákona o Národním parku Šumava. Odborníci i obyvatelé Šumavy na zákon, který by měl vnést do rozhodování o Šumavě pevný řád, čekají už osmnáct let. „Všechny nepříjemnosti za námi ale ještě zdaleka nejsou,” říká současný ředitel v rozhovoru pro týdeník 5plus2.

* Ředitelem národního parku jste od loňského července. Co vám první měsíce ve funkci ukázaly?

Když jsme před dvěma lety začali, nebyl žádný plán péče, ani návštěvní řád, bujela kůrovcová kalamita. Správa parku měla velmi špatné vztahy s regionem, unikaly peníze z prodejů dřeva. Myslím, že v horší situaci jsme to území převzít nemohli a pro mě osobně je to dobrá výchozí pozice, byť čelím velkému množství tlaků. Můžeme se jen zlepšovat.

* Správě parku i obyvatelům chybí už dlouhé roky Zákon o Národním parku Šumava. Nyní existují dva návrhy. Ohledně verze, na které jste se podílel, se teď ale znovu ozývají hlasy z mnoha stran, které říkají, že je špatná. Mnohým vadí proměna některých prvních zón v zóny druhé a třetí, kde je menší stupeň ochrany. Vám ne?

Myslím si, že tyhle výpady jsou mediální bublina, která není vyvolaná v zahraničí ale lidmi, kteří dříve rozhodovali o dění v Národním parku Šumava a dnes už tyhle pravomoci nemají. Návrh ministra Chalupy má jedno obrovské pozitivum. Vytvářel se totiž v široké diskusi za účasti mnoha aktérů šumavského příběhu a to takových, kteří mají velmi odlišné názory na správu národního parku a péči o svěřené území. Tihle lidé déle než deset měsíců jednali u kulatého stolu a na začátku se spolu nebyli ochotni ani bavit. Nakonec ale našli společné řešení.

* Někteří ředitelé národních parků v Evropě ale už ministrovi Chalupovi zaslali dopisy, ve kterých varují, že přijetí návrhu by mohlo vést k přeřazení Národního parku Šumava do nižší třídy mezi národními parky v kategoriích Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN)...

S mnoha řediteli národních parků jsem hovořil, a když jsem situaci objasnil, i lidé v zahraničí uznají, že situace u nás není jednoduchá a připravované řešení není zase tak špatné, jak někteří tvrdí. Hnutí Duha a někteří další aktéři například varují, že se chystá zničení národního parku a poskytnutí jeho území developerům a rozvojovým projektům. Není tomu tak.

* Takže developeři na Šumavu nemíří?

Ne. Protože hypoteticky je rozvoj možný pouze ve třetí zóně a žádný předložený návrh nepočítá s tím, že by třetí zóna měla být větší než pět procent. A ještě ani to neznamená, že všech pět procent území bude určených k rozvoji. To se řídí velmi přísně územním plánováním a rozvoj je možný jen v zastavěném území. To je zase jen asi dvacet procent z třetí zóny. Mluvíme tak o ploše několika stovek hektarů. Žádné zastavění a zrušení parku nehrozí. Zajímavé navíc je, že ti samí lidé, kteří to tvrdí, navrhují, aby se území obcí vyjmula z národního parku s tím, že by se zamezilo problémům. Já tvrdím, že by to bylo daleko horší, protože bychom ztratili regulační mechanismy, kterými bychom mohli výstavbu ovlivnit.

* Vraťme se ještě k rozdělení chráněných území podle IUCN. Opravdu Šumavě hrozí přeřazení do jiné kategorie?

Hrozí, a to je dobře. Národní park Šumava byl při minulém plánu péče ve II. kategorii podle IUCN. Ale v téhle kategorii musí každý národní park směřovat k pětasedmdesáti procentům území s bezzásahovým režimem. Jestliže někdo národní park do téhle kategorie zařadil s tím, že je tady třináct procent první zóny, tak neříkal pravdu. Biologicky na území Národního parku Šumava není takový potenciál, aby tady kdykoli v budoucnosti bylo tři čtvrti území národního parku bezzásahových. Hovořit o nás v souvislosti s II. kategorií IUCN, je pokračovat v mystifikaci veřejnosti.

* Lidé ze Šumavy mívali k tamní přírodě nezvykle blízký vztah. Platí to dodnes?

Ano, je to absolutní šumavský unikát. Je skvělé, že zde obyvatelé umí žít s divokou přírodou. A není možné to znásilňovat na tu či onu stranu. V jiných národních parcích lidé nejsou, je tam jen divoká příroda, nebo to není národní park. V žádném národním parku v Evropě není dvaadvacet obcí, jako je na Šumavě. A s takovými odlišnostmi musíme počítat.