VÁCLAV JANOUŠ
Ministr životního prostředí Richard Brabec odvolal k 30. dubnu ředitele šumavského parku Jiřího Mánka. MF DNES přináší analýzu: Co to pro Šumavu znamená? Otáčí se kormidlo? Bude klid?
Pro šumavský národní park je to zvrat. Proč vlastně ministr životního prostředí Richard Brabec Jiřího Mánka odvolal?
Buď chce vyhnat z čela člověka dosazeného ODS, a nebo chce šumavskou přírodu daleko více chránit před lidmi než dosud a mít klid od hádek s ekologickými aktivisty. Druhý důvod je pravděpodobnější, protože odcházející ředitel Jiří Mánek a vedením parku pověřený Pavel Hubený jsou dva naprosto rozdílní lidé.
Mánek – letitý člen ODS – razil teorii, že přírodu je potřeba chránit, ale jak jen to je možné otevírat národní park turistům i obyvatelům. Vymýšlel nová lákadla, budoval stezky, vyhlídky, snažil se otevřít stezku Luzenským údolím a hlásal, že kůrovce je potřeba zastavit vždy včas, i za cenu kácení. A pochopitelně proto se hádal s ekologickými aktivisty.
Pavel Hubený – dlouholetý šéf Chráněné krajinné oblasti Šumava – je přírodovědec. Člověk, který míní, že park je tu proto, aby chránil unikátní přírodu. „Ochrana přírody podle zákona je prioritní,” řekl včera Hubený.
Jeho jmenování, k němuž dojde v pondělí, je sice překvapením, ale při hlubší analýze celkem očekávaným krokem. Už když v únoru přijel nový ministr Richard Brabec (ANO) poprvé na Šumavu, sešel se krátce s vedením a pospíchal za starosty.
Na schůzku s nimi Mánka nepozval. Naopak řekl, že v jeho práci vidí některé nedostatky. „Naše názory na směřování parku se liší. Přál bych si, aby došlo ke zklidnění situace na Šumavě,” vysvětluje teď ministr. Zklidnění situace = ukončení dohadů s ekologickými aktivisty. Na druhou stranu, šumavské obce a Plzeňský i Jihočeský kraj se s Mánkem nehádaly, naopak názory měly totožné.
Hubený byl náměstkem ředitele
A pokud chce ministerstvo mít od hádek s aktivisty klid, není na správě parku jiný šéf, kterého by aktivisté s poklidem a bez kritiky přijali, než je Hubený.
Na správě parku pracoval jako náměstek ředitele a šéf chráněné krajinné oblasti už za ministra Martina Bursíka ze Strany zelených (2007–2009), za něhož se ponechávala příroda více svému osudu, jenže po orkánu Kyrill se kůrovec masivně rozšířil a začala kalamita.
Z tohoto vedení tehdejšího ředitele Františka Krejčího, které ekologičtí aktivisté příliš nekritizovali a naopak starostové volali po aktivním boji s kůrovcem, zůstali na správě parku dodnes pouze dva lidé – Hubený a druhý náměstek Tomáš Fait, který se stal Mánkovou pravou rukou.
„Pavel Hubený je pro aktivisty jednoznačně nejpřijatelnějším člověkem. Pro nás je to signál, že ministrovi nejde o dohodu s lidmi na Šumavě, ale s aktivisty v Praze,” kritizuje starosta Modravy a předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert.
Výsledek výměny na Šumavě je tak téměř jasný. A stejný jako v minulých letech. Přinese zklidnění hádek s aktivisty, a naopak nové dohady s regionem, přesně jako v době, kdy byl ministrem Martin Bursík. Zde jsou tři důkazy: reakce ekologického aktivisty Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA. „Odvolání Mánka je správným krokem. Vypadá to, že ministr Brabec udělal tečku nad vládou kmotrů ODS na Šumavě.”
A naprosto opačná argumentace jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly z ČSSD. „Stále voláme po koncepčním dlouhodobém přístupu. Před měsícem jsem měl po schůzce s panem ministrem dojem, že můžeme najít kompromis a řešení. Dnešními zkreslenými argumenty tento můj pocit zcela vyvrátil. Zákon o Šumavě nutně potřebujeme nikoliv kvůli kůrovci, ale jako ochranu před úředníky a unáhlenými svévolnými kroky opakujícími se s příchodem téměř každého nového ministra,” prohlásil Zimola.
Starosta Horní Plané Jiří Hůlka (STAN) je ve svém komentáři situace ještě ostřejší. Odvolání ředitele považuje za otevření parku dřevařské lobby. Stejný argument přitom dosud používali ekologičtí aktivisté, když komentovali kroky Mánka. „V národním parku se za ředitelování pana Mánka těžilo desetkrát méně než za ředitelování předešlého ekologického vedení,” řekl Hůlka.