Šumavští starostové míří k prezidentovi Miloši Zemanovi. Chtějí s ním hovořit o problému národního parku a v případě, že by prošla vládní novela zákona o ochraně přírody a krajiny, s níž nesouhlasí, žádat její nepodepsání.

ŠUMAVA Schůzku na Hradě domlouvá senátor Jan Veleba, čestný preziden Agrární komory, který se spojencem šumavských starostů a hlasitým kritikem ponechání přírody svému osudu stal až letos. Jeho slova jsou ale více než čitelná. „Pokud bychom nic neudělali a jen nečinně přihlíželi, jak ultrazelená lobby pod rouškou vzletných ideálů, nicméně čistě za účelem plnění vlastních kapes, plení Šumavu, čeká tento krásný kout České republiky katastrofa. Už nyní je přes 20 000 ha šumavských lesů zničeno, už nyní je silně narušena rovnováha mezi přírodou a lidmi, kteří tady žijí,” prohlásil Veleba například nyní na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích.

U prezidenta chce domluvit schůzku ještě do poloviny září. „Chci, aby prezident dostal co nejčerstvější informace přímo od lidí z regionu. Na schůzce by mělo být několik starostů a hlavní zástupci regionu, tedy počítám do pěti lidí. V případě, že projde Poslaneckou sněmovnou vládní návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, budu jej jednoznačně nabádat, aby tento návrh zamítl a nepodepsal,” řekl včera MF DNES Jan Veleba.

Jedním z účastníků schůzky u prezidenta Miloše Zemana, který se v minulosti také o šumavském národním parku vyjadřoval naprosto přímočaře, že je potřeba s kůrovcem bojovat a neponechat celou Šumavu svému osudu, bude starosta Modravy a předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert. „Prezidentovi, který Šumavu měl i jako téma své volební kampaně, chceme vysvětlit, že Modrava letos slaví 400 let od první písemné zmínky a celých 400 let tady žili lidé spolu s přírodou a nikdy to nevadilo. Chceme mu situaci vysvětlit z pohledu šumavských obcí, protože nevíme, kdo jej o situaci v parku informuje a jak. Domníváme se, že má jen kusé informace a chceme mu vysvětlit, že se rozhodně nechystají žádné developerské hody, jak je někdy zmiňováno,” zdůvodňuje chystanou schůzku Schubert.

O problému šumavského národního parku se diskutuje už od jeho vyhlášení v roce 1991. Stojí proti sobě dvě skupiny - první v čele se starosty, lesníky a regionálními politiky žádá, aby se v parku bojovalo proti kůrovci a obce se mohly rozvíjet, ta druhá - část vědců a ekologičtí aktivisté zase namítají, že národní park má být od toho, aby co nejvíce chránil unikátní přírodu a ponechal cenná území svému vývoji. Obě strany tvrdí, že na Šumavě musí mít vedle sebe místo jak přírodní procesy, tak lidé. Jak k tomu ale dospět a za jakých omezení, v tom se už rozcházejí.