ČESKÉ BUDĚJOVICE Aktivisté blokují kácení stromů, vědci bojují s ředitelem národního parku, obyvatelé šumavských obcí zase nadávají aktivistům a na obou stranách sporu padají žaloby. A ke všemu se nyní zdá, jakoby se na rozbouřené a rozhádané Šumavě už nelíbilo ani jejím nejmohutnějším obyvatelům, tedy losům.

V sousedních Horních Rakousích totiž minulý týden vzbudilo velké pozdvižení několik fotografií těchto zvířat, pohybujících se nikoliv v divoké přírodě, ale dokonce na předměstí Freistadtu nebo Lince. Podle zoologů se jedná o losy, kteří do Rakouska přešli ze Šumavy. I když takové přechody losů přes hranici nejsou výjimečné, letos mohutná zvířata nezvykle cestují mnoho kilometrů do rakouského vnitrozemí a ukazují se lidem v hustě obydlených oblastech.

„Nevěřil jsem svým očím,” popsal takové ranní setkání Gerhard Aubrecht, vedoucí Biologického centra Zemského muzea v Linci. Mohutného losího samce totiž náhodou spatřil na louce u silnice, vzdálené jen šest kilometrů od hornorakouské metropole.

Ještě mnohem větší šok ale připravil los fotbalistům, kteří večer trénovali na fotbalovém stadionu ve vesnici St. Peter na předměstí Freistadtu. Majestátní zvíře prošlo v klidu přímo kolem hřiště. Další los se objevil u St. Oswaldu, dalšího, nebo možná stejného losa vyfotografoval náhodný svědek, jak běží přímo kolem freistadtských městských hradeb.

„Losi k nám opakovaně přicházejí z Česka. Aby se ale pouštěli tak daleko na jih, to je opravdu velmi neobvyklé,” řekl Christopher Böck z hornorakouského loveckého sdružení. Zvířata se totiž dosud objevovala jen v těsné blízkosti hranice, potom se vracela na Šumavu.

Podle Pavla Šustra z oddělení ochrany a výzkumu šumavského národního parku to ale rozhodně neznamená, že by losi začali s hromadnou migrací ze Šumavy do „klidnějšího” Rakouska. „Oni poměrně často migrují i do českého vnitrozemí, třeba na Kaplicko, nebo dokonce až na Vysočinu,” řekl LN Šustr.

I když dospělý los může vážit přes 400 kilogramů, je velmi těžké ho spatřit. Zvíře dokáže takřka dokonale splynout s přírodou. Pokud přece jen narazí na člověka, zůstane ve skrytu stát, neutíká jako srnka, neprozradí se. Fakt, že se losy nyní podařilo vyfotografovat v Rakousku i na předměstí měst, může být podle Šustra prostě náhoda.

„Stejně tak loni vyfotografovali losa třeba na sjezdovce v Churáňově,” uvedl Šustr. Na Šumavě podle něj žije odhadem deseti- až patnáctičlenná populace losů, která se zdržuje zejména na pravém břehu Lipna. Los byl v Česku vyhuben už ve středověku. V šedesátých letech minulého století se ale na jihu Čech objevilo několik jedinců, původně z Polska. A zvířata se začala na Šumavě také rozmnožovat. Na pravém břehu lipenské přehrady se los trvale vyskytuje od roku 1973.