Ochrana šumavské přírody nám bere práci, stěžují si místní. Za kácení kůrovcem napadených stromů přitom park platí cizincům.

VIMPERK Jde do tuhého, poslali na nás ruskojazyčnou mafii. Takový pocit mohli mít včera ekologičtí aktivisté, kteří už pět dní brání dřevorubcům v oblasti Ptačího potoka na Šumavě v porážení kůrovcem napadených stromů. Tvrdí totiž, že ředitel šumavského parku Jan Stráský nemá ke kácení potřebné povolení.

„Ráno sem přišlo asi třicet dřevorubců, takřka všichni mluvili rusky. Snad se má jednat o Kazachy,” řekl LN jeden z ekologických aktivistů přírodovědec Mojmír Vlašín. Ředitel Stráský si ale žádnou ruskojazyčnou mafii na aktivisty nepozval. Fakt, že kůrovcovou kalamitu likvidují na Šumavě místo místních dřevorubců a lesních dělníků Ukrajinci, Kazaši nebo Bělorusové, představuje zcela běžnou praxi.

A to vše v době, kdy si Sdružení šumavských obcí stěžuje, jak přísná ochrana přírody bere místním lidem práci a ubírá pracovní možnosti. Na Šumavě se ovšem i přes ponechání části šumavské přírody svému osudu, kácí v dalších oblastech parku jako nikdy v novodobé historii. Proč tedy v lesích nepracují místní?

„Zaměstnávání cizinců na práci v lese je nešvar, se kterým ale my nemůžeme nic dělat,” řekl LN zástupce ředitele parku a rodilý Šumavan Jiří Mánek. Už minulé vedení šumavské rezervace podle něj vybralo na základě veřejné soutěže zhruba 200 firem, které pak dále soutěží o konkrétní zakázky. „My už nemůžeme ovlivnit, zda si nějaká firma najme na práci místo místních cizince,” řekl Mánek. Až v příštím roce dohodnuté kontrakty vyprší, bude se podle něj park snažit nastavit kritéria tak, aby firmy více nutila k zaměstnávání místních.

Rakouská inspirace Podnikatelé se hájí tím, že místní lidé nemají o těžkou práci v lese zájem a raději dávají přednost životu na podpoře. Mnozí nezaměstnaní Šumavané naopak tvrdí, že jim firmy nabízejí peníze, které mohou stačit právě jen Ukrajincům.

Kudy tedy ven ze začarovaného kruhu? Možná lze hledat inspiraci na rakouské straně Šumavy, kde není možné potkat dřevorubce či dělníka, který by neuměl německy. „Zaměstnáváme výhradně místní lidi s výjimkou dvou Němců, kteří ale také bydlí v regionu nedaleko hranic,” řekla LN Ingrid Fischerová z oddělení lesního hospodářství kláštera ve Schläglu. Zdejším premonstrátům patří takřka 7000 hektarů šumavských lesů, všechny práce v lese ale zvládnou s vlastními, celoročními zaměstnanci. A to i přesto, že platy v Rakousku jsou oproti českým takřka trojnásobné a najmutím levnější pracovní síly nebo firmy by tedy klášter výrazně ušetřil.

„Naším cílem není dosahovat každý rok vyšších zisků. Hospodaříme se ziskem, ale tak, abychom našim zaměstnancům a místním lidem zabezpečili určitou jistotu zaměstnání i do budoucna,” řekl LN druhý muž klášterní hierarchie Marcus Rubasch. Klášter, který má své výroční zprávy nadepsané slovy „Tradice, hodnoty, obezřetnost”, vlastní kromě lesů ještě 27 rybníků, lyžařský areál Hochficht, dvě vodní elektrárny, několik restaurací, vinárnu a známý klášterní pivovar.

***

Boj o Ptačí potok

* Na ekology blokovanou lokalitu Ptačí potok sice včera ráno dorazili těžaři, pracovali ale v sousedním lese, kde se podle ekologů může zasahovat. Ani policie, kterou na místo zavolali kvůli podezření z neoprávněné těžby, v blokované lokalitě žádné pracující těžaře nenašla, takže odjela.

* Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský včera řekl, že tu chtějí začít neodkladně těžit. Nesdělil ale, jak z Ptačího potoka aktivisty dostanou. Má dva výklady. Jeden říká, že hromadné akce zde není možné organizovat bez souhlasu správy parku, a ten ekologové nemají. Druhý tvrdí, že park má dbát, aby nevznikaly hospodářské škody. Park by pak mohl požádat soud o předběžné opatření nebo policii o pomoc při ohraničení pracoviště pro těžaře.