Národní park Šumava (NPŠ) obnovil za dva roky díky EU mokřady na ploše 700 hektarů. Před zahájením 6,5letého projektu LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který vrací vodu do krajiny, trvala revitalizace tak velké plochy v rezervaci 20 let. Ročně se obnoví několik pramenišť a až 200 hektarů rašelinišť, řekl ČTK mluvčí NPŠ Jan Dvořák. Letos park sanuje dalších 15 lokalit, mezi nimiž jsou i známá místa jako Jezerní slať, Mrtvý luh a Novosvětské slatě u Borových Lad.
Projekt zahájený koncem roku 2018 je přesně v polovině. Celkem plánuje obnovit 47 rašelinišť a pramenišť s plochou 2059 hektarů, čtyři lokality jsou v Bavorském lese. Projekt za 150 milionů Kč podporuje evropský program LIFE a ministerstvo životního prostředí. Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány kvůli vyšší produkci dřeva a zesílení zemědělského hospodaření, v posledních letech i kvůli počasí. Po dokončení projektu v prosinci 2024 se zvýší hladina podzemní vody na úroveň blízkou stavu před odvodněním.
„Stejně jako loni byla hlavní obnova pramenišť a drobných potoků. Letos jsme poprvé začali ve větší míře uvolňovat potoky z drenážního potrubí a vracet je zpátky na povrch,“ uvedl mluvčí. Do původních zvlněných tras se za dva roky vrátilo 17 kilometrů napřímených potoků.
„Obnovili jsme například pravděpodobně největší vysušené prameniště v údolí řeky Křemelné u bývalé osady Skelná neboli Glaserwald. Až tři metry hluboké kanály zde byly zablokovány a zasypány zeminou. Vyvěrající voda byla vrácena zpátky na povrch. Z prameniště dnes vytéká přírodní potůček klikatou cestou do Křemelné,“ uvedla garantka projektu Iva Bufková ze Správy NPŠ.
Park podle ní obnoví každý rok zhruba šest pramenišť. „Před revitalizací jsou některé lokality vysušené do takové míry, že na vodu v mokřadu se narazí až metr i níže pod povrchem,“ řekla. Rušením drenážní sítě se podzemní voda vrací k povrchu, i když často nebývá na první pohled vidět.
„Už na první pohled je objem takto zadržené vody v obnovených mokřadech obrovský. Ke konci projektu půjde o stovky tisíc kubických metrů vody, která se zadrží v krajině,“ řekl Lukáš Linhart z oddělení vod a mokřadů NPŠ.
Stavební firmy a dobrovolníci ručně nebo lehkou technikou přehrazují prkny, nepropustnou tkaninou a navážkou odvodňovací příkopy, místy až pět metrů široké a dva metry hluboké, kterými dříve proudila všechna voda bez vsakování do řeky Křemelné. Poté začne voda téct přirozenými koryty, která si znovu vytvoří. Do ochlazených míst se vrací původní flóra a fauna. „V meandru revitalizovaného potoka pod obcí Pěkná se objevil na Šumavě velmi vzácný chřástal vodní. Mokřady obsazuje mizející bekasina otavní. Data nám také ukazují, jak mohou pomoci tlumit přehřívání krajiny v období sucha, což může být přínosem hlavně pro zemědělce i další hospodáře,“ řekl Linhart.
ČTK
