Malý Bor u Prášil (Klatovsko) 30. srpna (ČTK) - Obnovy 13 rašelinišť a pramenišť ze 47 plánovaných zatím dosáhl Národní park Šumava (NPŠ) za 2,5 roku fungování projektu LIFE for MIRES. Na obnově celkem 2059 hektarů ploch, z nichž čtyři lokality jsou v Bavorském lese, spolupracuje s bavorským národním parkem. Sedmiletý projekt za 150 milionů korun, který má vrátit vodu do krajiny, podpořila v programu LIFE Evropská unie, řekla dnes ČTK vedoucí programu Iva Bufková z NPŠ. Projekt podpořilo i ministerstvo životního prostředí 40 miliony. Na území Šumavy, která je významnou zásobárnou vody, je odvodněno přes 50 procent mokřadů, a rašelinišť dokonce asi 70 procent.
Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány kvůli vyšší produkci dřeva a zesílení zemědělského hospodaření. V posledních letech vysychaly také kvůli počasí. V programu LIFE for MIRES bude celkem na české straně revitalizováno 1672 hektarů odvodněných mokřadů a obnovena budou dvě rašeliniště zničená průmyslovou těžbou. Projekt má skončit v prosinci 2024. Za tu dobu se počítá se zablokováním 80 kilometrů odvodňovacích kanálů, a naopak s obnovou 13 kilometrů potoků. "Hladina podzemní vody se zvýší na úroveň blízkou stavu před odvodněním," řekl Lukáš Linhart z NPŠ.
Stavební firmy a dobrovolníci ručně nebo lehkou technikou přehradí prkny, nepropustnou tkaninou a navážkou odvodňovací příkopy, místy až pět metrů široké a dva metry hluboké, kterými dříve proudila všechna voda bez vsakování do řeky Křemelné. Voda poté začne téct přirozenými koryty, která si po více než 200 letech znovu vytvoří. Do současné doby už bylo podle Linharta obnoveno 680 hektarů mokřadů a pět kilometrů horských potoků. Do těchto míst už se podle Bufkové vrací původní flóra a fauna. Sondy vědců Jihočeské univerzity na obnovených plochách potvrzují, že se zvyšuje hladina podzemní vody a ochlazuje se prostředí.
„V minulých dvou letech jsme revitalizovali 13 lokalit a letos jich dalších 15 přibude. Vybíráme místa, která jsou v kritickém stavu a kde bude mít zásah nejúčinnější dopad na krajinu,“ uvedla. Podle Bufkové zahrnují celé území Šumavy od Železné Rudy až k Lipnu. „Obnovujeme mokřady už přes 20 let. První dvě etapy hradil park a tuto třetí EU,“ řekla. „Voda je krev Šumavy. Zhruba 200 let jsme Šumavu měnili, odvodňovali ji, vysušovali. Teď je na čase, jí vodu vrátit,“ uvedl ředitel šumavského parku Pavel Hubený.
Oba parky, český i německý, budou usilovat o další dotace. Podle Bufkové není projekt jen o obnovení vodního režimu v krajině, tedy o terénních pracích, ale jeho důležitou součástí je poučení veřejnosti. Parky se také snaží, aby model převzali zemědělci a lesníci ve volné krajině. „Třeba tady v Malém Boru u Prášil, kde revitalizujeme 32hektarové prameniště, vidíme, že se třeba vyjme jen část pastviny a přizná se vodě, a na zbytku může zemědělec dále hospodařit. Ukazujeme to také Lesům ČR a Vojenským lesům a statkům,“ uvedla Bufková.
Plzeňský kraj chápe projekt jako dobrý příklad, podle něhož by měli postupovat další organizace hospodařící v krajině. „Máme projekt Zdravá krajina, který zmapuje celé území Plzeňského kraje. A chtěli bychom podobně postupovat ve volné krajině, která se buď obdělává, nebo jsou to volné lesy,“ řekl náměstek hejtmana Josef Bernard (STAN).
Komentáře