Plánovaná lanovka a sjezdovka na svazích hory Hraničník má být vyňata z národního parku. Komu bude sloužit, kdo o ni bude pečovat?

Území pod plánovanou šumavskou lanovkou Klápa-Hraničník, která má zabezpečit zejména zimní spojení obcí na břehu Lipna s rakouským lyžařským střediskem Hochficht, bude mít velice nejistý status. V závazné mapové příloze vládního návrhu zákona o Šumavě, který ve čtvrtek 9. května postoupil v Poslanecké sněmovně do 2. čtení, se počítá s jejím úplným vynětím z Národního parku Šumava (NPŠ).

Jenže lanovka se má probourat nejcennějšími pralesními společenstvími první zóny národního parku, a tím je obnažit. A rozetnout vedví jednu z významných jádrových oblastí výskytu tetřeva. Z jedné klidové oblasti pro tetřeva budou dvě neklidné a mezi nimi hlučící komerční koridor. Tady by však pro žádnou nárazníkovou zónu nebylo místo.

Ať jsou pohledy na připravovanou zonaci NPŠ jakékoli, nikdo nezpochybňuje, aby jádrové území národního parku, tvořené převážně prvními zónami, obklopovaly druhé a třetí zóny. A celý park, kromě lesů na státní hranici, je obklopen ještě Chráněnou krajinnou oblastí Šumava, která má být kromě vlastních ochranářských funkcí nárazníkovou zónou pro národní park. Tady by však pro žádnou nárazníkovou zónu nebylo místo.

Kdo bude pečovat o koridor

Pozemky pod plánovanou lanovkou jsou v majetku státu. Záměr výstavby lanovky, na nějž v současnosti probíhá posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA), podal Jihočeský kraj. Bude snad on pečovat o ochranu toho mála, co pod lanovkou zbude z přírody? O zvláštní území mezi dvěma "půlparky", které vzhledem k účelu, pro který má být zřízeno, bude vším jiným, než nárazníkovou zónou? Zdá se, že na to nikdo rozumně nepomyslil. Už se však mimo protokoly začíná proslýchat, že by se plánované vynětí z parku nekonalo a území by bylo zařazeno do třetí zóny NPŠ.

Celý článek najdete zde.