Správa parku tvrdí, že pokud se ještě ve větším nezačne zasahovat proti kůrovci, bude západní část Šumavy do tří let zcela bez smrků.

VIMPERK Správa šumavského národního parku se letos pustí do ještě většího boje proti kůrovci než dosud.

Tvrdí, že šumavské lesy usychají takovou rychlostí, že západ Šumavy bude do tří let zcela bez smrků, pokud se nezačnou napadené stromy kácet. Za poslední čtyři roky už v rezervaci uschlo 2,7 milionu stromů. „Nemůžeme vykázat výsledky, které by jednoznačně nasvědčovaly ústupu kůrovcové kalamity. Poslední letecké snímkování šumavských lesů potvrzuje další rozšíření lýkožrouta. Proto nás to vede k větší intenzitě zásahů. Zelená Šumava i pro další generace je cíl, kterého se nehodláme zříci,” zdůraznil včera ředitel šumavského parku Jan Stráský.

Správa parku rovnou přiznává, že kácení v lesích přinese i škody. A to především ty, na které upozorňují už roky ekologičtí aktivisté -vzniknou vykácené palouky, takzvané holiny. „Zastavení kůrovce bez vzniku holin je nereálné. My je budeme zalesňovat a zároveň se snažit na Šumavu, kde je nyní drtivá většina smrků, navrátit buk a jedli,” dodává náměstek správy parku Jiří Mánek.

Situace už je podle správy parku tak kritická, že letos bude překonána i třímilionová hranice poničených stromů po větrné smršti z roku 1870. Kácení stromů je ale podle správy rezervace nejmenším zlem, je to prý jako operace, při které buď pacient zemře, nebo bude mít jizvu po skalpelu.

Šumavští starostové jsou nyní se správou parku zajedno. Proti kůrovci je třeba bojovat a lesy musí být znovu zelené. Jinak prý přijdou místní podnikatelé o turisty a obce se začnou vylidňovat.

„O tom, že na Šumavě není kůrovcová kalamita, už dnes hovoří jen ekologičtí aktivisté, kteří tu většinou ani nebydlí. Turistů kvůli kůrovcové kalamitě až o třetinu ubylo. To je přímý dopad,” komentuje starosta Modravy Antonín Schubert. Úbytek turistů už zaznamenal i starosta Horní Plané a předseda Svazu šumavských obcí Jiří Hůlka. Turisté přijíždějí maximálně na jeden den a v obcích utratí méně peněz. „Potřebujeme návštěvníky, kteří na Šumavu přijedou na několik dnů. Nyní se snižuje délka jejich pobytu i stejně jako útrata. Je třeba zastavit experiment s hnědou Šumavou,” postavil se za správu parku Hůlka.

Provozovatelé šumavských hotelů, penzionů a restaurací úbytek turistů také potvrzují.

„Dříve přijížděli lidé na týdenní dovolenou, dnes spíše na den či dva. S cenami jsme šli dolů. Mnoho podnikatelů už to vzdalo, na prodej jsou desítky penzionů. Šumava už není takový zlatý důl, jaký byla,” konstatuje provozovatel jednoho z penzionů na Kvildě, který nechtěl uvést své jméno.

Ekologičtí aktivisté se naopak s takovými slovy nemohou smířit. Už nyní blokují kácení kůrovcem napadených stromů u Ptačího potoka nedaleko Modravy v lokalitě Ztracený. Vadí jim, že se správa parku pustila do kácení v místech, kde podle nich hnízdí vzácní ptáci.

Nového ředitele parku Jana Stráského, který je ve funkci pět měsíců, kritizují od samého začátku. Vadí jim, že není vzdělaný lesník a v boji proti kůrovci zastává naprosto opačný postoj než oni.

„Pořád říká, že s kůrovcem je třeba bojovat, ale musí respektovat, že část parku je bezzásahová a proti kůrovci se zde nezasahuje. I tam, kde zásahy dělat lze, je třeba je dělat šetrně a zmenšit riziko vzniku holin,” kontruje slova ředitele ekologický aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Podle něj kůrovec na Šumavě byl po tisíciletí a do přírody patří.

„Není třeba strašit lidi kůrovcem a slovy o kalamitě. To, co přírodě ublíží, je právě vznik holin,” říká Bláha.

Při rojení vyletí 200 tisíc brouků

Správa parku říká, že na 25 procentech rozlohy parku bude les dál ponechán svému přirozenému vývoji, ale na zbylých dvou třetinách se proti lýkožroutovi bude bojovat.

Z každého napadeného stromu vyletí při rojení 150 až 200 tisíc brouků. Aby uschnul další strom, stačí, aby se jich pod kůru zavrtalo pět set. Z každého napadeného stromu tak lýkožrout napadne zhruba dalších deset.

Kácet se bude nyní nejvíce v západočeské části Šumavy, kde se brouk množí více než v té jihočeské. Největší zásahy tak park plánuje na Modravsku, v okolí Srní a Prášil.

„Zelená Šumava i pro další generace je cíl, kterého se nehodláme zříci.” Jan Stráský, ředitel parku

„Není třeba strašit lidi kůrovcem. To, co přírodě ublíží, je vznik holin.” Jaromír Bláha, Hnutí DUHA