Šumavským obcím se nezamlouvá záměr nového ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), který chce vytvořit co nejjednodušší návrh zákona o Národním parku Šumava pospojovaný z již existujících koncepcí.

Podle šumavských starostů totiž bude jednoduchý návrh zákona snadno zneužitelný například environmentálními organizacemi nebo developery. Svaz obcí Národního parku Šumava chce proto ministra přesvědčit o tom, aby učinil přesný opak a zasadil se o vznik perfekcionistického a detailního návrhu legislativy.

„Šumava zasluhuje jednoznačnou, trvalou a kvalitní koncepci. Nedomníváme se, že by takovou koncepcí měl být jednoduchý návrh zákona, jak pan ministr předeslal,” potvrdil Právu šéf svazu a starosta Modravy Antonín Schubert (BEZPP). „Když v dřívějším návrhu zákona nebylo napsáno, že se v první zóně nesmí betonovat, Hnutí duha hned přišlo s kampaní, že se v první zóně betonovat smí,” dodal na vysvětlenou. Šumavské obce chtějí zabránit developerským projektům, které nevycházejí z místní tradice. Zároveň se jim ale nelíbí vylidňování, které region trápí. „Chceme, aby nám bylo umožněno na našem území postavit školku, zdravotní středisko, prodejnu nebo naučnou stezku. Pokud takovou možnost budeme mít, je nám jedno, jak bude vypadat zonace národního parku. O té by měl rozhodnout demokraticky zvolený parlament,” sdělil Schubert.

Postoj starostů Schubert v úterý tlumočil na plzeňském hejtmanství. Obě strany se společně domluvily, že hejtmanství s odborníky a starosty připraví návrh deklarace. Ta má reflektovat jednotný názor regionu na problematiku šumavského národního parku. Pokud ji zastupitelé v březnu schválí, kraj ji jako podklad předá ministerstvu životního prostředí.

„Na podobě nově připravované legislativy chceme s panem ministrem Brabcem spolupracovat. Deklarace je naším prvním krokem,” řekl Právu plzeňský hejtman Václav Šlajs (ČSSD). A jaké jsou cíle Plzeňského kraje? „Chceme chránit přírodu, ta ale musí být v rozumné míře otevřena lidem. Také chceme udržet zaměstnanost v regionu a řešit problém vylidňování venkova,” sdělil Šlajs.

Prášily po svém

Vlastní cestou se zatím snaží jít Prášily. Katastrem zaujímají jednu šestinu národního parku, přesto nejsou členem svazu šumavských obcí. Zdejší starosta Libor Pospíšil (BEZPP) zatím s postupem nového ministra souhlasí. „Norma zákona musí být jednoduchá a obecná a neměla by obsahovat zonaci, která se může stát svěrací kazajkou a omezovat jak rozvoj obcí, tak ochranu přírody,” uvedl Pospíšil.

Podle Pospíšila se Prášily od ostatních šumavských obcí liší. „Sice zde fungoval vojenský prostor, ale jinak se jednalo o nedotknuté území nikoho. Teď k nám najíždějí cizí firmy a dělají tu práce, které zde nikdo šedesát let nedělal. Osobně si myslím, že je to špatně. Prášilsko by mělo být prezentováno jako specifická ukázka formy národního parku, tedy jako neudržovaný prostor,” řekl Pospíšil.