reakce na názor
Kandidát na senátora a současný senátor krumlovsko–prachatického obvodu Tomáš Jirsa zveřejnil v Deníku 23. 8. svůj názor na údajné usychání národního parku Šumava.
Na úrovni šíření poplašné zprávy tvrdí, že dojde „k uschnutí lesa na dalších desítkách tisíc hektarů" tzv. bezzásahových zón národního parku Šumava. Jeho článek je plný nepřesností a povrchních obav.
V budoucnu mají být totiž tyto zóny (podle dnešní právní terminologie jde o první – přírodně nejcennější – zóny) rozšířeny z dnešních 13 % na cca 30 % rozlohy celého národního parku.
Tyto zóny tvoří tzv. „jádro" národního parku, důvod a podstatu jeho existence.
Jinými slovy: tvoří národní park. Při jeho rozloze cca 60 tisíc hektarů, dnes první zóny tvoří cca 8 tisíc hektarů, což lze považovat za ostudně málo. Dokonce se za posledních 25 let existence národního parku zmenšily! Při jeho vyhlášení v roce 1991 totiž tvořily 21 % a po pěti letech jeho existence byly bezdůvodně zmenšeny.
V prvních zónách je rozhodujícím činitelem přirozená obnova lesa, nikoliv pěstební a hospodářské zásahy lesníků známé z hospodářských lesů. Ty jsou určeny primárně na pěstování dřeva a kácení stromů. Les v jádru národního parku má být ponechán svému vývoji stejně, jako je tomu v sousedním Bavorském národním parku a jiných parcích Evropy. Část lesů jádrových zón prochází přirozeným cyklem; odumírání, o kterém T. Jirsa píše, je jeho součástí. Stejně tak je jeho součástí i „zmrtvýchvstání" lesa, které se masívně a samovolně děje. O tomto procesu pan senátor pomlčel! Vůbec tedy nejde o usychání jako konečné stádium lesa ani o usychání člověkem řízené či „státem" organizované.
Také jistě nejsou údajným usycháním ohroženy „další desítky tisíc hektarů lesa" v národním parku, neboť jádrová zóna se má jen dostat na svůj minimální stav – asi dvacet tisíc hektarů celkem.
Pro zajímavost: v samotném jihočeském kraji přibylo za posledních dvacet let 5 686 hektarů lesa a v celé České republice se za poslední půlstoletí lesy nově rozšířily dokonce o plných 169 000 ha. Ve světle toho jsou obavy senátora Jirsy o úplnou „zelenost" cca 20 000 ha v NP Šumava vskutku nicotné.
Pan senátor se mýlí i v tom, že prý otázku rozšíření jádrové zóny řeší novela zákona o ochraně přírody a krajiny, právě projednávaná v parlamentu.
Není tomu tak. Ta novela modernizuje – fakticky na popud Nejvyššího správního soudu – obecnou právní úpravu národních parků v celé České republice.
Závěrem bychom rádi vyjádřili názor, že národní park Šumava, který letos slaví 25 let od svého založení, se dočká lepších časů. Totiž časů normálních pro národní parky, které by neměly být vnímány jako brzda developerů a hospodářské činnosti. Ty totiž mají sloužit vědeckému a turistickému poznávání. I proto jejich režim musí být jiný, než je režim rekreačního příměstského lesa nebo dokonce golfového hřiště.
Svatomír Mlčoch, právník
Mgr. Jiří Guth, ekolog
