Každé volby jsou také o naději, že se Šumava opět stane zelenou střechou Evropy. Nejen Šumavákům, obyvatelům Plzeňského a Jihočeského kraje, ale i dalším lidem této země by neměl být osud šumavských lesů a jeho obyvatel lhostejný.

Každý by si měl uvědomit, že mimo jiné také volí mezi zelenou Šumavou plnou zpívajícího ptactva a vyschlou Šumavou bez dospělého lesa, zato plnou aktivistů přivázaných ke stromům. Loňským podzimním krajským volbám předcházely průzkumy veřejného mínění agentury STEM v Jihočeském a Plzeňském kraji, kdy veřejnost stála jednoznačně za současným vedením Národního parku Šumava (NPŠ) - Plzeňáci z 68 %, Jihočeši z 63 %.

Lesy NPŠ nejsou lesy hospodářské. Jedná se o lesy národního parku, které nemají, a ani nesmějí mít charakter hospodářského lesa ve smyslu jejich pěstování za účelem ekonomického profitu. Přesto však o většinu šumavských lesů, které byly po staletí obhospodařovány člověkem, je nutno pečovat za účelem jejich ochrany před kalamitami. Ponechat nepřirozené lesy náhle svému osudu, má dalekosáhlé negativní dopady do celých ekosystémů i do životního prostředí místních obyvatel.

Proč dva návrhy?

Přes odpor vládních poslanců se v únoru opozici ve sněmovně podařilo posunout návrh zákona o NPŠ do dalšího projednávání. Předlohu předložilo již před půldruhým rokem Zastupitelstvo Plzeňského kraje. Koalice však jeho projednávání neustále odsouvala.

Opozice připustila, že návrh není dokonalý a potřebuje určité úpravy, ty ale lze provést formou pozměňovacích návrhů. Vládě vyčetla, že dosud žádný návrh zákona o Šumavě navzdory slibům nepředložila. »Ano, možná že návrh zákona o NPŠ není bezchybný, ale obávám se, že v této chvíli je jediným návrhem zákona o Šumavě a Šumava si zákon zaslouží,

« apeloval na poslance za předkladatele normy krajský radní Václav Štekl (KSČM). Podle autorů novely je jejím hlavním cílem ochrana před kůrovcem. Předloha navrhuje scelení prvních bezzásahových zón a vytvoření čtvrté zóny na území obcí parku či ustavení neziskové organizace, která by se starala o hospodaření parku.

»Žádný další návrh nebude do voleb předložen. Všichni víme, že ten návrh není dokonalý, ale za důležité považuji to, že prošel do druhého čtení. Ve výborech se nyní musíme pokusit najít nějakou střední

cestu, pevně věřím, že to bude tak, aby to Šumavě pomohlo,« přidala se také stínová ministryně KSČM pro resort životního prostředí Kateřina Konečná při únorovém hlasování.

Ve sněmovně jsou však nyní návrhy dva. »Exministr Tomáš Chalupa (ODS) se před dvěma lety netajil velkou ambicí najít shodu všech zainteresovaných stran. Jeho iniciativa ale po roce usnula. Probudilo ji až schválení návrhu zákona Plzeňského kraje v prvním čtení v Poslanecké sněmovně.

Proto byl původně připravovaný návrh MŽP uspěchaně dokončen a se souhlasem Nečasovy vlády byl předložen poslancům. Na názory odborníků nebo dokonce vědecké obce se pan ministr v tomto případě už moc neohlížel. Potřeboval jediné. Mít vlastní zákon o NPŠ ve sněmovně. A to v jakékoli podobě,« vysvětlila Haló novinám Konečná.

NPŠ ale nejsou jen lesy

Šumava potřebuje svůj zákon rozvoje pracovních příležitostí pro místní obyvatele, převážně spojené s turistickým ruchem, lesnictvím a dřevařskou výrobou, aby se na Šumavě neopakovalo její vysidlování. Šumava má ambice stát se středoevropskou perlou, pokud všichni zúčastnění vezmou rozum do hrsti a budou schopni konstruktivních dohod.

Je zde hned několik sporných bodů, co na Šumavě povolit a co ne.

Jedním z nejaktuálnějších problémů je možná lanovka Nová Pec – Klápa Hraničník, jako klíčové výchozí místo pro lyžaře, kteří chtějí využít rakouských sjezdovek na Hochfichtu. Daleko větší zátěží pro Šumavu jsou vášniví lyžaři, kteří jedou na Hraničník a k sjezdovkám na Hochfichtu velkou oklikou osobními auty.

Dalším diskutovaným tématem je otevření turistické cesty k Modrému sloupu. Odpůrci otevření této cesty se ohánějí výskytem tetřeva v této lokalitě. »Je snad český tetřev méně odolný než ten bavorský? Z bavorské strany je cesta běžně otevřena turistům.

Pokud se někdo domnívá, že turisté by narušili tokání tetřeva, je přeci možné v tomto období tuto turistickou cestu uzavřít,« navrhuje jihočeská radní Hana Rodinová (KSČM). »Nezbývá nám než doufat, že tetřev na náhradní a daleko náročnější trase k Modrému sloupu nenarazí na proradného turistu, který nemá jistě nic jiného na práci, než tyto ptáky rušit,« dodal Štekl.