ŠUMAVA Při posledním orkánu Kyrill na Šumavě padlo na milion stromů. Někteří politici, vědci i lidé z regionu kritizují, že Správa Národního parku Šumava nereagovala dostatečně rychle a ponechala v porostech velké množství dříví k zetlení.
Tomu se chce správa parku v budoucnu vyhnout. Připravuje návod, co dělat v obdobných situacích. Kuchařku, jak bojovat s následky větrné kalamity, chce představit veřejnosti v dubnu. Předloží ji jak vědcům, tak i šumavským starostům a regionu. Plán bude mít zároveň posouzení vlivu jednotlivých variant na životní prostředí. „Je to zásadní materiál, který řeší situaci podobně jako třeba povodňové plány měst," vysvětlil mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Ochranáři začali přípravu na další smršť tím, že vyhodnotili dvě předchozí kůrovcové kalamity z poloviny devadesátých let a z roku 2007, kdy se Šumavou prohnal orkán Kyrill. Materiál analyzuje kalamity a říká, jaká jsou rizika. Pak také jasně vyjmenovává limity z hlediska ochrany přírody a lesního zákona. Na to navrhuje pět možných variant přístupů neboli scénářů. A to od extrémního „nezasahovat" až po opačný extrém „zasahovat úplně všude". „Podrobně jsme rozpracovali jeden ze scénářů, o kterém si myslíme, že je ten nejrozumnější a kombinuje všechny. Je tak de facto jedním z prostředních," popisuje chystaný dokument šéf správy parku Pavel Hubený. V dokumentu existují různé návrhy, co dělat v případě větrné smršti a to včetně dopadů na jednotlivá území, která jsou například plochami pod ochranou evropské směrnice Natura 2000 nebo na nich žijí vzácné druhy živočichů. V návrzích se hovoří právě o tom, jaké množství polámaného dříví -zejména smrkových či jehličnatých porostů, je ideální vytěžit, ponechat na místě k zetlení a jakým způsobem bojovat s kůrovcem.
Jsou tam i dopady na život jednotlivých lokalit a to, zda může takový zásah poškodit přírodu, či nikoliv a zda je lepší proti kůrovci zasáhnout přímo v lokalitě, nebo jej hubit třeba v nárazníkovém pásmu, aby nenalétl do dalších okolních porostů.
Ředitel šumavského parku Pavel Hubený věří, že materiál bude natolik praktický, že i kdyby se změnilo vedení instituce, bude platný a účelný. Šumavští starostové jsou však k příručce zatím nedůvěřiví.
„Tím, jak často se tady mění ideologie, jak přírodu chránit, ředitelé a ministři, tak nevěřím, že se bude nějaký takový materiál dodržovat. Takových dokumentů, memorand a úmluv už na Šumavě bylo nespočet. Dle mého je to jen plýtvání času a peněz," prohlásila starostka Borových Lad Jana Hrazánková. Vedení správy šumavského parku věří, že nový dokument by se mohl stát v budoucnu i součástí chystaného plánu péče národního parku. Potom by byl pro jeho správu závazný.
Komentáře
Když se něco takového rozpracuje, a je tu snaha udat jasný směr a napsat tedy nějakou takovou "kuchařku," místo konstruktivních konkrétních připomínek a požadavků co tam napsat, to rovnou paní Hrazánková spláchne přes média do ha...u. Přece "ideologie se mění" - tak k čemu se obtěžovat domluvou na něčem trvalejším a konkrétnějším. Co k tomu dodat?