Česká inspekce životního prostředí je novodobá  Šípková Růženka. Dlouho spí, a když se konečně probudí, stojí to opravdu za to.

V roce 2007 byly Správou Národního parku Šumava vyhlášeny speciální – tedy bezzásahové - managementy sedmi oblastí na 6,5 tisících hektarech. Už tehdy se tak dělo se záměrem zlikvidovat horské smrkové monokultury. Tam, kde se začalo v roce 2010 zasahovat – bylo zřejmé, že po čtyřech letech hodování podkorního hmyzu, budou vznikat holiny nedozírného rozsahu.

Česká inspekce životního prostředí nyní nepokutuje záměr – tedy vyhlášení bezzásahového režimu, ale důsledek - tedy asanaci ve druhách zónách, která měla zabránit napadení dalších tisíců hektarů níže položených smrčin. Národní park Šumava má za vzniklé holiny (a jiné prohřešky) zaplatit pokutu 450 tisíc Kč.

Pokutovaná území leží v přímém dosahu bezzáhového Polomu, Plesné a Ždánidel (zde byly uplatněny speciální managementy). Jsou jejich logickou spádovou oblastí. Zatímco na Plesné a Polomu nechala Správa parku  po Kyrillu ležet vývraty a polomy, na Ždánidlech začal tehdejší ředitel Krejčí po více než třech letech od vichřice zasahovat. To již kůrovec sežral, co se dalo. Vznikly obrovské paseky, které zcela změnily vzhled Ždánidel. Ze všech tří vrcholů Plesné, Polomu i Ždánidel se po spádu šířil kůrovec k jezeru a pod jezero Laka. A protože tady už nebylo bezzásahové území, asanace probíhala. I zde vznikaly megaholiny v důsledku opožděné asanace (opět rok 2010). A jak vypadá realita dnes?

Bezzásahový Polom, polomy

Plesná

Ždánidla

Zde se začalo zasahovat v roce 2010. Vznikly obrovské holiny. To šedivé na úpatí skrývá jezero Laku. Na horizontu - Poledník s rozhlednou.

Holiny pod jezerem Laka

Také holiny u jezera Laka

Poněkud naturalistické odpočinkové místo u jezera Laka

Jezero Laka. Nemáme se zač stydět. I takto může vypadat ochrana přírody v národním parku.

Kdo za to může?

Občanské sdružení Zachraňme Šumavu pojmenová zločince, kteří jsou zodpovědní za devastaci horských smrčin na Šumavě. Veřejně označuje vědce, politiky a členy ekologických neziskovek, kteří se podíleli na destrukci dříve nesmírně cenných ekosystémů Šumavy. Tento panel - monument doby -  můžete shlédnout na Bučině, u hotelu Alpská vyhlídka.

A nakonec ještě poznámka mnohaleté činnosti ČIŽP. Po blokádě Hnutí Duha na Trojmezné v roce 1999 pokutovala Česká inspekce životního prostředí ředitele Žlábka za to, že nechat uschnout okupovanou oblast. Za nečinnost pokutovala i ředitele Pavlička. Nyní trestá zasahující Správu Národního parku Šumava za činnost. Za to, že zabránila zkáze dalších šumavských smrkových porostů. Poněkud rozporuplné až schizofrenní chování ČIŽP, reagující spíše na mediální humbuk nežli na samotnou realitu, zpochybňuje její nezávislost a tím i existenci.