Postup kůrovcové kalamity na Šumavě za poslední desetiletí je něconeuvěřitelného. Kdo byl na pramenech Vltavy před deseti lety a dnes, vidínyní krajinu, jakou jsme byli zvyklí vídat z Krušných hor v 80. letech. Nevidím onu "nádheru divokého lesa a jeho přirozené obnovy" (jak eufemickynazývá p. Řezáč uschlé pahýly stromů), vidím spoušť, se kterou se příroda postupně vyrovnává a bude vyrovnávat celá desetiletí. Nevidím Šumavu jako laboratoř, vidím Šumavu jako místo k žití, jako místo, kde budu svým dětem ukazovat krásu hlubokých lesů a zelené přírody, tak jak to bylo vštěpováno a ukazováno mně. Doporučuji každému, aby si vyjel na kole na Poledník, zrozhledny pohlédl do kraje a udělal si vlastní úsudek. To podle mne nenížádná krása, to je prostě spoušť.

Příznivci bezzásahovosti mají nepochybně pravdu v tom, že se les obnoví, žebude přirozenější, než předchozí les, staletí kultivovaný hospodářským využíváním. Problém je v tom, že my už ten les neuvidíme. A velmi se obávám,že ani moje děti ne.
Zajímalo by mne i to, zda si vůbec někdo uvědomil, že pokud zahynou tisícehektarů lesů, co to udělá s přirozenou schopností lesů absorbovat vodu při deštích? Vypracoval někdo i na tohle studii? Vše má přitom přímý dopad naobyvatele šumavských vesnic, kterých se ale málokdo z ekologických aktivistůzeptá, co na to říkají. To jsou prostě místní "vidláci", kteří nerozumí tomu, jak se má dnes pečovat o přírodu. Jenže zatímco aktivisté odjedou, oni zde musejí žít a s následky se vyrovnat.
Neškodilo by si také připomenout, z jakého důvodu byl NP Šumava vyhlášen:

Nařízení vlády číslo 163 ze dne 20. března 1991, § 2: "Posláním národníhoparku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana čiobnova samořídicích funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny,naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Hospodářské ajiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšenípřírodních poměrů"

Jak typické, že příznivci bezzásahovosti vůbec nezmiňují tu část o zachovánítypického vzhledu krajiny. Přitom je neméně důležitá.
Bylo by zajímavé srovnat, kolik se v uplynulých vytěžilo dřeva ze Šumavy.Prameny, které jsem nalezl já, hovoří o tom, že v minulých dvou letechletech (ředitel NP František Krejčí) se vytěžilo nejvíce dřeva v historiiparku - 700 000 m3. To vše v souvislosti s šírením kůrovce. V tomto světlevypadá argument, že Stráský (aktuální ředitel NP) je korumpován těžebními firmami, velmi úsměvně...

Nevím přesně, co bylo cílem experimentu, který nechal Šumavu napospaskůrovci. Z mého pohledu je výsledek nepřijatelný. Jsem přesvědčen, že i provětšinu lidí, kteří k Šumavě mají nějaký vztah. Dokonce si myslím, žekdybychom se vrátili o deset let zpátky, tak by i většina dnešních příznivců bezzásahovosti měla jiný názor. Ale dnes už nikdo z nich prostě nemůže přiznat, že se mýlili. Bojí se, že by ztratili tvář. Nicméně to, že král jenahý, už vědí skoro všichni...