PLZEŇ Jakým směrem by se mohl vyvíjet Národní park Šumava? Většina krajských lídrů o tématu v kampani mluvila a své názory prezentovali i v předvolebním studiu České televize. Prohlášení politiků spojovala ujišťování, jak jim na Šumavě a jejich obyvatelích záleží. Evidentně se ale rozcházeli v názorech na míru ochrany přírodních procesů na území parku.

V problematice se nejlépe orientovali Jiří Pospíšil (ODS), Milan Chovanec (ČSSD) a Marek Ženíšek (TOP 09). Značně rozpačitě naopak vyznívala vystoupení lídrů hnutí ANO Josefa Vozdeckého a SPOZ Jana Kůrky.

Milan Chovanec řekl, že tam, kde není problém s kůrovcem a kde kromě jehličnatých rostou i listnaté stromy, by se na Šumavě kácet nemuselo. Upozorňoval na potřebu rozšířit smíšené porosty. „Je třeba postupně přizpůsobit park podmínkám, které tam kdysi byly,” sdělil.

Pro rozšíření listnatých stromů byl i lídr Úsvitu Vít Bárta, který se domnívá, že současně by se mohla rozšiřovat rozloha prvních zón.

Jiří Pospíšil a Marek Ženíšek se jako jediní v televizní debatě jasně vyjádřili proti kácení stromů v nejpřísněji chráněných takzvaných bezzásahových oblastech na zhruba čtvrtině rozlohy parku. „Ve 22 procentech rozlohy ne, ve zbylých ano,” řekl Pospíšil. „V bezzásahové zóně ne,” prohlásil Ženíšek.

Václav Krása (KDU-ČSL) upozornil na potřebu víc park otevřít návštěvníkům. „Pak lidé pochopí tu krásu a budou pro bezzásahovost.”

Téměř všichni kandidáti chtěli, aby se dál pracovalo na návrzích zákona o šumavském parku, které přichystaly Plzeňský kraj i ministerstvo životního prostředí. Jen Jan Kůrka prohlásil, že jeho strana je šťastná, že návrh kvůli rozpuštění sněmovny neprošel. „Protože ten návrh de facto legalizoval nešťastný stav, který tam je,” řekl v ČT Kůrka. Ten nemluvil o ochraně přírody, ale prosazoval, aby se na území parku začalo v lesích především hospodařit, což se ovšem neslučuje s hlavním posláním národního parku. „Problém bych nechal na odbornících, na lesácích,” tvrdil Kůrka. Na dotaz, zda považuje za odborníky i ekology, reagoval: „Samozřejmě, myslím, že ekologové jsme skoro všichni, jak tady sedíme.” Kůrkovu hospodářskému pohledu na národní park odpovídalo i prohlášení: „Tam leží miliony kubíků nezpracovaného dřeva.”

Lídr KSČM Karel Šidlo je přesvědčen, že první nejpřísněji chráněná zóna parku se může stát bezzásahová teprve po významném zákroku správců. „První zóna bude bezzásahová v případě, že zlikvidujeme následky kalamit, že zlikvidujeme následky kůrovce.”

Josef Vozdecký tvrdil, že obyvatelé Šumavy na zákon o národním parku čekají. „Problém je v tom, že stávající zákon platný pro Šumavu je nedokonalý,” uvedl. Zatím však žádný zákon pro Šumavu neexistuje. A co by podle Vozdeckého mělo být cílem takového zákona? „Aby se jednoduše neudělalo to, že se do národního parku nebude vůbec chodit.” Nic takového ovšem nikdo neprosazuje. Nejvyšší míru ochrany přírody v šumavském parku prosazuje Strana zelených. Krajská volební jednička Svatava Štěrbová upozornila, že většina lidí chce mít na Šumavě národní park, ale pak jej mnozí porovnávají s hospodářským lesem. „To je úplně scestné. Rádi se porovnáváme s Německem, tak se dívejme, jak to dělají tam. Zvolili si ekologický způsob, funguje to dobře a nebouří se tam starostové. Zřejmě jsou rádi, že mají něco, co jinde není,” sdělila Štěrbová.