Šumava na rozcestí (ČT 2)

Vojenské lesy a statky ČR - 95 let se staráme o přírodu

: 8. duben 2013

policista

S tou kamerou, prosím vás, běžte dál! Tady se nachází osoby omezené na osobní svobodě.

žena

Styďte se! Čtyři na jednoho.

moderátorka

Národní park Šumava. Rok a půl už uplynul od bouřlivé blokády proti kácení na Ptačím potoce, která byla vyvrcholením mnohaleté neschopnosti českých politiků dát národnímu parku jasná pravidla. 5 Blokáda přispěla ke slibu, že parlament přijme speciální zákon,který prý na Šumavě vyřeší úplně vše. Návrhy dnes existují dva. Jeden připravil ministr Chalupa, a dosud ho nedokázal předložit. Druhý zpracoval Plzeňský kraj a poslanci ho právě pustili do druhého čtení. Při diskusi dali najevo, že ho vezmou jen jako základ, který prý postupně dotvoří. Může však poslanecká tvořivost skutečně vyřešit mnohaleté šumavské dilema?

Prof. RNDr. František SEHNAL, Entomologický ústav AV ČR /archiv NEDEJ SE 2005/

Tento brouk lýkožrout smrkový byl před několika lety postrachem Šumavy. Do dneška straší v hlavách mnoha lidí jako nepřítel číslo jedna. Ale není to pravda.

Nepřítelem číslo jedna jsou někteří lidé, kteří zpomalují přírodní procesy na Šumavě.

moderátorka

Historie Šumavského parku je sérií politických zásahů a bezkoncepčnosti.To obzvláště vynikne při srovnání se sousedním Bavorským lesem. I v Německu se o tom, k čemu je vlastně národní park, bouřlivě diskutovalo. Pak politici zhodnotili fakta, názory obcí, ale především odborníků a přijali jasné rozhodnutí. Přírodním procesům bez zásahů člověka ponechali mezi Luzným a Roklanem 75 procent plochy a za divočinou sem dnes přijíždějí statisíce lidí. V nové části parku se bezzásahové zóny postupně rozšiřují o 310 hektarů ročně. U nás je vše jinak. Zcela v rozporu se zásadami tvorby rezervací je první zóna od dob ředitele Žlábka rozdrobena do 135 kousků. A v nich tehdejší ministr Kužvart povolil kácení. Na tom, že je třeba první zóny scelit a zvětšit, se už mnoho let shodují téměř všichni, dokonce i obce a většina politiků, ovšem bez reálného výsledku. Srdcem národního parku je Modrava a za Šumaváky už mnoho let nejčastěji mluví její starosta, který zároveň šéfuje Svazu šumavských obcí.

Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Přijížděli sem premiéři. Jeden sem přijel, podivoval se, jak to tedy s tím národním parkem je. Jeden sem ani nepřijel, pan Paroubek, že mu to nepřísluší, aby to nějakým způsobem hodnotil. Pan Topolánek tady třískal do stolu, že když se špatně vyspí, tak honem rychle ten národní park zruší.

moderátorka

Destrukční ale byl už na jaře 2006 zásah Miroslava Kalouska. Tehdy byla za ministra Ambrozka nová zonace připravena.Přírodním procesům se měla věnovat asi čtvrtina parku, což tehdy jako kompromis přijali vědci, lesníci i většina obcí. Část starostů ale nesouhlasila a pozvala si Ambrozkova stranického šéfa.

MVDr. Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA, člen Rady NPŠ /natočeno v dubnu 2006/

Na Šumavu dojel předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek a na uzavřeném jednání s obcemi zde spolu s ministrem Ambrozkem rozhodli, že řízení se přeruší. To je bezprecedentní zásah politické strany do státní exekutivy, který nemá obdoby.

PhDr. Vladimír JUST, publicista /natočeno v dubnu 2006/

Téměř jako Nikita Sergejevič Chruščov, který taky ničemu nerozuměl, ale o to víc o všem rozhodoval, rozhodl, doslova cituji:

"Zóny se rozšiřovat nebudou, nechci koukat na suché lesy." To je prosím doslovný výrok předsedy této strany. A na základě toho ministr životního prostředí odvolal, co odvolal, couvl ze všeho, co tři roky hlásal, a vrátil ten proces někam, kde to bylo za minulého ministra Kužvarta a za minulého ředitele Žlábka.

moderátorka

Další ministr Martin Bursík vyhlásil bezzásahový management na 30 procentech parku. Pak zasáhl celou republiku orkán Kyrill. Obavy obcí o dřevo na Šumavě v souvislosti s kůrovcem ještě zesílily.

RNDr. Martin BURSÍK, ministr životního prostředí /archiv NEDEJ SE 2007/

Vznikne následná kůrovcová kalamita a vznikne asi v celé republice. To vypadá podle toho, jak se vyvíjí počasí, že to tak bude. A myslím, že Lesy České republiky budou mít také hodně práce. Samozřejmě zase to bude tak, že světla se rozsvítí na Šumavu.

moderátorka

Tahle mapa z roku 2010 dokazuje, že kůrovcová kalamita se opravdu rozjela skoro všude. Přesto podali naštvaní starostové na ministra žalobu. Soud ale dal zapravdu Bursíkovi a potvrdil, že ponechání částí národního parku přírodě je zcela v souladu se zákonem.

Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Národní park Šumava musí mít reprezentativní zónu, která bude právě prezentovat ty přirozené procesy. Přirozené procesy v přirozeném přírodním prostředí. Ale na Šumavě ten národní park oproti Bavorskému národnímu parku obsahuje též ty obce. To znamená též toho zde žijícího člověk, a toho je zde taky třeba ochraňovat. Někdo nechce.

moderátorka

Pravda je, že příroda se dost často nechová podle laických představ a spoustě lidí se prostě uschlé stromy nelíbí.

Ing. Martin KLEWAR, Ústav pro hospodářskou údržbu lesů

Tady za mnou vidíme ukázkový příklad vývoje kůrovcové kalamity ve vybrané lokalitě. Je to lokalita Polom u Železné Rudy. Na začátku je ležící větrný polom z roku 2007 při orkánu Kyrill. Žlutá barva jsou stojící souše v roce 2007, modrá barva rok 2008, červená barva rok 2009, fialová barva - tady vidíme razantní nárůst třetí rok po kalamitě. To je rok 2010. A hnědá barva je rok 2011. Souhrnně za období od roku 1994 do roku 2011 můžeme hovořit o 1,5 milionu kubíků smrkového dřeva, které zůstávají v národním parku stát jako kůrovcové souše nebo jako vývraty.

moderátorka

A to je pro lesníka ekonomická ztráta, přestože jsme v národním parku, ne v hospodářském lese.

Ing. Martin KLEWAR, Ústav pro hospodářskou údržbu lesů

Já jako lesník přistupuju k lesu jako k životnímu prostředí, ale zároveň jako ke zdroji přírodní suroviny, která je obnovitelná. Pokud budeme rozumně les využívat, můžeme z něj zaplatit celou správu tohoto národního parku. A dokonce bychom měli - srovnáno s hospodářskými lesy - generovat i určitý zisk.

moderátorka

Většina lesníků tvrdí, že zasahovat, tedy těžit kůrovcové stromy se má i v jádrových oblastech. Ale vážně umíme vše lépe než příroda?

Ing. Martin KLEWAR, Ústav pro hospodářskou údržbu lesů

Máme poslední zelený kopec - smrčinu. Pokud se budeme ptát stejně, můžeme se dočkat dalšího suchého kopce. Anebo si ho můžeme zachránit a budeme mít na Šumavě jednu horskou smrčinu zelenou, produkující autochtonní, ze které můžeme brát reprodukční materiál ať už pro školky a zalesňování v národním parku, nebo i v jiných lokalitách, kde jsou v současnosti kulturní, člověkem založené smrčiny. Zachránit v tomto smyslu znamená napadené stromy co nejrychleji pokácet a odvézt. Jenže právě to přináší horským lesům zhoubu.

Petr JEŠÁTKO, Vrchní lesní inspektor, NP Šumava /archiv NEDEJ SE srpen 2009/

Řada lesníků si myslí, že rozpad porostů, kterým je 190 let a více, zachrání zásahy. Stojíme před horskou smrčinou nebo respektive před zbytkem horské smrčiny, ve kterém byla napřed vyhlášena bezzásahovost. A potom za ředitele Žlábka od roku 1999 se zde začalo zasahovat. Lesnické zásahy motorovou pilou porost proředily a vlastně po Kyrillu porosty celé horské smrčiny Polomu, Ždánidel a Plesné spadly. Takže vidíte, že je naprosto nemožné motorovou pilou zachránit horskou smrčinu.

moderátorka

Zdůrazněme, že celý spor se vede o horské smrčiny v nejvyšších polohách. Ve zbylých třech čtvrtinách parku se proti kůrovci zasahuje a vždy zasahovalo. Jeden z našich největších odborníků na horské lesy a jejich management je také lesník, a přesto bezzásahovost v národním parku prosazuje.

doc. Ing. Miroslav SVOBODA, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská ČZU

Myslím si, že Šumavu znám dobře.Posledních 15 let tam jezdíme každý rok. Provádíme tam výzkumy v celé řadě oblastí. Studovali jsme právě přirozenou obnovu, studovali jsme dynamiku těch smrkových pralesů. A zároveň je to téma, kterým se zabýváme velmi podrobně i v jiných zemích než v České republice. Děláme výzkum horských smrkových lesů na Ukrajině, v Rumunsku, spolupracujeme s kolegy z Polska i ze západní Evropy. A z toho důvodu si myslím, že během posledních 15 let jsem získal dostatek vědomostí o tom, jak fungují přirozené lesy a jaký je nejvhodnější způsob jejich managementu, abych mohl na veřejnosti sdělovat tady tyhle ty naše odborný vědecké výsledky, který potom následně mohou sloužit jako podklady pro rozhodování. Na Šumavě díky historickému vývoji zbyl vysoký podíl pralesovitých porostů, převážně horským smrkových lesů a horských smíšených lesů. A v porovnání s ostatními částmi naší republiky to je opravdu výrazný podíl. A z toho důvodu byl samozřejmě vyhlášen i národní park. A k národnímu parku patří bezzásahový režim, protože v těchto horských lesních ekosystémech se ukázalo, že ta bezzásahovost je nejlepší způsob, jak o tyto lesy pečovat.

moderátorka

Biomonitoring přirozené obnovy prokázal, že ve zdánlivě uschlém lese odrůstají více než 4 tisíce různověkých semenáčků na hektar.

doc. Ing. Miroslav SVOBODA, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská ČZU

Díky tomu, že ty lesy jsou ponechané samovolnému vývoji, dochází tam k přirozeným procesům, které jsou velmi pozitivní pro různé druhy organismů, což také ukázaly výzkumy jak z české strany Šumavy, tak z bavorské strany Šumavy. To znamená, v těch bezzásahových územích díky ponechání lesů samovolnému vývoji se objevila celá řada organizmů, které jsou kriticky ohrožené nebo ohrožené. A dokonce se tam objevily organizmy, které se považovaly na Šumavě již za vyhynulé. Z toho důvodu my si myslíme, že bezzásahový režim v těch horských lesích není žádným experimentem, ale je to způsob, jakým ty lesy vždy přirozeně fungovaly. A z toho důvodu by na té Šumavě podstatná část těch lesů měla být v bezzásahovém režimu.

moderátorka

Po orkánu Kyrill se o to Martin Bursík s ředitelem Krejčím úspěšně pokusili. Ale po dalších volbách získává Ministerstvo životního prostředí ODS a Šumavu čeká opět radikální obrat. Do čela parku nastupuje Jan Stráský s heslem "Příroda je nepřítel". Co jste měl na mysli, když jste krátce po zvolení do funkce řekl, že za doby vašeho působení musí jít dočasně stranou zákon o ochraně přírody?

PhDr. Jan STRÁSKÝ, ředitel Správy NP Šumava /archiv NEDEJ SE, duben 2011/

Já jsem neměl na mysli vůbec nic. To je můj úkol. Já jsem dostal úkol proto, že orgány, které jsou odpovědné celostátně, došly k tomu, že tímto pokusem, který se na Šumavě dělal, se kůrovec rozmnožil do takového stavu, že je prvořadý úkol ho zastavit. Co to bude znamenat prakticky, nemůže to být porušení zákona, ale bude to úplně jiná cesta likvidace toho kůrovce.

moderátorka

Jiná cesta znamenala zrušení vědecké sekce Rady parku, používání jedů bez potřebných povolení a kácení v dosud bezzásahových oblastech. To vyvolalo občanské protesty a nakonec blokádu. Z Modravy naopak vyrazil průvod na podporu ředitele Stráského.

muž /archiv NEDEJ SE, srpen 2011/

Přišli jsme poděkovat Policii České republiky, že tady dělá svoji poctivou práci.

Nepřišli jsme poděkovat těm, kteří tady v rámci prázdninových aktivit tady tento kus lesa devastují.

muž

Já bych rád diskutoval s lidmi, s kterými si sedneme a budeme diskutovat.

muž

Ty sem přilezeš a dostaneš na držku, že odsud neodlezeš.

žena

Táhněte do Prahy! Táhněte do Prahy!

moderátorka

Na základě pravomocných soudních rozsudků je dnes jasné, že Stráského kácení i jím objednaný zásah policie proti účastníkům blokády byly nezákonné. Přesto nebyl ani dodatečně nikdo pohnán k odpovědnosti. Žijeme skutečně v právním státě? Na Šumavě ale žijí i lidé, kteří proti způsobu, jakým park začali vést ředitel Stráský s náměstkem Mánkem, od počátku protestují.

Akad. arch. Ivan ADAM, občan Prášil

To, co se tady děje, není kulturní krajina, ale hospodářské, průmyslové těžby v území, které by mělo být ponecháno podle mého názoru přírodě. Je to tak zanedbatelné procento zalesněných ploch území České republiky, že to jako vklad do budoucnosti pro generace, které přijdou po nás, by mělo být to nejmenší, co bychom jim mohli odkázat. Neporušený kousíček, malý kousek přírody.

moderátorka

Vy se neobáváte jako velká část místních toho, že většina těch lesů uschne, že tu bude ten ošklivý, uschlý, depresivní les?

Akad. arch. Ivan ADAM, občan Prášil

Neobávám, kdybych to měl říct jedním slovem. A musím říct, že to není depresivní, ošklivý, suchý les. V něm se děje spousta věcí, jenže to nemůže vidět člověk, který letí letadlem nad Šumavou, nebo přijede na jednu návštěvu za 10 let a nechá si poradit, na co se má dívat a na co nemá, respektive jak to má vidět. Když chodíte denně tím samým územím, tak vidíte neustálé proměny. A to je tak strašně zajímavý. Z toho bych žádný strach neměl, že se tady stane něco, že tady budeme mít poušť.

moderátorka

Ivan Adam už žije na Šumavě 15 let a snaží se Prášily kulturně a občansky oživit. Na jeho akce přijíždí stále více lidí z české i bavorské strany hranice. V roce 2011 to byl například happening proti kácení v jádrových zónách. Jaký to může mít odraz pro budoucnost? Myslíte, že ta vaše představa tady může zvítězit?

Akad. arch. Ivan ADAM, občan Prášil

No, to je právě ono, poněvadž my tady furt bojujeme, že jo. Vždycky jeden brach na druhého bráchu vyhlásí svatou válku a nakonec se sejdeme na Hradě, že jo. Já si myslím, že by to neměl být takhle postavený boj, že prostě je to naprosto nenápadná každodenní práce, která to může posunout k lepšímu a jako prostě stavět to do tý, vyhrocovat to. Samozřejmě že to někdy nejde, že jo. Taky jsme tu měli situace, kdy prostě se nedalo přistoupit na některý způsob jednání a musel jste říct, že ne. Ale většina těch situací taková není, že jo. Vždycky je možné najít nějaký způsob, jak prostě to posunout, byť o nepatrný krůček, dál. Ale dá se to posouvat. Takže v tom já vidím naději, že to nebudou prostě revoluce, ale evoluce. Že to bude naopak.

moderátorka

Že se to dalo srovnat s rozvojem té přírody, když se nechá být?

Akad. arch. Ivan ADAM, občan Prášil

Určitě. Protože když si člověk uvědomí, že je její součástí, tak prostě ten zákon je jenom jeden a má spoustu různých podob.

moderátorka

Přírodním zákonům podléhá i lýkožrout. U kůrovcových kalamit je z historie i ze světa potvrzeno, že do 5 let odeznějí. Stalo se tak i na Šumavě. Těžby rapidně poklesly, ale spor pokračuje. Důležité vědecké argumenty shrnuje nový sborník o ekosystému horských smrčin. Pavel Kindlmann se populační dynamikou hmyzu zabývá celý život.

Prof. RNDr. Pavel KINDLMANN, DrSc., vedoucí Centra pro výzkum biodiverzity, AV ČR a UK

Takové periodické erupce kůrovce nastávaly na Šumavě. Právě v naší knize třeba ukazujeme nebo odkazujeme na palynologická data, pylové analýzy, které dokazují, že podobné události se odehrávaly zhruba každých 180 let v historii Šumavy. A je to zcela běžný, přirozený cyklus. Co se tady stalo, bylo, že zemřela dospělá stadia smrku ztepilého. Toť vše. Zbytek přírody, ty stovky a tisíce druhů, které tady žijí, nedoznaly žádné změny. Naopak, a máme na to důkazy, které uvádíme v naší knížce, že pokud se dotyčná lokalita po kůrovcovém žíru vykácí, dojde k podstatné změně a ubývají zde právě druhy, které jsou vzácné a Naturou 2000 chráněné.